36 C 54/2023-98 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 245 481,53 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 7. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 320 000 Kč. Žalovaný byl povinen splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 4 992 Kč vždy k 24. dni v měsíci. Jelikož byl u žalovaného zjištěn úpadek v rámci insolvenčního řízení, žalobkyně úvěr prohlásila za splatný ke dni 24. 1. 2020. Žalovanému zůstal dluh na jistině úvěru ve výši 245 481,53 Kč, dluh na úrocích ve výši 9 912,01 Kč a dluh na úrocích z prodlení ve výši 11 937,21 Kč. Z žalované jistiny žalobkyně dále požadovala úrok ve výši 7,9 % ročně za dobu od 28. 12. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 28. 12. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 5. 12. 2017 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 320 000 Kč. Výše úrokové sazby činila 7,90 % p.a. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 84 měsíčních anuitních splátkách ve výši 4 992 Kč vždy 24. dne v měsíci, přičemž první splátka byla splatná dne 24. 1. 2018. Dle článku I.7. smlouvy byla žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru tehdy, pokud bude zjištěn úpadek žalovaného ve smyslu insolvenčního zákona (smlouva o úvěru). 4. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že ve věci žalovaného bylo vedeno insolvenční řízení pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], které skončilo na základě usnesení ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], jež nabylo právní moci 16. července 2020, a kterým bylo zrušeno schválené oddlužení žalovaného a insolvenční řízení bylo zastaveno. Dále bylo vůči žalovanému vedeno další insolvenční řízení, a to pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], které skončilo na základě usnesení ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], jež nabylo právní moci 15. listopadu 2022, a kterým insolvenční soud rozhodl o úpadku žalovaného, zamítl návrh žalovaného na povolení oddlužení zejména pro nepoctivý záměr a zastavil insolvenční řízení. Dále bylo vůči žalovanému vedeno další insolvenční řízení, a to pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], které skončilo na základě usnesení ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], jež nabylo právní moci 24. února 2023 (výrok I., II. V., VI. A VII.) a dne 11. dubna 2023 (výrok II. a IV.), a kterým insolvenční soud rozhodl o úpadku žalovaného (výrok I.), zamítl návrh žalovaného na povolení oddlužení (výrok III.) zejména pro nepoctivý záměr a zastavil insolvenční řízení (výrok IV.). 5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, byla ze strany žalobkyně prověřena na základě informací získaných od žalovaného, z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a z výpisů z běžného účtu žalovaného za období posledních 8 měsíců před poskytnutím úvěru, z nichž vyplývá mimo jiné, že tento účet je aktivní a ke dni 30. 11. 2017 činil konečný zůstatek na tomto účtu 44 988,13 Kč. Z výpisu CBCB vyplývá, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr 1 existující úvěr se splátkou 2 828 Kč měsíčně. Žalovaný neměl v době žádosti o úvěr žádný negativní záznam týkající se jeho platební morálky (žádost o poskytnutí úvěru, výpis z běžného účtu žalovaného, výpis CBCB). 6. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 320 000 Kč jednorázově dne 8. 12. 2017 (výpis z účtu). Vzhledem k tomu, že bylo v rámci insolvenčního řízení vedeného vůči žalovanému rozhodnuto o úpadku, žalobkyně dopisem ze dne [datum] prohlásila dnem 24. 1. 2020 celou pohledávku z poskytnutého úvěru za splatnou (oznámení o zesplatnění úvěru včetně dodejky). 7. Předžalobní výzvou ze dne [datum] zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky. Zásilka byla předána k poštovní přepravě téhož dne (předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu). 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: Na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného (žádost o poskytnutí úvěru), ověřených prostřednictvím historických výpisů z běžného účtu žalovaného a nahlédnutím do úvěrových registrů (výpis CBCB), kdy s ohledem na skutečnost, že měl žalovaný v době úvěrové žádosti na účtu dostatek disponibilních prostředků ke splácení úvěru a současně neměl žádný negativní záznam týkající se jeho platební morálky, byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena podle § 2395 o. z. smlouva o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 320 000 Kč. Žalovanému podle citovaného ustanovení a v souladu se smluvně převzatým závazkem vznikla povinnost čerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit jí dohodnuté úroky ve výši 7,90 % ročně v dohodnutých měsíčních splátkách. Jelikož byl zjištěn úpadek žalovaného, žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni 24. 1. 2020 zesplatnila. Žalobkyni tak podle § 2395 o. z. vzniklo právo, aby jí žalovaný zaplatil dluh na jistině úvěru (vyčerpané a splátkami nesplacené peněžní prostředky) ve výši 245 481,53 Kč, k jehož zaplacení jej soud zavázal. 12. Žalobkyně dále požadovala zaplacení 7,9% p.a. úroku za období od 24. 1. 2020 (zesplatnění) do 27. 12. 2022 z částky 245 481,53 Kč (jistina). Za toto období požadovaný úrok kapitalizovala částkou 9 912,01 Kč. Soud shledal žalobu i v této části důvodnou a žalobkyni takto vypočtený úrok přiznal. Žalobkyni dále náleží právo na zaplacení úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 245 481,53 Kč (jistina) za navazující období jdoucí od 28. 12. 2022 do zaplacení. 13. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení za období od 24. 1. 2020 (zesplatnění) do 27. 12. 2022 z částky 245 481,53 Kč (jistina). Za toto období požadovaný úrok kapitalizovala částkou 11 937,21 Kč. Soud shledal žalobu i v této části důvodnou a žalobkyni takto vypočtený úrok z prodlení přiznal. Žalobkyni dále náleží právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 245 481,53 Kč (jistina) za navazující období jdoucí od 28. 12. 2022 do zaplacení. 14. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 44 668 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 9 820 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 27 900 Kč (3× 9 300 Kč dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 3× 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 6 048 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. 15. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne [datum], jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě. 16. Stanovené platební povinnosti soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.