5 C 187/2022-37 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 010 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 680 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 730 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná částka představuje zaprvé příspěvek do garančního fondu ve výši 4 680 Kč za období od 5. 5. 2020 do 15. 7. 2020 (72 dnů), po kterou byl žalovaným provozován nákladní automobil jiný než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně tov. zn. Audi A3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo I.“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Žalovaná částka představuje zadruhé příspěvek do garančního fondu ve výši 2 730 Kč za období od 1. 2. 2021 do 14. 3. 2021 (42 dnů), po kterou byl žalovaným provozován osobní automobil tov. zn. Ford Transit 280S, [registrační značka], [VIN kód], s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 (dále jen„ vozidlo II.“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. V registru silničních vozidel je od 27. 1. 2017 až doposud evidován jako vlastník vozidla I. [jméno] [příjmení] (viz sdělení Magistrátu města Zlín na č. l. 15, kopie technického průkazu na č. l. 17), žalobkyně nicméně na základě svého provedeného šetření zjistila, že skutečným vlastníkem vozidla je žalovaný (viz databáze k vozidlu I. v CEPR). Dne 15. 1. 2020 si žalovaný coby pojistitel ujednal se společností [právnická osoba] pojistnou smlouvu č. 4482526401 za účelem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla I., v této pojistné smlouvě označil [jméno] [příjmení] jako vlastníka a sebe jako provozovatele; toto pojištění zaniklo v důsledku neplacení pojistného uplynutím dne 4. 5. 2020 (viz výpis z databáze na č. l. 33). Dne 16. 7. 2020 ujednal se společností [pojišťovna], pojistnou smlouvu [číslo] za účelem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla I., v této pojistné smlouvě označil sebe jako vlastníka a provozovatele; toto pojištění zaniklo v důsledku neplacení pojistného uplynutím dne 22. 10. 2020 (viz výpis z databáze na č. l. 32). Skutečnost, že žalovaný byl v období od 5. 5. 2020 do 15. 7. 2020 (72 dnů) vlastník vozidla I. nepřímo svědčí rovněž skutečnost, že žalovaný zakoupil dne 8. 10. 2019 od [anonymizováno]. [příjmení], resp. společnosti [právnická osoba], [IČO], čtyři jiná vozidla (mj. vozidlo II.), avšak ani v jednom případě nezajistil přepis vozidel v registru silničních vozidel (viz úřední záznam o podání vysvětlení [anonymizováno]. [příjmení] ve spise 5 C 219/2022 na č. l. 36). V období od 5. 5. 2020 do 15. 7. 2020 (72 dnů) nebylo pro vozidlo I., osobním vozidlem s objemem válců 1 896 cm3 (viz kopie technického průkazu na č. l. 17) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění vozidla I. vznikly žalobkyni administrativní náklady ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 8. 10. 2020 k úhradě částky 4 980 Kč, sestávající se z příspěvku do garančního fondu ČKP za období od 5. 5. 2020 do 15. 7. 2020 (65 Kč/den × 72 dnů bez pojištění) a z nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, do 60 dnů od jejího doručení (viz výzva k úhradě ze dne 8. 10. 2020, informace o zásilce). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně ze dne 31. 5. 2022 (viz předžalobní upomínka ze dne 31. 5. 2022 vč. sledování zásilky). 5. V registru silničních vozidel je od 27. 1. 2017 až doposud evidován jako vlastník vozidla II. [jméno] [příjmení] (viz sdělení Magistrátu města Zlín na č. l. 15, kopie technického průkazu na č. l. 16). Dne 8. 10. 2019 si [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaný jako kupující ujednali kupní smlouvu, kterou prodávající převedl na žalovaného vlastnické právo k vozidlu II. za částku 1 000 Kč s tím, že vozidlo II. se prodává jako vrak (viz kupní smlouva na č. l. 23). O převodu vlastnického práva k vozidlu II. na žalovaného svědčí rovněž dopisy [anonymizováno]. [příjmení] (ve spise 5 C 219/2022 na č. l. 33 a 34), jakož i úřední záznam o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] (ve spise 5 C 219/2022 na č. l. 36). V období od 1. 2. 2021 do 14. 3. 2021 (42 dnů) nebylo pro vozidlo II., které je osobním vozidlem s objemem válců 1 998 cm3 (viz kopie technického průkazu na č. l. 16) sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovaným provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 31. 12. 2021 k úhradě částky 2 730 Kč představující příspěvek do garančního fondu ČKP za období od 1. 2. 2021 do 14. 3. 2021 (65 Kč/den × 42 dnů bez pojištění) do 60 dnů od jejího doručení (viz výzva k úhradě ze dne 31. 12. 2021); výzva se dostala do sféry žalovaného dne 4. 1. 2022 (viz informace o zásilce na č. l. 10a). Upomínkou ze dne 6. 4. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 3 040 Kč, sestávající se z příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 2 730 Kč, z nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč a z úroku ve výši 10 Kč, do 21. 4. 2022 (viz upomínka ze dne 6. 4. 2022). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupkyně žalobkyně ze dne 1. 6. 2022 (viz předžalobní upomínka ze dne 1. 6. 2022 vč. sledování zásilky). <b>Právní posouzení věci</b> 6. Ačkoliv byl v období od 5. 5. 2020 do 15. 7. 2020 (72 dnů) evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla I. pan [jméno] [příjmení], má soud z dalších provedených důkazů za vyvrácenou právní domněnku dle § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, že byla uvedená osoba v rozhodném období skutečným provozovatelem vozidla I. Žalovaný totiž nejprve dne 15. 1. 2020 sjednal se společností [právnická osoba] pojistnou smlouvu č. 4482526401 za účelem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, v této pojistné smlouvě označil [jméno] [příjmení] jako vlastníka a sebe jako provozovatele; toto pojištění zaniklo v důsledku neplacení pojistného uplynutím dne 4. 5. 2020. Následně žalovaný dne 16. 7. 2020 sjednal se společností [pojišťovna], pojistnou smlouvu [číslo] za účelem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, v této pojistné smlouvě označil sebe jako vlastníka a provozovatele; toto pojištění zaniklo v důsledku neplacení pojistného uplynutím dne 22. 10. 2020. Žalovaný jako provozovatel vozidla I. – osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně – pro uvedené období porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 4 680 Kč (65 Kč/den × 72 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek výzvou ze dne 8. 10. 2020, která se v souladu s § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) dostala do sféry žalovaného, dne 13. 10. 2020, takže stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne 14. 12. 2020. Jelikož žalovaný dlužnou částku 4 980 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.). 7. Ačkoliv byl v období od 1. 2. 2021 do 14. 3. 2021 (42 dnů) evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla II. pan [jméno] [příjmení], má soud z dalších provedených důkazů za vyvrácenou právní domněnku dle § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, že byla uvedená osoba v rozhodném období skutečným vlastníkem vozidla II., neboť na základě kupní smlouvy uzavřené dne 8. 10