36 C 97/2023-57 — Okresní soud ve Zlíně

Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně dne 21. 3. 2022 distančním způsobem. Pohledávka představuje jistinu ve výši 20 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 340 Kč, náklady na upomínání (označené jako kapitalizovaný úrok) ve výši 100 Kč, úrok ve výši 4 600 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 075,21 Kč. Z žalované jistiny žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení od 8. 10. 2022 do zaplacení. Podáním ze dne 12. 5. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně smluvní pokuty ve výši 3 340 Kč a částky 4 700 Kč představující kapitalizovaný úrok. Soud na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v tomto rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom soud podle § 96 odst. 4 o.s.ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně předložila nepodepsanou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 21. 3. 2022 a nepodepsané obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ smlouva“). Podle smlouvy se společnost [právnická osoba] zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč se splatností 20. 4. 2022. Dle sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] byla částka v celkové výši 20 000 Kč na účet, jehož majitelem je žalovaná připsána. Podle obchodních podmínek smlouvy o úvěru okamžik uzavření znamená v případě uzavření první smlouvy mezi klientem a věřitelem okamžik splnění poslední z následujících podmínek: i) generování návrhu smlouvy věřitelem, ii) přijetí návrhu smlouvy klientem prostřednictvím provedení registrace a odeslání verifikační platby. V obchodních podmínkách je dále vysvětlen pojem verifikační platba, která znamená převod částky ve výši 0,01 Kč z bankovního účtu klienta na bankovní účet věřitele, identifikované příslušným variabilním symbolem dle článku 3.7 těchto obchodních podmínek. Dle článku 3.7 obchodních podmínek se jakákoliv částka splatná podle smlouvy věřiteli považuje za zaplacenou připsáním na účet věřitele, pokud byla klientem řádně identifikována uvedením variabilního symbolu, který je uveden ve smlouvě. Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, prokázala, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky (§ 1879 a násl. o. z.). Žalobkyně disponuje údaji o žalované, z čehož lze usuzovat, že na webových stránkách jejího právního předchůdce byly vyplněny její registrační údaje. Žalobkyně však neprokázala, že žalovaná smlouvu o úvěru zakládající žalované nároky uzavřela. Žalobkyně k prokázání procesu sjednávání smlouvy o úvěru uvedla, že žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila registrační formulář, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu, poskytla kopii občanského průkazu a provedla verifikační platbu. Tvrzení, že žalovaná o úvěr v poskytnuté výši požádala a zasláním verifikační platby odsouhlasila právě tu smlouvu o úvěru, kterou žalobkyně předložila, však neprokázala. Na bankovní účet žalobkyně byla sice dne 21. 12. 2020 převedena částka 0,01 Kč z bankovního účtu žalované, ovšem platba byla provedena více než rok před uzavřením úvěrové smlouvy a současně variabilní symbol neodpovídá číslu úvěrové smlouvy ze dne 21. 3. 2022. Žalobkyně tedy neprokázala, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o úvěru. Jelikož žalobkyně neprokázala, že žalovaná projevila vůli uzavřít smlouvu o úvěru za jí tvrzených podmínek, neprokázala, že jí vznikl nárok na plnění, která z této smlouvy vyplývají. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poukázal žalované na její účet částku 20 000 Kč, na jejíž vrácení měla žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, nárok z titulu bezdůvodného obohacení (ustanovení § 2991 o. z). Proto soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 20 000 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dlužné částky nejpozději do 14. 2. 2023 výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] odeslanou dne 2. 2. 2023 (výzva před podáním žaloby včetně podacího archu) a podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 6. 2. 2023. Splatnost pohledávky nastala 14. 2. 2023. Ode dne následujícího se tedy žalovaná ocitla v prodlení a žalobkyni vzniká od 15. 2. 2023 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 15 % ročně). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 20 000 Kč za dobu od 21. 4. 2022 do 5. 10. 2022 v kapitalizované výši 1 075,21 Kč a od 8. 10. 2022 do zaplacení. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovanou k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 15. 2. 2023 do zaplacení a ve zbytku žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl. Žalobkyně měla ve věci úspěch v převažující míře, proto jí podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. (žalobkyně procesně zavinila částečné zastavení řízení) vůči žalované přísluší právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Úspěch žalobkyně je dán poměrem částky 31 369,71 Kč (23 340 Kč + kapitalizovaný úrok 4 700 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 1 075,21 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle žaloby do dne 7. 6. 2023 ve výši 1 564,50 Kč + náklady vymáhání 690 Kč) a částky 20 727,50 Kč (20 000 Kč + úrok z prodlení vyčíslený dle výroku II. do dne 7. 6. 2023 727,50 Kč) vyjádřeným v procentuální výši 66 %. Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu 32 % (66 % - 34 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 2 204,50 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 934 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 750 Kč (2,5× 300 Kč dle § 14 odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tyto úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a částky 220,50 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení ve výši 706 Kč (32 % z 2 204,50 Kč) je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupkyně žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 36 C 94/2020 a 36 C 409/2021). Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za zastoupení advokátem v souvislosti s úkonem právní služby spočívajícím ve vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum], neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.