36 C 170/2025-100 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení úvěrové pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi , právnická osoba, . (dále jen „banka) a žalovaným dne , datum, , na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr řádně nesplácel, uhradil pouze , částka, , proto banka úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Žalovaná úvěrová pohledávka představuje jistinu ve výši , částka, , poplatky ve výši , částka, , úroky kapitalizované za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, a úroky z prodlení kapitalizované za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Od navazujícího období, tj. ode dne , datum, do zaplacení žalobkyně požadovala smluvní úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny, a dále z částky , částka, (jistina a poplatky) požadovala od , datum, do zaplacení 12,75% p.a. úrok z prodlení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi bankou a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , z něhož byla částka v celkové výši , částka, použita na úhradu dosavadních závazků žalovaného a zbylá částka byla převedena ve prospěch běžného účtu žalovaného [smlouva o úvěru, výpis z běžného účtu ze dne , datum, , platební historie]. Poskytnutý úvěr měl být hrazen měsíčními anuitními splátkami ve výši , částka, . Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku , částka, [výpisy z úvěrového účtu za období od , datum, do , datum, , platební historie]. Společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s. pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, dohoda o úplatě, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku].4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr – konsolidace půjček ze dne , datum, , ve které bylo vyplněno, že žalovaný žije v pronajatém domě/bytě, je svobodný, zaměstnaný na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí , částka, . Celkový čistý měsíční příjem domácnosti (blíže nespecifikovaný) činí , částka, . U počtu zdrojů příjmu bylo uvedeno 1. U ostatních nezbytných měsíčních nákladů byla uvedena nula, stejně jako u srážek ze mzdy, jiných měsíčních splátek a u počtu vyživovaných osob. Náklady na bydlení byly uvedeny částkou , částka, . U výčtu současných závazků žalovaného byly uvedeny závazky v celkové výši , částka, a splátkovým zatížením , částka, , které měly být projednávaným úvěrem splaceny. Žalobkyně dále uvedla, že banka kontrolovala informace v interních a externích databázích, zejména , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , insolvenční rejstřík atd. V tomto směru předložila pouze interní záznam banky, ze kterého vyplynulo, že žalovaný má 4 existující úvěry v celkové výši , částka, se splátkou v celkové výši , částka, , z nichž měly být 2 úvěry v celkové výši , částka, a splátkou ve výši , částka, projednávaným úvěrem konsolidovány [interní záznam banky]. Žalobkyně tvrdila, že při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného , částka, a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Z interních zdrojů banka zjistila, že žalovaný měl závazky s celkovou výší měsíčních splátek , částka, . Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje žalovaného uvedené v žádosti o úvěr, částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení a výše měsíčních splátek dosavadních závazků. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Žalobkyně předložila výpis z běžného účtu žalovaného za období od února do července 2022, ze kterého vyplývá, že počáteční zůstatek na účtu ke dni , datum, činil -, částka, a konečný zůstatek ke dni , datum, činil -, částka, . Konečný zůstatek ke dni , datum, činil -, částka, . Dne , datum, byl na účet připsán úvěr ve výši , částka, a konečný zůstatek ke dni , datum, činil , částka, . Ke dni , datum, činil zůstatek na účtu -, částka, a ke dni , datum, činil konečný zůstatek na účtu -, částka, .5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.6. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To právní předchůdce žalobkyně nesplnil. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).11. Jak bylo uvedeno v bodu 4 tohoto rozsudku, právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nevyhodnotil s odbornou péčí ve smyslu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, byť k tomu měl dostatečné podklady. Měl k dispozici výpis z účtu žalovaného za posledních 5 měsíců před poskytnutím úvěru, přičemž z něj ověřil pouze příjem žalovaného a jeho zadlužení, ale vůbec neověřovala výdaje žalovaného, přestože uvedl pouze výdaj na bydlení ve výši , částka, a u ostatních výdajů uvedl nulu. Na zjišťování a ověřování výdajů žalovaného rezignovala a spokojila se se statistickými údaji. Skutečné výdaje žalovaného však byly mnohem vyšší, což by právní předchůdce žalobkyně zjistil, kdyby z výpisu z účtu zjišťoval nejen příjmy, ale i výdaje žalovaného. V období před poskytnutím úvěru od , datum, do , datum, vykazoval účet žalovaného každý měsíc záporný disponibilní zůstatek, protože jeho výdaje byly vždy vyšší než jeho příjmy, přestože na účet byla pravidelně připisována mzda a v květnu 2022 čerpal další úvěr ve výši , částka, . Poskytnutý úvěr byl sice zčásti použit na konsolidaci stávajících dluhů, ale pouze v částce , částka, a zbývající část , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , částka, byla poskytnuta neúčelově ve pr