5 C 84/2023-63 — Okresní soud ve Zlíně

<i>1. Podle § 157 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), v odůvodnění rozsudku pro uznání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání.</i> 2. Předmětem řízení je zaplacení částky uvedené ve výroku I. i s příslušenstvím jakožto dluhu ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta – [anonymizována dvě slova], kterou uzavřela s žalovaným dne 2. 5. 2019 společnost [právnická osoba] (dále jen Banka). Žalovanému byl dne 2. 5. 2019 poskytnut úvěr ve výši 350 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve výši 7,40 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 5 180,77 Kč, sestávajících z platby jistiny a úroku ve výši 4 841,77 Kč a pojištění ve výši 339 Kč, splatných vždy k 2. dni v měsíci počínaje dnem 2. 6. 2019. Žalovaný na sebe podal insolvenční návrh dne 13. 1. 2020 a úpadek byl zjištěn dne 24. 1. 2020. Banka uplatnila své právo dle čl. 31 písm. e) Všeobecných produktových podmínek a z důvodu podání insolvenčního návrhu žalovaný prohlásila úvěr za splatný k datu 24. 1. 2020. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena Bankou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 25. 6. 2021. Po postoupení provedl žalovaný následující úhrady: dne 5. 8. 2021 částku 1 429,54 Kč, dne 7. 9. 2021 částku 1 429,54 Kč, dne 21. 9. 2021 částku 1 373,60 Kč a dne 7. 10. 2021 částku 1 373,60 Kč. Úhrady žalovaného byly započteny na jistinu ve výši 1 070,88 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 017 Kč, poplatky ve výši 1 126,92 Kč, sankční úrok ve výši 540,36 Kč a úrok ve výši 1 851,12 Kč. Předmětem řízení je tak jistina ve výši 335 354,49 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši dle výroku I. Usnesením ze dne 28. 6. 2022 bylo oddlužení zrušeno a insolvenční řízení zastaveno (právní moc dne 16. 7. 2022). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dluhu dopisem ze dne 25. 1. 2023, který se však vrátil zpět žalobkyní s poznámkou, že žalovaný nemá schránku. 3. K důvodům pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání soud uvádí následující: Vzhledem k povaze věci, kterou je závazkový vztah mezi dvěma podnikatelskými subjekty (spory často spojeny se skutkovými i právními komplikacemi), bylo zapotřebí kvalifikované přípravy jednání. Proto bylo usnesením ze dne 19. 6. 2023 č. j. 5 C 84/2023-60 žalovanému uloženo vyjádřit se k podané žalobě a uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu s poučením, že pokud nárok neuzná, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo o jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Pokud by žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznal, byl povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě (zejména uvést, která z tvrzení považuje za nesporná, tj. odpovídající skutečnosti, dále které skutečnosti činí předmětem sporu a proč, co v tomto směru tvrdí sám) a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, a to tak, aby bylo zřejmé, k prokázání které konkrétní právně významné skutečnosti má být ten který důkaz proveden. Rovněž byl žalovaný poučen, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé písemně nevyjádří, a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Žalovanému bylo citované usnesení doručeno dne 26. 6. 2023. Žalovaný ve stanovené lhůtě do 26. 7. 2023 zůstal zcela pasivní. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádřil a ani nesdělil, že by mu v tom bránil vážný důvod a jaký, nastoupila zákonná fikce uznání žalobního nároku žalovaným dle § 114b odst. 5 o. s. ř. Na základě této fikce uznání nároku soud rozhodl (musel rozhodnout) v neprospěch žalované rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 3 o. s. ř.), neboť účinky uznání nelze za řízení vyvrátit a nezanikají ani uplynutím času; žádné zákonné ustanovení totiž nepřipouští důkaz opaku, tedy prokázání toho, že k uznání nároku žalovanou ve skutečnosti nedošlo. Soud dále podotýká, že při svém rozhodování zohlednil recentní nálezovou judikaturu Ústavního soudu (zejm. nálezy ve věcech vedených u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 842/16, I. ÚS 1024/15, Pl. ÚS 13/15) a dospěl k závěru, že soudem ochrany ústavnosti artikulovaná nutnost citlivosti při postupu dle § 114b o. s. ř. nedopadá na situace procesně nečinného žalované, která náležitě nedbá svých procesních práv a povinností (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1951/2004, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek). 4. Pro úplnost soud uvádí, že nárok žalobkyně, vyplývající ze smlouvy o úvěru, není v rozporu s hmotným právem. 5. O právu účastníků na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně splnila zákonnou podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení jí stanovenou v ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. (viz předžalobní upomínka ze dne 17. 1. 2023, doručenka datové zprávy) a byla ve věci zcela úspěšná. Žalobkyně má tedy vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení k uplatnění práva v plném rozsahu. Náklady žalobkyně představují: - zaplacený soudní poplatek 16 768 Kč - odměna právního zástupce za zastupování 28 980 Kč - za tři úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby á 9 660 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), § 7 bod. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, - hotové výdaje advokáta 900 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby á 300 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 13 odst.4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, - DPH 6 275 Kč – 21 % ze základu 29 880 Kč (28 980 + 900) podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., Celkem, tedy náklady řízení činí 52 923 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.).