8 C 27/2022-56 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala nejprve zaplacení částky 21 449 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 149 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] a. s., [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ Společnost“), a žalovaný uzavřely dne [datum] smlouvu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě prodala žalovanému produkt – mobilní telefon (dále jen„ Produkt“) za kupní cenu ve výši 26 890 Kč s tím, že žalovaný část kupní ceny ve výši 1/3 uhradil a zbylou část kupní ceny měl uhradit do 3 měsíců od převzetí zboží. Dále bylo sjednáno pojištění za 3 222 Kč, které žalovaný též neuhradil. Dále vznikl žalobkyni nárok na částku 300 Kč jako částka nákladů spojených s vymáháním pohledávky, kdy se jedná o rozpočet režijních nákladů mezi pohledávky, které byly na žalobkyni postoupeny. Žalovaný zbylou část kupní ceny ani pojištění či náklady na vymáhání neuhradil i přes zaslanou předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila Společnost pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 2. Podáním z [datum] pak žalobkyně„ z obchodních důvodů“ vzala žalobu částečně zpět ohledně částky 3 222 Kč a zákonných úroků z prodlení z této částky. Z jednání se omluvila a navrhla vydání rozsudku pro uznání nebo zmeškání, pokud pro ně budou důvody. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil, stejně tak se nedostavila žalobkyně. Soud tak věc projednal na jednání bez přítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu)). 4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující: 5. Společnost a žalovaný si sjednali v rámci akce„ Třetinka“ prodej Produktu, kdy žalovaný od Společnosti převzal [datum] Produkt – mobilní telefon [anonymizována tři slova] za částku 26 890 Kč a zaplatil za něj 8 963 Kč, zbytek měl být splatný [datum], a při převzetí souhlasil, že se seznámil s podmínkami služby„ Třetinka“ (viz faktura – daňový doklad [číslo] ve spojení s předávacím protokolem Třetinka). Služba Třetinka umožňuje kupujícímu zakoupit zboží s odloženou splatností, přičemž kupujícímu vznikne povinnost uhradit zálohu ve výši 1/3 kupní ceny platební kartou, čímž dojde k rezervaci produktu pro kupujícího. Kupující je povinen do 3 měsíců od převzetí produktu uhradit zbývající část kupní ceny. Přesné datum splatnosti zbývající části kupní ceny je uvedeno na faktuře, kterou Kupující obdrží při převzetí produktu (viz Podmínky služby Třetinka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila Společnost coby postupitel žalobkyni coby postupníkovi pohledávky uvedené v příloze [číslo] Smlouvy ke dni [datum]; v příloze byla pod položkou č. 2021 uvedena pohledávka žalobkyně za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek, příloha smlouvy, potvrzení o zaplacení úplaty). Dopisem ze dne [datum] informovala Společnost žalovaného o postoupení pohledávky, dopisem z téhož dne pak o postoupení informovala též žalobkyně žalovaného a toto spojila s předžalobní výzvou; obojí bylo odesláno [datum] (viz oznámení žalobkyně o postoupení pohledávky a předžalobní výzva k plnění, oznámení Společnosti o postoupení pohledávky vč. kopie obálky a podacího archu). Žalovaný již nic dalšího neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně). 6. Soud věc posoudil následovně 7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu před jednáním částečně zpět v rozsahu 3 222 Kč a tomu odpovídajícím zákonným úrokům z prodlení, soud v tomto rozsahu řízení dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil (výrok I.). 8. Pokud jde o zbývající část řízení, nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu [číslo] a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným ze Smlouvy na žalobkyni, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne [datum], čímž i vůči žalovanému nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. 9. Společnost a žalovaný ohledně Produktu uzavřeli kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. o. z., na jejímž základě Společnost se zavázala předat žalovanému předmětné zboží, k čemuž došlo dne [datum] a převést vlastnické právo ke zboží, naopak žalovaný se zavázal uhradit kupní cenu ve výši 26 890 Kč tak, že před uzavřením Smlouvy uhradil 1/3 kupní ceny a zbylou část kupní ceny ve výši 17 927 Kč se zavázal uhradit do [datum]. Žalovaný nicméně zbylou částku kupní ceny ve stanoveném termínu neuhradil, čímž se dostal počátkem dne následujícího do prodlení (§ 1968 věta první o. z.) a Společnosti, resp. po postoupení pohledávky žalobkyni, vznikl vedle nároku na zaplacení zbývající části kupní ceny též nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy v daném případě nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 927 Kč od [datum] do zaplacení. Soud tedy přiznal žalobkyni požadovanou část kupní ceny i zákonný úrok z prodlení (výrok II.). 10. Pokud jde o náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, tento nárok soud neshledal důvodným, neboť žalobkyně tento nárok neopírala o sjednaný smluvní závazek ani o zákonné ustanovení (včetně vyhlášek Ministerstva spravedlnosti [číslo] Sb. a [číslo] Sb.), ale výlučně o vlastní propočet svých průměrných nákladů spojených s vymáháním pohledávek, které jí byly postoupeny, kdy tyto náklady nelze bez dalšího na žalovaného přenášet. Proto v této části soud žalobu zamítl (výrok III.). 11. Soud dodává, že v řízení nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání ani pro zmeškání, neboť nárok nebyl žalovaným ani částečně uznán (ani fikcí) a pokud jde o zmeškání, nebyla splněna podmínka, aby toto navrhla žalobkyně na jednání, neboť žalobkyně se k jednání nedostavila (§ 153a a 153b o.s.ř.) 12. Žalobkyně byla ve věci větší částí procesně úspěšná (úspěch má ve výši cca 83,5% z původně požadované částky, neúspěch cca 16,5%), tedy má dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši cca 67%. K tomu soud dodává, že ke zpětvzetí došlo z„ obchodních důvodů“, tedy tento neúspěch jde za žalobkyní. [příjmení] náklady řízení v celkové výši 2 129 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 858 Kč, z odměny advokáta ve výši 750 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá předžalobní výzva k plnění) po 300 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 221 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Přiznaná část nákladů ve výši 67% z plné výše nákladů pak činí 1 426 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok [příjmení]). 13. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.