36 C 89/2023-159 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala vyslovení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby, při níž 3. žalovaný vydražil nemovitosti specifikované ve výroku I rozsudku (dále jen nemovitosti). Namítala, že 1. žalovaná (vlastník nemovitostí) s ní dne [datum] uzavřela smlouvu o budoucí kupní smlouvě, v níž se zavázala jí nemovitosti prodat, jakmile výstavba rodinného domu dospěje do dohodnuté fáze. V [anonymizováno] [rok] výstavba domu do dohodnuté fáze dospěla, avšak 1. žalovaná ani na výzvu nesplnila svou povinnost kupní smlouvu s žalobkyní uzavřít, proto se žalobkyně domáhá nahrazení jejího projevu vůle na kupní smlouvě v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. [spisová značka]. Ve věci dosud nebylo rozhodnuto. Bylo však nařízeno předběžné opatření, kterým soud zakázal 1. žalované nakládat s nemovitostmi. Namísto prodeje nemovitostí žalobkyni a zřízení zástavního práva ve prospěch její hypoteční banky, 1. žalovaná v rozporu se smlouvou o budoucí kupní smlouvě zatížila nemovitosti zástavním právem ve prospěch třetí osoby a navrhla jejich prodej v dobrovolné dražbě, kterou dne [datum] elektronicky zorganizovala 2. žalovaná a nemovitosti v ní vydražil 3. žalovaný. Podle žalobkyně je dražba neplatná, protože 1. žalovaná je smluvně vázána prodat nemovitostí jí, o čemž 2. žalovaná věděla a měla od dražby upustit. 1. žalovaná jednala vůči žalobkyni nepoctivě, neboť přes smluvní závazek uzavřít kupní smlouvu s ní, využila možnosti vydražit nemovitosti za vyšší cenu, čímž zasáhla do jejího práva nabýt nemovitosti do vlastnictví a její jednání by nemělo požívat právní ochrany. 2. Žalovaní primárně namítali, že žalobkyni nesvědčí právo domáhat se vyslovení neplatnosti dražby, které zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, v platném znění (dále jen z. č. 26/2000 Sb.) svěřuje jen taxativně vymezenému okruhu osob. 1. žalovaná poukazovala na prodlení žalobkyně se zaplacením kupní ceny za nemovitosti a odmítla, že by vůči ní jednala nepoctivě. 2. žalovaná odmítla, že by před konáním dražby nastal zákonný důvod od dražby upustit. Podle žalovaných nebyly naplněny předpoklady, za nichž zákon č. 26/2000 Sb. připouští vyslovení neplatnosti dražby. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že ve výroku I specifikované nemovitosti jsou vlastnictvím 1. žalované (výpis z katastru nemovitostí LV [číslo] k. ú. [obec]), která se zavázala uzavřít s žalobkyní kupní smlouvu, jakmile fáze výstavby rodinného domu dospěje do předem dohodnuté fáze (smlouva o uzavření budoucí smlouvy o převodu nemovitostí ze dne [datum]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně 1. žalovanou k uzavření kupní smlouvy na předmětné nemovitosti (výzva z [datum]). Dne [datum] podala žalobkyně žalobu na nahrazení projevu vůle 1. žalované uzavřít kupní smlouvu na prodej nemovitostí a dne [datum] bylo nařízeno předběžné opatření, kterým soud na návrh žalobkyně zakázal 1. žalované nakládat s nemovitostmi, protože je zatížila zástavním právem a navrhla jejich prodej v dražbě, čímž maří smysl podané žaloby na nahrazení projevu vůle (usnesení Okresního soudu v Karviné č. j. [číslo jednací]). Na [datum rozhodnutí] vyhlásila 2. žalovaná na návrh 1. žalované veřejnou dobrovolnou elektronickou dražbu předmětných nemovitostí (dražební vyhláška), při níž nemovitostí za 5 600 000 Kč vydražil 3. žalovaný (protokol o provedené dražbě). 4. Vlastnictví k předmětu dobrovolné dražby nabývá vydražitel k okamžiku udělení příklepu za předpokladu, že uhradí ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§ 30 odst. 1 z. č. 26/2000 Sb.) Vlastnické právo na něj nepřejde jen v případě, že jde o neplatnou dražbu. Veřejná dobrovolná dražba je neplatná, pouze vysloví-li její neplatnost soud v řízení o vyslovení neplatnosti dražby dle § 24 odst. 3 z. č. 26/2000 Sb. Případy, kdy soud může vyslovit neplatnost dražby, jsou taxativním způsobem vymezeny a vyslovení neplatnosti dražby se lze domáhat je v prekluzivní lhůtě tří měsíců ode dne konání dražby. Zákon taxativně určuje osoby, které jsou aktivně věcně legitimovány k podání žaloby na neplatnost dobrovolné veřejné dražby. Tyto osoby mohou napadat dražbu jen z taxativně stanovených důvodů, přičemž musí současně prokázat, že vytýkaný důvod podstatným způsobem zasáhl do jejich práv (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 487/2018 a sp. zn. [číslo] a důvodová zpráva k zákonu č. 315/2006 Sb.). <i>5. Dle § 24 odst. 3 z. č. 26/2000 Sb. každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.