36 C 136/2025-99 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti rezervační smlouvy ze dne , datum, , v níž se žalobkyně zavázala s žalovanými uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě na byt do 30 dnů od vydání stavebního povolení na výstavbu bytového domu, pokud žalovaní zajistí finanční krytí kupní ceny bytu. Podle žalobkyně je rezervační smlouva neplatná, protože ji nepodepsaly obě jednatelky, které byly oprávněny jednat za žalobkyni společně. Jedna z jednatelek rezervační smlouvu nepodepsala a její podpis na smlouvě není pravý. Žalobkyně tak řádně neprojevila svou vůli. Dům, v němž si žalovaní rezervovali byt, nikdy nebyl postaven. Žalobkyně tvrdila, že žalovaní nadále z rezervační smlouvy uplatňují svá práva. Naposledy s odkazem na rezervační smlouvu žalovali u , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, zaplacení částky , částka, . Žalobkyně namítala, že uplatňování nároků z neplatné rezervační smlouvy ohrožuje její majetkovou sféru a zpochybňuje její právní jistotu, proto je dle ní dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti rezervační smlouvy.2. Žalovaní neplatnost rezervační smlouvy odmítli. Podle nich není dán ani naléhavý právní zájem na určení neplatnosti rezervační smlouvy, protože je již vyhaslá. Vedle právní argumentace vylíčili skutkový stav tak, že podepsali rezervační smlouvu v podnikatelských prostorech žalobkyně za přítomnosti jejího zaměstnance, kterému složili rezervační zálohu na byt. Po vydání stavebního povolení na bytový dům vyzvali žalobkyni k uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě a když na jejich výzvu nereagovala, úspěšně se u soudu domohli nahrazení projevu vůle žalobkyně uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Kvůli personální změnám u žalobkyně však bytový dům nebyl postaven. Soud následně zavázal žalobkyni uhradit jim rezervační zálohu a smluvní pokutu podle smlouvy o budoucí kupní smlouvě.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti jednatelky žalobkyně, která opakovaně žádala o odročení jednání. Jednání nařízené na , datum, žádala odročit pro nemoc svého syna, což dokládala rozhodnutím o potřebě ošetřování vystaveným , datum, . Když soud žádosti o odročení jednání nevyhověl, protože onemocněl-li syn , datum, , neznamenalo to bez dalšího, že i , datum, je nemocen tak, že to jednatelce žalobkyně znemožňuje zúčastnit se jednání, sdělila jednatelka žalobkyně, že už je nemocná taky, což následně doložila lékařskou zprávou, z níž vyplývalo, že ji praktická lékařka vystavila na základě telefonátu, aniž by jednatelku žalobkyně vyšetřila. Při odročení jednání upozornil soud zástupkyni žalobkyně, že taková lékařská zpráva nebude napříště stačit. Jednatelka žalobkyně na dotaz soudu, kdy bude schopna se jednání zúčastnit, sdělila, že v druhé polovině října, proto bylo jednání odročeno na , datum, .4. Dne , datum, opět den před jednáním jednatelka žalobkyně požádala o odročení jednání a doložila lékařskou zprávu, v níž její praktická lékařka potvrdila, že není schopna účasti u jednání ze zdravotních důvodů. Z připojeného rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vyplývá, že jednatelka žalobkyně je v pracovní neschopnosti od , datum, , přičemž současně napsala, že zdravotní stav jí umožní se jednání zúčastnit až v prosinci, spíše začátkem ledna.5. Z uvedeného je zřejmé, že jednatelka žalobkyně neonemocněla náhle den před jednáním, ale je zdravotně indisponována již měsíc, a ještě minimálně dva měsíce bude. Dle § 101 odst. 3 o.s.ř. lze jednání odročit, jen požádá-li účastník o odročení včas a z důležitého důvodu. Žádost o odročení učiněná den před jednáním kvůli zdravotním potížím, které brání účastníkovi v účasti u jednání delší dobu, není včasná. Proto soud žádosti o odročení jednání nevyhověl a věc projednal v nepřítomnosti jednatelky žalobkyně. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem a osobní účast její jednatelky nebyla nutná.6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že rezervační smlouva, jejíž neplatnosti se žalobkyně dovolávala, je datována dnem , datum, a vyplývá z ní povinnost žalobkyně uzavřít s žalovanými smlouvu o budoucí kupní smlouvě na byt do 30 dnů od vydání stavebního povolení na výstavbu bytového domu, pokud žalovaní současně doloží, že mají zajištěno finanční krytí kupní ceny bytu ve výši , částka, (rezervační smlouva). Po vydání stavebního povolení se žalovaní s poukazem na rezervační smlouvu domáhali nahrazení projevu vůle žalobkyně uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě. Zdejší soud jim rozsudkem pro uznání vyhověl (rozsudek ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ). , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, -, Anonymizováno, dále zavázal žalobkyni zaplatit žalovaným smluvní pokutu ve výši , částka, za porušení povinnosti uzavřít s žalovanými kupní smlouvu na byt sjednanou ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě. Dále žalobkyni zavázal zaplatit žalovaným zálohu na kupní cenu ve výši , částka, . Byť žalobkyně i v tomto řízení namítala , Anonymizováno, rezervační smlouvy, soud se touto námitkou nezabýval, protože uplatněné nároky vyplývaly ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě, nikoliv z rezervační smlouvy (rozsudek , Anonymizováno, soudu , adresa, -, Anonymizováno, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ).7. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.8. Žalobkyně se mohla úspěšně domoci určení neplatnosti rezervační smlouvy pouze za předpokladu, že by měla na požadovaném určení naléhavý právní zájem (§ 80 o.s.ř.). Podle judikatury je naléhavý právní zájem dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým.9. Žalobkyně tvrdila, že dokud nebude určena neplatnost rezervační smlouvy, hrozí jí spory z této smlouvy a její právní postavení je nejisté, proto má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.10. Ohrožení případnými spory na plnění z rezervační smlouvy však nezakládá naléhavý právní zájem na určení její neplatnosti, protože platnost rezervační smlouvy posoudí soud jako předběžnou otázku vždy, když bude u soudu uplatněno právo na plnění z této smlouvy. Pokud by se tedy žalovaní domáhali plnění z rezervační smlouvy, soud by jako předběžnou otázku řešil, zda je rezervační smlouva platná či nikoliv. Právní postavení žalobkyně tedy nemůže být uplatněním práv z rezervační smlouvy ohroženo, protože žalobkyně má v takovém sporu právo namítat neplatnost rezervační smlouvy a soud se takovými námitkami bude zabývat.11. Současně spor o neplatnost právního jednání z tvrzeného právního důvodu nikdy neřeší celý obsah a dosah právního vztahu účastníků a není zárukou odvrácení budoucích sporů. Jistotu v právním postavení žalobkyně tak určení neplatnosti rezervační smlouvy nenastolí.12. V projednávané věci žalobkyně netvrdila skutečnosti, které by zakládaly naléhavý právní zájem na posouzení platnosti rezervační smlouvy bez vazby na konkrétní plnění z této smlouvy. Spor u Okresního soudu , adresa, -venkov vedený pod sp. zn. , spisová značka, se týkal plnění z jiné smlouvy, proto naléhavý právní zájem založit nemohl.13. Pro absenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení neplatnosti rezervační smlouvy soud žalobu zamítl, aniž by prováděl další účastníky navržené důkazy, protože nebyly pro rozhodnutí ve věci významné.14. Pokud jde o žalobkyní tvrzený důvod neplatnosti rezervační smlouvy, a to absenci platného podpisu jedné z jednatelek žalobkyně na rezervační smlouvě, soud pro úplnost odůvodnění uvádí, že učiní-li za právnickou osobu právní jednání jen jeden jednatel, byť dle obchodního rejstříku jsou oprávněni jednat za společnost dva jednatelé společně, nebyla projevena vůle společnosti. Nebyl-li projev vůle učiněn způsobem, jakým statutární orgán za společnost jedná, nejde o projev vůle společnosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2594/2011), přičemž takové právní jednání je dle § 551 o.z. nicotné, nikoliv neplatné, jak tvrdila žalobkyně.15. Žalovaní byli v řízení zcela úspěšní a příslušelo jim tak vůči žalobkyni právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).16. Žalovaní jsou manželé a práva ze společného jednání nabývají společně a nerozdílně. Soud tedy žalobkyni zavázal nahradit jim náklady řízení k jejich ruce společné a nerozdílné.17. Zástupce žalovaných činil společné úkony za dva žalované a za druhého žalovaného mu příslušela odměna snížená o 20 % § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Soud při určení výše odměny vycházel dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty , částka, (předmětem smlouvy nebyla nemovitost, ale závazek uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí), čemuž odpovídá odměna ve výši , částka, (3 700 + 80 % z 3 700) za jeden úkon právní služby společný za oba žalované.18. Přiznaná náhrada nákladů řízení , částka, představuje odměnu advokátka za zastupování žalovaných ve výši 3×, částka, za převzetí a přípravu zast