44 C 113/2023-62 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 2. 2023 po žalované domáhala zaplacení částky 36 849,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 36 849,50 Kč od 13. 7. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ Společnost“) a žalovaná měly uzavřít dne 14. 12. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též„ Smlouva“), na jejímž základě umožnila žalované čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce ve výši 12 875 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 12 488 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 17 924 Kč a smluvní pokuta ve výši 6 437,50 Kč. Žalovaná se dostala s úhradou úvěru do prodlení a dlužnou částku neuhradila ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 22. 5. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ač byla k jednání řádně a včas předvolána, bez omluvy se k němu nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a stejně tak v nepřítomnosti žalobkyně, která se na jednání soudu taktéž nedostavila. 3. Společnost a žalovaná měly uzavřít prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně [webová adresa] smlouvu o revolvingovém úvěru až do výše úvěrového rámce ve výši 12 875 Kč. Dle žalobních tvrzení se žalovaná nejprve zaregistrovala na stránky žalobkyně, kde zadala své osobní údaje, čímž zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Tím bylo žalované uděleno klientské číslo CZ225574. Po dokončení registrace byla žalovaná oprávněna žádat o poskytnutí konkrétního úvěru. K podepsání samotné úvěrové smlouvy mělo dojít uvedením hesla a uživatelského jména žalované. Žalovaná se měla zavázat úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí a v případě rozložení splácení do více měsíčních splátek se zavázala úvěr splatit společně s úrokem 22 % měsíčně z jistiny úvěru, kdy měsíční RPSN činilo 529,12 % (viz Smlouva o revolvingovém úvěru, smlouvu o uživatelském účtu, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná poskytla své osobní údaje společně s kopií občanského průkazu (viz kopie občanského průkazu). Dle čl. 5 Smlouvy je žalovaná v případě prodlení se splácením peněžitého dluhu dále hradit Společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Při posuzování úvěruschopnosti žalované měla vycházet Společnost z údajů poskytnutých žalovanou o jejích příjmech a výdajích, kdy žalovaná uvedla, že v domácnosti žije 5 lidí, její příjem činí 9 000 Kč a měsíční výdaje činí 3 000 Kč (viz profil uživatele). Charakter a složení těchto částek, stejně jako proces zkoumání úvěruschopnosti žalované a samotný kontraktační proces však soudu nebyl objasněn, a to ani přes výzvu učiněnou žalobkyni usnesením zdejšího soudu ze dne 19. 5. 2023 č. j. 44 C 113/2023–47. 4. Společnost poskytla žalované dne 14. 12. 2020 částku 3 000 Kč, dne 11. 1. 2021 částku 2 000 Kč, dne 11. 1. 2021 částku 500 Kč, dne 14. 12. 2020 částku 500 Kč, dne 27. 1. 2021 částku 500 Kč, dne 29. 1. 2021 částku 500 Kč, dne 1. 2. 2021 částku 500 Kč, dne 2. 2. 2021 částku 500 Kč, dne 9. 2. 2021 částku 2 000 Kč, dne 10. 2. 2021 částku 500 Kč, dne 11. 2. 2021 částku 500 Kč, dne 12. 2. 2021 částku 1 000 Kč a dne 15. 2. 2021 částku 1 600 Kč, celkem tedy částku ve výši 13 600 Kč, a to ve všech případech převodem na bankovní účet vedený na jméno žalované (viz výpisy z účtu na č. l. 29-41, sdělení [právnická osoba] ze dne 29. 5. 2023). Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku 4 299 Kč (viz výpis plateb na č. l. 27 verte). 5. Dne 6. 5. 2022 uzavřely Společnost coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvou o postoupení pohledávek, na základě které postoupila Společnost žalobkyni pohledávky, mezi kterými byla také pohledávka za žalovanou (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 5. 2022 včetně přílohy). O postoupení pohledávky na žalobkyni informovala Společnost žalovanou dopisem ze dne 22. 5. 2022, zaslaným téhož dne (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 5. 2022 vč. podacího lístku ze dne 22. 5. 2022); žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 22. 5. 2022 odeslanou téhož dne (viz předžalobní výzva na č. l. 33 p. v. vč. podacího lístku). <i>6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 8. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 5. 2022 postoupila pohledávku za žalovanou ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 22. 5. 2022, odeslaným téhož dne, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>9. Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena dne 14. 12. 2020 prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, čímž zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. K podepsání samotné úvěrové smlouvy mělo dojít uvedením hesla a uživatelského jména žalované. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem žalobkyně nepředložila vyjma doloženého občanského průkazu žádný důkaz. Samotný kontraktační proces, včetně doložení náležitých listinných či jiných vhodných důkazů však soudu, ani přes učiněnou výzvu, ozřejměn nebyl. Předložená nepodepsaná smlouva o úvěru nemůže být důkazem o tom, že úvěrové smlouva byla v předloženém znění akceptována žalovanou. Doložený občanský průkaz sám o sobě není způsobilým k prokázání skutečnosti, že žalovaná učinila projev vůle být vázána obsahem této konkrétní úvěrové smlouvy. Žalobkyně tudíž neprokázala, že její právní předchůdce s žalovanou smlouvu o úvěru uzavřela, a svou neúčastí na jednání soudu konaného dne 29. 6. 2023 se vzdala práva být poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. 14. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované celkem částku 13 600 Kč, přičemž žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši 4 299 Kč. Dále bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO] dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení částky 8 576 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (když soud vycházel z limitu sjednaného úvěrového rámce ve výši 12 875 Kč, který je předmětem tohoto řízení a od tohoto odečetl plnění poskytnuté žalovanou), a proto soud žalovanou k zaplacení této částky zavázal. Ohledně zbývající částky 28 273,50 Kč soud žalobu zamítl pro neunesení důkazního břemene žalobkyně ve vztahu k uzavření smlouvy. 15. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se dle § 1958 odst. 2 o.z. považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Doručením žaloby dne 9. 6. 2023 byla žalovaná prokazatelně seznámena s charakterem a výší dluhu vůči žalobkyni. Žalovaná byla povinna plnit bezodkladně, tedy do 10. 6. 2023 a ode dne následujícího se ocitla žalovaná v prodlení. Žalobkyni tak vznikl od 11. 6. 2023 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 15 % ročně). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně, soud proto, vázán jejím návrhem, zavázal žalovanou k zaplacení úroku z prodlení v požadované (nižší) výši, ovšem pouze z částk