</i> 6. Dražba podle žalobkyně zasáhla do jejího práva nabýt vlastnictví k nemovitostem vyplývající ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě. Lze přisvědčit žalobkyni, že dražba maří cíl, s nímž smlouvu o budoucí kupní smlouvě uzavírala, a to stát se vlastníkem předmětných nemovitostí. Zákon o veřejných dražbách však okruh osob oprávněných domáhat se neplatnosti dražby vymezuje restriktivně a oprávněným ze smlouvy o smlouvě budoucí aktivní věcnou legitimaci domáhat se vyslovení neplatnosti dražby nepřiznává. Aktivně legitimovanou k podání žaloby je jen osoba, do jejíchž práv konání dražby podstatně zasáhlo, a: a) dražby se účastnila b) dražbu navrhla c) je oprávněna z předkupního práva k předmětu dražby d) je oprávněna z práva na přednostní nabytí předmětu dražby e) na její návrh bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno nakládat s předmětem dražby. 7. Právo žalobkyně požadovat po 1. žalované, aby s ní při splnění dohodnutých podmínek uzavřela kupní smlouvu na koupi nemovitostí není předkupním právem ani právem na přednostní nabytí bytů a nebytových prostor, které svědčí jejich nájemcům (viz § 17 odst. 5, 6 z. č. 26/2000 Sb.). 8. Na návrh žalobkyně sice Okresní soud v Karviné 1. žalované předběžným opatřením zakázal nakládat s nemovitostmi, ale až [datum], tedy až po provedení dražby. V okamžiku konání dražby nebyla 1. žalovaná tímto předběžným opatřením v právu nakládat s nemovitostmi omezena. Okolnost, která nastala až po dražbě, nemůže zpětně způsobit její neplatnost. 9. Žalobkyně současně nebyla účastníkem dražby ani jejím navrhovatelem, což ani netvrdila. Do zákonem vymezeného okruhu osob oprávněných k podání žaloby na neplatnost dražby tudíž nespadá. 10. Žalobkyně poukazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3775/2014, v němž Nejvyšší soud vysvětlil, že bez ohledu na to, zda byla dražba napadena žalobou dle § 24 odst. 3 z. č. 26/2000 Sb., nepožívá její výsledek právní ochrany, pokud dražba nenaplňuje zákonem předvídaný účel – přechod vlastnického práva na vydražitele, který za stanovených podmínek učiní v předem neurčeném okruhu osob nejvyšší podání -, ale objektivně sleduje jiný cíl např. zakrýt dřívější nezákonné převody vlastnického práva. 11. Žalobkyně v řízení nezpochybňovala, že 1. žalovaná byla v okamžiku dražby vlastníkem nemovitostí a byla oprávněna převést vlastnické právo na jiného. Jinak by nepožadovala, aby ho převedla na ni. Neurčitá námitka, že zástavní věřitel 1. žalované se jmenuje shodně jako 3. žalovaný (vydražitel) a je zřejmě jeho synem (datum narození měli rozdílné), nevypovídá nic o tom, že dražba neproběhla v souladu se zákonem č. 26/2000 Sb. na návrh osoby, která před konáním dražby věrohodným způsobem doložila své vlastnické právo. Žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že dražba byla podvodným jednáním sledujícím od počátku jiný cíl, než předpokládá zákon, a proto její výsledek nepožívá ochrany, žalobkyně ani netvrdila, ani nevyšly v řízení najevo. Výše popsané závěry vysvětlené v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3775/2014 tak na projednávanou věc aplikovat nelze. 12. Nepoctivé jednání 1. žalované žalobkyně spatřovala nikoliv v samotném konání dražby, ale v jejím porušení smluvní povinnosti uzavřít s ní kupní smlouvu, které však, bude-li prokázáno, zakládá právo na náhradu újmy, která žalobkyni porušením smluvní povinnosti vznikla, nikoliv právo domáhat se vyslovení neplatnosti dražby, proto soud žalobu pro nedostatek aktivní věcné legitimace zamítl. 13. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná a byla povinna nahradit žalovaným jim vzniklé účelně vynaložené náklady řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud neshledal žádný důvod, pro který by bylo možné právo na náhradu nákladů řízení žalovaným odepřít. Dle § 150 o.s.ř. tak lze učinit jen výjimečně z důvodů zvláštního zřetele hodných. Žalobkyně pouk