36 C 57/2023-53 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 104 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky za dobu od 1. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná částka podle žaloby představuje dlužné pojistné za období od 16. 11. 2020 do 28. 2. 2022 a poplatek za upomínku ve výši 50 Kč, k jejichž úhradě byl žalovaný zavázán na základě mezi účastníky uzavřené pojistné smlouvy [číslo]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena dne 25. 11. 2020 (uhrazením první platby pojistného) pojistná smlouva [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla [anonymizováno], [VIN kód]. Ve smlouvě se žalovaný za sjednané pojištění zavázal žalobkyni hradit pojistné ve výši 398 Kč měsíčně s tím, že cena byla spočtena na základě údajů o ročním nájezdu do 5 000 km. Žalobkyně měla dle smlouvy vyzvat žalovaného e-mailem nebo SMS k dodání fotografie tachometru a výše ujetých kilometrů k datu počátku pojištění. Dále byla žalobkyně podle smlouvy zavázána požádat žalovaného o stav tachometru po 9 měsících od počátku pojištění, aby mu dle zákona stihla zaslat nový předpis pojistného nejméně 2 měsíce před výročím. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem ke dni 16. 11. 2020 Součástí smlouvy byly podmínky pojištění, dle kterých byl žalovaný povinen dodat žalobkyni snímek tachometru vozidla v elektronické podobě do 15 dnů od počátku pojištění a vždy 3 měsíce před koncem každého pojistného období s tím, že jej k tomu žalobkyně vyzve. Pokud žalovaný poruší jakoukoli z těchto povinností, navýší žalobkyně pojistné na cenu odpovídající nájezdu„ více než 25 000 km“, a to i zpětně. V prvním roce trvání pojištění zjišťuje žalobkyně stav tachometru již po 9 měsících, aby žalovanému stihla zaslat nový předpis pojistného nejméně 2 měsíce před výročím smlouvy (bod 2.3) (nabídka pojistitele na uzavření pojistné smlouvy [číslo] výpis z účtu žalobkyně, podmínky pojištění). <i>4. Podle § 1 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v účinném znění, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“). Nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem.</i> <i>5. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., v účinném znění (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>7. Podle § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.</i> <i>8. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>9. Podle § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.</i> <i>10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 11. Mezi účastníky byla podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. a § 2758 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2759 odst. 1 o. z. uzavřena pojistná smlouva, kterou se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 16. 11. 2020 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši 398 Kč za měsíční pojistné období. Žalovaný byl ve smyslu § 2782 odst. 1 o. z. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu. 12. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 28. 2. 2022 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval (viz dopis ze dne [datum] a dopis ze dne [datum]). Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení či důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 16. 11. 2020 do 28. 2. 2022 pojistné ve výši 6 155 Kč (398 Kč měsíců + 185 Kč) po odečtení plateb žalovaného v celkové výši 3 184 Kč (viz platební bilance). Proto soud zavázal žalovaného k zaplacení dlužného pojistného ve výši 2 971 Kč. 13. Pokud se žalobkyně po žalovaném za uvedené období domáhala zaplacení částky vyšší s tvrzením, že žalovaný nezaslal údaje o stavu tachometru a snímku tachometru, čímž nesplnil podmínky stanovené v pojistné smlouvě, a proto mu bylo v souladu s bodem 2.3 pojistných podmínek zpětně k počátku pojištění navýšeno měsíční pojistné na částku 940 Kč, neprokázala, že žalovanému zaslala výzvu k doložení fotografie tachometru s počtem najetých kilometrů k datu 16. 11. 2020 (počátek pojištění), k čemuž se v pojistné smlouvě zavázala (viz nabídka pojistitele na uzavření pojistné smlouvy v odstavci nadepsaném„ co bude dál“). Žalobkyně současně neprokázala, že žalovanému včas odeslala předpis nového pojistného nejméně 2 měsíce před výročím smlouvy (viz nabídka pojistitele na uzavření pojistné smlouvy v odstavci nadepsaném„ důležité první odečet po 9 měsících“). Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že byla oprávněna zpětně k počátku pojištění navýšit měsíční pojistné na částku 940 Kč a současně neprokázala, že byla oprávněna navýšit měsíční pojistné na částku 940 Kč za pojistné období počínaje 16. 11. 2021, proto soud žalobu v rozsahu částky 7 083 Kč (10 054 Kč – 2 971 Kč) z důvodu neunesení důkazního břemene zamítl. 14. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatku ve výši 50 Kč za odeslání upomínky ze dne 31. 8. 2021 (viz platební bilance a dopis ze dne [datum]) odkazujíc na bod 2.7 pojistných podmínek a sazebník poplatků, ve kterém je stanoven poplatek za zaslání upomínky o zaplacení pojistného ve výši 50 Kč (viz sazebník poplatků). Neprokázala však, že žalovanému upomínku ze dne 31. 8. 2021 odeslala. Proto soud žalobu ohledně částky 50 Kč zamítl. 15. Dodatečná lhůta k předložení dalších důkazů žalobkyni poskytnuta nebyla, neboť byla vyzvána k označení a předložení důkazů k prokázání těchto skutečností již písemně před jednáním a k poskytnutí další dodatečné lhůty tak nebyl důvod. 16. Nezaplacené pojistné bylo v souladu s § 2783 odst. 2 o. z. splatné k prvnímu dni příslušného pojistného období (tj. vždy k 16. dni příslušného kalendářního měsíce). Protože žalovaný neuhradil pojistné k datu jeho splatnosti, dostal se do prodlení s jeho zaplacením, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky až do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Jelikož žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení pouze za období od 1. 3. 2022 do zaplacení, soud jí v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky 10 104 Kč, když nebylo – jak je uvedeno výše – prokázáno, že by žalobkyni právo na zaplacení částky 7 133 Kč vůbec vzniklo, soud žalobu zamítl rovněž ohledně úroku z prodlení z částky 7 133 Kč za požadované období. 17. Žalobkyně byla v řízení v převažující míře neúspěšná a byla povinna nahradit žalovanému náklady řízení v rozsahu odpovídajícím míře jeho úspěchu (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.