46 C 220/2024-66 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytla žalovanému po posouzení jeho úvěruschopnosti částku , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s poplatkem ve výši , částka, a poplatkem za službu „Presto“ ve výši , částka, a za službu informační SMS servis ve výši , částka, . Žalovaný se dostal s úhradou do prodlení, kdy žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně vedle dlužné jistiny, poplatků a úroku z prodlení požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za dobu od , datum, do , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav3. Žalobkyně a žalovaný si ujednali dne , datum, Smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek www.flexifin.cz. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, výplatou na účet žalovaného a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatkem za službu „Presto“ ve výši , částka, a poplatkem za informační SMS servis ve výši , částka, měsíčně; tj. celkem částku , částka, , a to do , datum, (viz Smlouva na č. l. 12). Žalovaný uvedl, že jeho příjem činí , částka, , výdaje na bydlení , částka, a další nezbytné výdaje , částka, (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 24). Žalobkyně měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého vyplývá, že dne , datum, byla na tento účet připsána částka , částka, , dne , datum, 28 099 Kč a dne , datum, 19 959 Kč, a to vždy od společnosti , právnická osoba, ., dne , datum, byla na účet připsána částka , částka, od společnosti , právnická osoba, a dne , datum, a , datum, částka , částka, (dohromady , částka, ) v obou případech od společnosti , právnická osoba, (viz výpis z účtu na č. l. 54). Z uvedeného výpisu dále vyplývá, že další příjmy žalovaného představovaly finanční prostředky zasílány od společností sazka.cz, betano.cz, tipsport.cz a další, na jejichž účty žalovaný v měsíci 12/2022 zaslal částku , částka, a v měsíci 1/2023 částku , částka, (viz výpis z účtu na č. l. 54). Z výpisu z účtu žalovaného za období , datum, do , datum, je patrno, že počáteční zůstatek činil 4 014,21 a končený 3 817,46, na účet bylo připsáno , částka, a odešlo , částka, a za období , datum, do , datum, činil konečný zůstatek , částka, , na účet bylo připsáno , částka, a odešlo , částka, (viz výpis z účtu na č. l. 42).4. Dne , datum, odeslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného částku ve výši , částka, (viz přehled bankovních transakcí na č. l. 30, výpis z účtu na č. l. 47 p.v.). Žalovaný neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, (viz předžalobní výzva na č. l. 33).Právní posouzení věci5. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal jistinu uhradit společně s poplatky, a to do , datum, .12. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Žalobkyně uvedla, že ověřovala úvěruschopnost žalovaného zejména na základě údajů sdělených žalovaným, který uvedl, že výše jeho příjmů činí , částka, měsíčně, což žalobkyně ověřila prostřednictvím výpisu z bankovního účtu, ze kterého vyplývá průměrný příjem , částka, . Žalobkyně tak sice ověřila příjem žalovaného, nicméně ve vztahu k jeho pravidelným měsíčním výdajům se spokojila toliko s jeho tvrzením, že tyto činí pouze částku , částka, , aniž by sdělenou částku ověřovala. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného, ze kterého je nicméně patrno, že jeho výdaje často přesahovaly jeho příjmy, žalovaný nedisponoval téměř žádnými finančními prostředky a byly u něj patrné zjevné znaky gamblerství a vysoké riziko řádného nesplacení poskytnutého úvěru. Žalobkyně rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost a neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI), neověřovala tak existence jiných dluhů žalovaného a případné výše splátek, přitom i z výpisu z účtu, který měla k dispozici jsou patrné příjmy od jiných nebankovních institucí, tedy se jedná pravděpodobně o jiné nebankovní úvěry. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejen, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, ale před uzavřením Smlouvy bylo také vzhledem k vysokým výdajům žalovaného zřejmé, že nebude schopen úvěr splácet.13. S účinností od , datum, stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.14. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu či poplatky, jakož ani požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení).15. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku , částka, , aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný neposkytl žalobkyni ničeho.16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo sou