19 C 118/2023-42 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala stanovení výživného pro zletilého syna žalovaného [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a to ve výši 8 500 Kč měsíčně počínaje dnem 1. 10. 2022 do budoucna. 2. Žalobu odůvodnila tím, že zletilému [jméno] [příjmení] byl přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte dle § 47f, § 47g odst. 2 a § 47p zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, neboť jde o nezaopatřené dítě, podle cit. zákona, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Tento příspěvek představuje rozdíl mezi příspěvkem pro dítě ve věku 18 až 26 let a sirotčím důchodem, který zletilý pobírá, přičemž od října 2022 činil 544 Kč měsíčně, v lednu 2023 pak byl tento příspěvek snížen na 46 Kč měsíčně a od února 2033 byl naopak zvýšen na 160 Kč měsíčně. Tím, že žalobkyně zletilému [jméno] [příjmení] ode dne 1. 10. 2022 vyplácí uvedené dávky pěstounské péče, přešlo na ni podle § 19 odst. 2 cit. zák., občanského zákoníku, právo podat návrh na stanovení výživného na toto zletilé dítě, když ve smyslu § 961 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti, přičemž soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Jelikož v daném případě náleží dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, přechází v souladu s ustanovením § 961 odst. 2 o. z. právo dítěte na stát. Jinak [jméno] [příjmení] je studentem bakalářského studijního programu na [anonymizováno] regionálního rozvoje a mezinárodních studií [anonymizováno] univerzity v [obec] a pobírá sirotčí důchod. O výživném pro zletilého [jméno] [příjmení] bylo naposledy rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne 31. 5. 2012, č. j. [spisová značka], kterým byl žalovaný zavázán platit na tehdy nezletilého od 14. 12. 2011 částku 2 000 Kč měsíčně k rukám žalobkyně. Povinnost žalovaného platit běžné výživné na syna k rukám žalobkyně zanikla dnem 1. 1. 2021, kdy byla synovi odejmuta pěstounská dávka – příspěvek na úhradu potřeb dítěte, protože ke dni 31. 1. 2020 zanikl nárok na tuto dávku. Výživné pak bylo placeno přímo k rukám již zletilého [jméno] [příjmení]. Požadovaná výše výživného vychází z toho, že žalovaný je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem, který v období od 10/ 2022 do 4/ 2023 činil 48 265 Kč. Kromě toho je žalovaný výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] na ulici [ulice] ve [obec]. 3. Žalovaný k žalobě uvedl, že není v jeho schopnostech platit navrhované výživné, které ani neodpovídá jeho příjmům. Žalobkyní uváděná průměrná mzda je zkreslená velkým množstvím přesčasových hodin, přičemž není jasné, zda bude moci těchto přesčasových hodin dosahovat i v budoucnu. Se synem vychází dobře, kromě běžného výživného synovi platí dovolené v zahraničí, platil mu autoškolu, přispěl na opravu auta, podniká s ním výlety, v zimě jezdí na lyže atd. On sám měl v letošním roce mimořádné výdaje za ošetření zubů a opravy automobilu. 4. Z provedených důkazů zjistil soud tento skutkový stav: rozsudkem [název soudu], č. j. [spisová značka] ze dne 25. 10. 2011, byl tehdy nezletilý [jméno] [příjmení] svěřen do společné pěstounské péče manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], prarodičů nezletilého. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 14. 12. 2011 (viz cit. rozsudek). 5. Rozsudkem [název soudu], č. j. [spisová značka] ze dne 31. 5. 2012 byl žalovaný zavázán platit na výživu tehdy nezletilého [jméno] [příjmení] od 14. 12. 2011 výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to na účet žalobkyně. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 19. 7. 2012 Nezletilý v té době navštěvoval 5. třídu ZŠ, příspěvek na úhradu potřeb dítěte tehdy činil 4 922 Kč. Žalovaný byl zaměstnaný ve [právnická osoba] [obec] spol. s r. o. s čistým příjmem 15 307 Kč (viz cit. rozsudek). 6. [jméno] [příjmení] je od 1. 9. 2022 studentem [anonymizováno] univerzity v [obec], fakulty [anonymizováno] rozvoje a mezinárodních studií, kde studuje bakalářský studijní program [anonymizována tři slova] (viz potvrzení o studiu). 7. Rozhodnutím ČSSZ [obec] ze dne 17. 8. 2022 byl zletilému [jméno] [příjmení] počínaje měsícem září 2022 vyměřen sirotčí důchod ve výši 8 676 Kč měsíčně (viz cit. rozhodnutí). 8. Rozhodnutími Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky ve [obec] byl zletilému [jméno] [příjmení] přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte od 1. 10. 2022 ve výši 544 Kč, od 1. 1. 2023 ve výši 46 Kč a od 1. 2. 2023 ve výši 160 Kč (viz cit. rozhodnutí). V období od 1. 10. 2022 do 30. 4. 2023 přitom byly zletilému [jméno] [příjmení] vyplaceny příspěvky na úhradu potřeb dítěte v celkové výši 1 998 Kč, z toho v měsíci 12/ 2022 částka 1 088 Kč, v měsíci 1/ 2023 částka 544 Kč, v měsíci 2/ 2023 částka 46 Kč a v měsících 3-4/ 2023 vždy 160 Kč (viz přehled vyplacených dávek). 9. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky ve [obec] ze dne 27. 1. 2021 byl zletilému [jméno] [příjmení] odňat příspěvek na úhradu potřeb dítěte, neboť v té době byl jeho sirotčí důchod vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte dle zák. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Následně žalobkyně žalovaného informovala o tom, že zanikla jeho povinnost platit běžné výživné na účet žalobkyně (viz citované rozhodnutí a oznámení). 10. Čistý měsíční příjem žalovaného činil v období 10/ 2022 – 4/ 2023 průměrně 48 265 Kč (viz potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] o mzdě žalovaného). Tento průměrný výdělek je mj. ovlivněn přesčasovými hodinami, kterých žalovaný odpracoval v lednu 2023 22 hodin, v únoru 2023 11 hodin, v březnu 2023 18,5 hodiny a v dubnu 2023 11 hodin. Tím se mu měsíční mzda v těchto měsících zvýšila o 3 975 Kč až 6 768 Kč měsíčně (viz výplatní listiny za žalovaného za uvedené měsíce). 11. Žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] která je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova [adresa] v k. ú. [obec] a [územní celek] (viz výpis z KN [list vlastnictví]). 12. Na zletilého syna [jméno] [příjmení] platí stále výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, a to aktuálně již opět prostřednictvím žalobkyně. Se synem vychází normálně a nad rámec výživného mu platí to, co potřebuje – dovolené, autoškolu, opravu auta výlety, pod. (viz nezpochybněná tvrzení žalovaného a výpisy z účtu žalovaného). 13. Za zubní ošetření vynaložil žalovaný v období od května do června 2023 celkem 12 333 Kč (viz výdajové pokladní doklady od zubního lékaře žalovaného). 14. Za opravy vozidel měl žalovaný v době od března do května 2022 částku celkem 15 727 Kč (viz faktury za opravu vozidla). 15. Podle § 47g odst. 2 zák. č. č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. <i>16. Podle § 47g odst. 3 zák. č. č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jde-li o nezaopatřené dítě svěřené do péče jiné osoby, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší než výživné stanovené soudem na toto dítě, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a výživným.</i> <i>17. Podle § 47f zák. č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující nebo do péče fyzické osoby podle § 953 občanského zákoníku. Je-li nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno do péče různých osob pečujících, vyplácí se příspěvek na úhradu potřeb dítěte osobě pečující, která o dítě pečuje po delší část měsíce. Pokud péče různých osob pečujících, kterým je nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno, trvala stejnou dobu, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku na úhradu potřeb dítěte rozhoduje, které z těchto osob se bude příspěvek na úhradu potřeb dítěte vyplácet.</i> <i>18. Podle § 19 odst. 2 zák č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, je-li svěřeno dítě do pěstounské péče nebo do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči, podává krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, a pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výživné, podává návrh na výkon rozhodnutí.</i> <i>19. Podle § 961 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte (odst. 1). Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží roz