44 C 50/2022-363 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 207 354 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 207 354 Kč od 16. 5. 2022 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 11 806 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 17. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, (dále též „Smlouva“), na jejímž základě žalovanému poskytla dne 19. 9. 2019 zápůjčku ve výši 110 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou zápůjčku i s úrokem v 60 měsíčních splátkách ve výši 5 130 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpnem 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení zápůjčky. Žalovaný však svůj smluvní závazek řádně a včas nehradil, když naposled uhradil splátku dne 21. 1. 2022. Do dne zesplatnění vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 8.1 a), b) Smlouvy v celkové výši 2 154 Kč za prodlení žalovaného se splátkou č. 31 a 32 (440 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení delším než 15 dnů, a 666,90 Kč za prodlení delší než 30 dnů). V důsledku prodlení žalovaného se splátkou č. 31, splatnou dne 22. 2. 2022, o více jak 60 dnů došlo v souladu s bodem 8.4 Smlouvy ke dni 24. 4. 2022 automaticky k zesplatnění celé zápůjčky. Dle bodu 8.4 Smlouvy se veškeré nezaplacené splátky až do konce splátkového kalendáře, zahrnující jak jistinu, tak běžný úrok zápůjčky, k tomuto datu staly součástí nové jistiny zápůjčky, s tím, že tuto novou jistinu ve výši 164 160 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po dni zesplatnění zápůjčky, tedy k datu 25. 4. 2022. Jelikož žalovaný neuhradil po zesplatnění zápůjčky novou jistinu úvěru ani ve lhůtě 10 dnů po zesplatnění, byl dle bodu 8.5 Smlouvy povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 25 % z nové jistiny, tedy částku 41 040 Kč. Dle bodu 8.7 Smlouvy pokud nebyla nová jistina zaplacena v den následující po dni zesplatnění, má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení žalovaného. Žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu dle bodu 8.7 Smlouvy ve výši 11 806 Kč, tak aby souhrn uplatněných smluvních pokut nepřekročil součin čísla 0,5 a celkové výše peněžité zápůjčky dle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb.2. Žalovaný žalobní nárok neuznal. Uvedl, že žalobkyni žádal o úvěr jako spotřebitel, nikdy žalobkyni neuvedl, že má zájem o půjčku pro podnikatelské účely a žalobkyně se ho na tuto skutečnost nikdy nedotazovala. Žalovaný ani nesděloval žalobkyni údaje o svém podnikání jako identifikační číslo a místo podnikání. Žalobkyně tyto údaje sama zjistila a účelově dosadila do smlouvy ve snaze obejít ustanovení o ochraně spotřebitele. Žalovaný dále namítal, že žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost, proto je smlouva absolutně neplatným právním jednáním. Namítal také, že sjednané smluvní pokuty a poplatky jsou nepřiměřené a pro rozpor s dobrými mravy neplatné. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že by měl soud zavázat žalobkyni k zaplacení částky 33 640 Kč, představující částku, o kterou žalovaný přeplatil jistinu úvěru, aniž by však sám podal či mínil podat vzájemný návrh.3. Mezi stranami bylo nesporným, že účastníci dne 17. 7. 2019 podepsali Smlouvu, na základě které byla žalovanému vyplacena na účet u , právnická osoba, částka 110 000 Kč. Žalovaný platil splátky ve výši 5 130 Kč do 21. 1. 2022, pak již nezaplatil ničeho. Žalovaný celkem zaplatil částku 143 630 Kč. Sporným bylo, zda žalovaný uzavřel Smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, jak tvrdí žalobkyně, nebo jako spotřebitel, jak tvrdí žalovaný. Spornou byla také otázka přiměřenosti smluvních pokut.4. Základní spornou otázkou, ke které soud předně soustředil své dokazování, bylo, zda žalovaný Smlouvu uzavřel jako podnikatel při výkonu své podnikatelské činnosti nebo jako spotřebitel.5. Dne 17. 7. 