46 C 115/2024-50 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřely žalobkyně a žalovaná prostřednictvím webových stránek žalobkyně , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši , částka, do , datum, . V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, . Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav3. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr do výše úvěrového limitu , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně vždy ke 4. dni v měsíci ve výši úroku přirostlého za období předcházejícího dne splatnosti (viz Smlouva na č. l. 13). Před uzavřením Smlouvy poskytla žalovaná žalobkyni kopii svého občanského průkazu a rodný list (viz kopie občanského průkazu na č. l. 15 verte - 16, kopie kopie rodného listu na č. l. 15). Při ověření úvěruschopnosti žalované vycházela žalobkyně z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, ve které uvedla, že žije s partnerem v pronajatém domě, zdrojem jejích příjmů je důchod, který činí , částka, a její měsíční výdaje činí , částka, , dále uvedla, že proti ní nejsou vedeny exekuce ani neprobíhá insolvenční řízení (viz žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, na č. l. 44). Žalobkyně měla k dispozici výpis z běžného účtu žalované za měsíce 1 – 3/2023, ze kterých je patrno, že v měsíci 1/2023 byl počáteční zůstatek , částka, a konečný , částka, , v měsíci 2/2023 byl konečný disponibilní zůstatek , částka, a v měsíci 3/2023 byl konečný zůstatek -, částka, . V měsíci 1/ 2023 zaslala žalovaná celkem částku , částka, ve prospěch účtů , Anonymizováno, a další, v měsíci 2/2023 tato částka činila , částka, a v měsíci 3/2023 činila , částka, . K 23. dni každého z těchto měsíců byla na účet žalované připsána částka , částka, od , Anonymizováno, představující sirotčí důchod (viz výpisy z účtu na č. l. 17).4. Dne , datum, zaslala žalobkyně na účet žalované částku , částka, (viz potvrzení o platbě na č. l. 24, výpis z běžného účtu na č. l. 33). Žalovaná žalobkyni ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku ze dne , datum, odeslanou téhož dne (viz předžalobní upomínka na č. l. 26, podací lístek na č. l. 27).Právní posouzení věci5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.10. Pokud jde o uzavření Smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně z výpisu z bankovního účtu žalované zjistila, že v období 1 – 3/2023 činil průměrný měsíční příjem žalované , částka, představující dávky sirotčího důchodu. Nicméně co se týče výdajové stránky, má soud za to, že řádně zkoumána nebyla. Žalovaná v rámci žádosti o úvěr uvedla, že její měsíční výdaje činí , částka, , jí uvedená informace však nekoresponduje s výdaji, které vyplývají z výpisu z jejího běžného účtu za období 1 – 3/2023, neboť z něj je patrné, že nejen, že její výdaje dosahovaly a někdy i přesahovaly její příjmy, ale nadto žalovaná nedisponovala téměř žádnými finančními prostředky. Žalobkyně rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost a neprováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI), neověřovala tak existence jiných dluhů žalované a případné výše splátek. Kdyby žalobkyně řádně ověřovala příjmy a výdaje žalované, muselo by jí být patrno, že její majetková situace není tak dobrá, současně že vydává značné částky na hazardní hry, které přesahují částku , částka, , jsou tedy u ní zjevné znaky gamblerství a vysoké riziko řádného nesplacení poskytnutí úvěru. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejen, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, ale před uzavřením Smlouvy bylo také vzhledem k absenci finančních prostředků na běžném účtu žalované a výdajům, které dosahovaly totožné výše, jako příjmy, zřejmé, že nebude schopna úvěr splácet.11. S účinností od , datum, stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.12. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného uvedenou smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu úvěru a smluvní pokutu, jakož ani požadované příslušenství (smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení).13. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z.14. Žalovaná obdržela od žalobkyně částku , částka, náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaná neposkytla žalobkyni ničeho.15. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).16. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky , částka, coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodn