44 C 69/2023-35 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému domáhala výživného pro zletilou dceru žalovaného. [jméno] [příjmení], narozenou [datum], (dále jen [jméno]) ve výši 2 200 Kč počínaje dnem [datum], protože právo na výživné na ni přešlo dle § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí (dále jen zákon), neboť byl [jméno] dne [datum] přiznán zaopatřovací příspěvek dle § 50b zákona. [jméno] je studentkou denního studia Střední školy oděvní a služeb [obec] a má zpracován individuální plán mladého dospělého. Pobírá sirotčí důchod ve výši 8 928 Kč. Od [datum] byl [jméno] přiznán zaopatřovací příspěvek ve výši 6 680 Kč, od [datum] ve výši 6 450 Kč, od [datum] ve výši 8 700 Kč, od [datum] ve výši 8 085 Kč a od [datum] ve výši 8 322 Kč měsíčně. O výživném pro [jméno] bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve [obec] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým byla [jméno] nařízena ústavní výchova a otci (žalovanému) bylo uloženo přispívat na její výživu částkou 1 800 Kč měsíčně na účet ústavu. 2. Žalovaný žalobní nárok neuznal. [jméno] platí nejméně 2 000 Kč měsíčně, i více. Má další vyživovací povinnost k nezletilému [jméno], t.č. ve Výchovném ústavu [obec], na kterého platí 1 700 Kč měsíčně. Jediným příjmem žalovaného je důchod ve výši 25 000 Kč. Kvůli exekučním srážkám žalovanému chodí na účet pouze 21 000 Kč. Žalovaný si platí ubytovnu v ceně 8 000 Kč měsíčně. Mnoho peněz na vlastní obživu mu nezbývá. Za přiměřenou žalovaný považuje částku 500 Kč měsíčně. Na jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že nevěděl, že má platit výživné úřadu práce. Kdyby mu žalobkyně poslala nějaký dopis, výživné by platil žalobkyni a ne [jméno]. Žalovaný měl za to, že by dluh platit neměl, protože by zaplatil výživné dvakrát, celkem cca 45 000 Kč. <i>3. Podle § 50u odst. 1 zákona náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.</i> <i>4. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.</i> 5. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky ve [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] byl přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 6 680 Kč od [datum]. 6. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky ve [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] byl snížen zaopatřovací příspěvek opakující se z částky 8 700 Kč na 8 085 Kč od [datum]. 7. V řízení bylo prokázáno, že [jméno] byl přiznán zaopatřovací příspěvek dle § 50b zákona, dle § 50u odst. 1 zákona tedy přechází právo zletilé dcery na výživné na Českou republiku. Podle odst. 2 citovaného ustanovení podá příslušná pobočka úřadu práce návrh na stanovení výživného, pokud výživné nebylo stanoveno (nebo vykonatelně ujednáno nebo neexistuje-li soudem schválená dohoda o výživném). 8. Z rozsudku Okresního soudu ve [obec] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že tehdy nezletilé [jméno] byla nařízena ústavní výchova, v rámci které byla [jméno] svěřena do péče [příjmení] domova [obec]. Otec (žalovaný) byl zavázán platit výživné ve výši 1 800 Kč vždy do 15. dne na účet ústavu. Při rozhodování o výši výživného vyšel soud ze mzdy žalovaného ve výši 24 000 Kč čistého s přihlédnutím ke skutečnosti, že za pár měsíců žalovanému končí pracovní poměr a žalovaný nastupuje do starobního důchodu. 9. Citovaný rozsudek představuje rozhodnutí soudu, dle kterého může podat návrh na exekuci i žalobkyně. Oprávněnou dle citovaného rozsudku je [jméno], účet ústavu je pouze platebním místem, kam bylo výživné placeno po dobu umístění [jméno] do ústavní výchovy. Dnem, kdy byl [jméno] přiznán zaopatřovací příspěvek dle § 50b zákona, přešlo dle § 50u odst. 1 zákona právo na výživné [jméno] na Českou republiku. Dle § 36 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen exekučního řádu), lze vést exekuci ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu. Dle § 36 odst. 4 exekučního řádu přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu. Dle § 37 odst. 1 exekučního řádu lze exekuci vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5. 10. Z uvedeného lze uzavřít, že na žalobkyni přešlo právo [jméno] na výživné z citovaného rozsudku a jako osoba, na kterou přešlo právo oprávněného z exekučního titulu, je účastníkem řízení dle § 36 exekučního řádu a může podat exekuční návrh dle § 37 odst. 1 exekučního řádu. 11. Rozhodnutí o výživném nicméně zavazuje žalovaného k placení částky 1 800 Kč měsíčně, žalobkyně však požaduje počínaje dnem [datum] částku 2 200 Kč měsíčně. Soud proto návrh žalobkyně posoudil dle jeho obsahu jako návrh na zvýšení výživného, naposled stanoveného citovaným rozsudkem a zabýval se otázkou změny poměrů. <i>12. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen [příjmení]) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.</i> <i>13. Dle § 911 OZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>14. Dle § 913 odst. 1 OZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> <i>15. Dle § 915 odst. 1 OZ životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> <i>16. Dle § 922 odst. 1 OZ výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.</i> <i>17. Dle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.</i> 18. Potvrzeními o studiu ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázáno, že [jméno] je od [datum] dosud studentkou Střední školy oděvní a služeb [obec], momentálně ve druhém ročníku. 19. Z potvrzení o vypracování individuálního plánu mladého dospělého ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] byl [jméno] ve vzájemné spolupráci vypracován individuální plán mladého dospělého. Z potvrzení o součinnosti mladého dospělého ze dne [datum] vyplývá, že [jméno] pravidelně dochází k vyhodnocení a aktualizaci jejího individuálního plánu. 20. Z přehledu vyplacených dávek soud zjistil, že [jméno] byl v prosinci 2022 vyplacen zaopatřovací příspěvek celkem 37 210 Kč, v lednu 2023 částka 8 700 Kč a v únoru 2023 částka 8 085 Kč. 21. Oznámením [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno] pobírá sirotčí důchod, který byl od [datum] zvýšen na 8 928 Kč. 22. Z písemného vyjádření [jméno] soud zjistil, že [jméno] pobírá sirotčí důchod ve výši 8 928 Kč a zaopatřovací příspěvek ve výši 8 322 Kč. Od otce dostávala výživné ve výši 2 000 Kč a kapesné ve výši 1 000 – 2 000 Kč. Peníze dostávala hotově, proto nemá, jak uvedené doložit. [příjmení] [jméno] představují nájemné ve výši 15 000 Kč, kartička na vlak i na autobus v ceně 2 000 Kč. Jídlo 1 500 Kč a paušál ve výši 1 500 Kč. Výdaje nemá, jak doložit. [jméno] dále potvrdila, že jí ani jejímu otci nikdo neřekl, že otec je povinen platit výživné státu, ani jim nedošel dopis. 23. Z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný pobírá starobní důchod ve výši 25 159 Kč. Sdělením [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo potvrzeno tvrzení žalovaného, že jsou mu z důchodu sráženy exekuční srážky. 24. Jak vyplývá z Evidence práv pro osobu, žalovaný není veden v katastru nemovitostí jako vlastník žádné nemovitosti. 25. Ze smlouvy o ubytování ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný měl v období od [datum] do [datum] pronajatý jednolůžkový pokoj v budově [anonymizována dvě slova] za cenu 8 000 Kč za měsíc. 26. Z poštovní poukázky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému byl vyplacen starobní důchod ve výši 21 290 Kč. 27. Soud o výživném naposled rozhodoval za situace, kdy [j