2019 v , adresa, uzavřeli žalovaný jako vydlužitel a žalobkyně jako zapůjčitel Smlouvu, označenou jako Smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, . Žalovaný jako vydlužitel je označen adresou místa podnikání i adresou bydliště, která je totožná: , adresa, . Dále je uvedena kontaktní adresa , adresa, . Žalovaný je označen datem narození , datum, i identifikačním číslem , IČO, . Dále je uvedeno bankovní spojení - číslo účtu: , č. účtu, . V Oddílu I Smlouvy jsou uvedeny parametry sjednané zápůjčky: výše sjednané zápůjčky 110 000 Kč, výše sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky 197 800 Kč, celková částka splácená vydlužitelem za poskytnutí zápůjčky 307 800 Kč, výše měsíčních splátek 5 130 Kč, počet splátek 60. V části O je uveden podnikatelský účel zápůjčky: Investiční zápůjčka (viz Smlouva). Žalobkyně zaslala žalovanému Oznámení o schválení zápůjčky ke Smlouvě o revolvingové podnikatelské zápůjčce (číslo smlouvy , hodnota, ), kterým žalovanému sdělila, že jako zapůjčitel schválila vyplacení zápůjčky dle Smlouvy (viz Oznámení o schválení zápůjčky ze dne 22. 7. 2019). Součástí Oznámení byl rovněž splátkový kalendář ke Smlouvě o revolvingové podnikatelské zápůjčce (číslo smlouvy , hodnota, ) ze dne 22. 7. 2019 (viz Splátkový kalendář).6. V řízení nebylo sporu o tom, že žalovaný je a v době uzavření Smlouvy byl podnikatelem s živnostenským oprávněním, a že podepsal smlouvu označenou jako Smlouva o revolvingové podnikatelské zápůjčce. Nebylo také sporu o tom, že žalovaný žalobkyni k prokázání svých příjmů dodal dvě daňová přiznání a číslo svého podnikatelského účtu. Žalovaný však namítal, že se na žalovanou nikdy neobrátil s žádostí o finanční prostředky do podnikání, protože do podnikání žádné nepotřeboval. Nikdy žalobkyni nesděloval své identifikační číslo a místo podnikání (sídlo). Tyto informace si musela zjistit žalobkyně sama a do Smlouvy je doplnila, stejně jako investiční účel zápůjčky, neboť žalovaný žádné investice neprováděl.7. Dle § 419 OZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.8. Dle § 420 odst. 1 OZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.9. Dle § 421 OZ má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.10. Ustanovení § 421 OZ stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že osoba, která má živnostenské oprávnění, je podnikatelem. Toto ustanovení je však třeba vykládat podle v souvislosti s § 419 i § 420 OZ tak, že osoba se živnostenským oprávněním je podnikatelem pouze a jedině tehdy, pokud se zřetelem ke všem okolnostem jedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní. Bude-li prokázáno, že podnikatel živnostník jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, bude domněnka ve smyslu § 421 OZ vyvrácena a bude třeba na něj nahlížet jako na spotřebitele dle § 419 OZ.11. Soudní praxe je ve shodě v tom, že pro posouzení, zda se jednalo o smlouvu podnikatelskou nebo spotřebitelskou je rozhodující nikoliv formální označení smlouvy a formální označení žalovaného, ale skutečný stav věci, tj. zda při sjednávání zápůjčky žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele anebo zda uzavíral smlouvu při výkonu své podnikatelské činnosti nebo v souvislosti s ní (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1835/2012, sp. zn. 33 Cdo 1685/2015 nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1930/11). Je třeba zkoumat a hodnotit, zda podle všech okolností bylo při vzniku závazkového vztahu mezi účastníky zřejmé, že se týkal jejich podnikatelské činnosti. Podstatné tedy je, jak se strany před uzavřením Smlouvy a při jejím uzavření chovaly. Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu o zápůjčce, významnou okolností také bude, na co žalovaný peníze potřeboval a jak v tomto směru projevoval svou vůli směrem k žalobkyni.12. Z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný podniká pod identifikačním číslem , hodnota, , se sídlem , adresa, . V období od 28. 6. 2016 do 31. 8. 2022 měl žalovaný zapsáno sídlo , adresa, . Žalovaný disponuje od 21. 8. 2013 živnostenským oprávněním pro volnou živnost Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Obory činnosti jsou Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků (od 21. 8. 2013), Příprava a zpracování technických návrhů, grafické a kresličské práce (od 21. 8. 2013), Zprostředkování obchodu a služeb (od 21. 10. 2015), Ubytovací služby (od 21. 10. 2015), Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály (od 21. 10. 2015), Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy (od 21. 10. 2015), Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí (od 3. 3. 2020). Od 28. 1. 2019 disponuje také živnostens