44 C 110/2023-21 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.</i> 2. Předmětem řízení je zaplacení částky 16 798,53 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,03 % z částky 16 798,53 Kč za každý den prodlení od 27. 1. 2023 do zaplacení jakožto neuhrazené kupní ceny za 2 ks pneumatik o rozměru 385/65R22 TL BU49 160K EU M+S včetně servisních služeb, dodané na základě rámcové kupní smlouvy č. 60300608-21 ze dne 30. 9. 2021, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Dodané zboží a služby byly žalobkyní žalované řádně vyúčtovány fakturou č. 2000612292 ze dne 9. 1. 2023 se splatností dne 26. 1. 2023 na částku 28 798,53 Kč. Na tuto fakturu do dnešního dne žalovaná uhradila pouze částku 12 000 Kč, a to dne 17. 2. 2023 na bankovní účet žalobkyně. Zbývající dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na výzvu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 28. 3. 2023. 3. K důvodům pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání soud uvádí následující: Vzhledem k povaze věci, kterou je závazkový vztah z kupní smlouvy mezi dvěma podnikatelskými subjekty (spory často spojeny se skutkovými či právními komplikacemi), bylo zapotřebí kvalifikované přípravy jednání. Proto bylo usnesením ze dne 12. 5. 2023 č. j. 44 C 110/2023-16 žalované uloženo vyjádřit se k podané žalobě a uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu s poučením, že pokud nárok neuzná, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Pokud by žalovaná nárok uplatněný v žalobě zcela neuznala, byla povinna ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě (zejména uvést, která z tvrzení žalobkyně považuje za nesporná, tj. odpovídající skutečnosti, dále které skutečnosti činí předmětem sporu a proč, co v tomto směru tvrdí sám) a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a to tak, aby bylo zřejmé, k prokázání které konkrétní právně významné skutečnosti má být ten který důkaz proveden. Rovněž byla žalovaná poučena, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří, a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Žalované bylo citované usnesení doručeno dne 17. 5. 2023. Žalovaná ve stanovené lhůtě do 30 dnů ode dne doručení zůstala zcela pasivní. Protože se žalovaná ve stanovené lhůtě do [datum] k žalobě nijak nevyjádřila a ani nesdělila, že by jí v tom bránil vážný důvod a jaký, nastoupila zákonná fikce uznání žalobního nároku žalovanou dle § 114b odst. 5 o. s. ř. Na základě této fikce uznání nároku soud rozhodl (musel rozhodnout) v neprospěch žalované rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), neboť účinky uznání nelze za řízení vyvrátit a nezanikají ani uplynutím času. Soud dále podotýká, že při svém rozhodování zohlednil recentní nálezovou judikaturu Ústavního soudu (zejm. nálezy ve věcech vedených u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 842/16, I. ÚS 1024/15, Pl. ÚS 13/15) a dospěl k závěru, že soudem ochrany ústavnosti artikulovaná nutnost citlivosti při postupu dle § 114b o. s. ř. nedopadá na situace procesně nečinného žalované, která náležitě nedbá svých procesních práv a povinností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek). 4. Pro úplnost soud uvádí, že nárok žalobkyně je dle žalobních tvrzení odůvodněn povinností žalované k zaplacení kupní ceny dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Není tedy v rozporu s hmotným právem. 5. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně splnila zákonnou podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení jí stanovenou v ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. (viz předžalobní upomínka ze dne [datum], informace o podání datové zprávy) a byla ve věci zcela úspěšnou. Žalobkyně má tedy vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k uplatnění práva v plném rozsahu. Náklady žalobkyně představují: - zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč; - odměna právního zástupce za zastupování 4 450 Kč: z tarifní hodnoty 16 798,53 Kč za dva úkony právní služby ve výši 1 780 Kč (převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby) a předžalobní výzvu ve výši ½ úkonu, tedy částky 890 Kč, a to vše podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a § 11 odst. 2 písm. h), § 7 bod. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, - hotové výdaje advokáta 900 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby á 300 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 11 odst. 2 písm. h) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, - DPH 1 123,50 Kč – 21 % ze základu 5 350 Kč (4 450 + 900) dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tj. celkem na náhradě nákladů řízení 7 473,50 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).