36 C 221/2025-84 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 23 255,63 Kč spolu s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 19 991,10 Kč za dobu od 25. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 991,10 Kč za dobu od 25. 12. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 20. 5. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal splatit úvěr s úrokem ve výši 16,90 % ročně měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu. Jelikož žalovaný neplnil svůj závazek hradit splátky řádně a včas, využila žalobkyně svého smluvního oprávnění a úvěr dne 24. 12. 2022 zesplatnila. Žalovaný dluží žalobkyni částku 19 991,10 Kč na jistině, poplatky v celkové výši 1 850 Kč, částku 1 352,70 Kč na smluvním úroku ve výši 16,90 % z aktuálně dlužné jistiny úvěru za dobu od 1. 8. 2022 do 24. 12. 2022 a částku 61,83 Kč na 15% p.a. úroku z prodlení z dlužných částek za dobu od 1. 10. 2022 do 24. 12. 2022. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla posouzena dle informací získaných od žalovaného, které žalobkyně ověřila a dále doplnila dle údajů evidovaných v interních databázích i externích databázích. Žalovaný v žádosti o úvěr, která byla podána prostřednictvím bankomatu v rámci kreditní linky, deklaroval měsíční příjem ve výši 16 235 Kč, což žalobkyně ověřila dle obratů na jeho účtu. Výdaje stanovila žalobkyně na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi žalobkyně, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Takto stanovené výdaje činily 7 830 Kč měsíčně. Žalobkyně dotazem do CCB a interních systémů zjistila, že žalovaný splácel u žalobkyně spotřební úvěr se splátkou 5 507 Kč a dále spotřební úvěr se splátkou 500 Kč. Splátka nového úvěru činila 1 000 Kč, nové splátkové zatížení tedy činilo 7 007 Kč. Příjem žalovaného (16 235 Kč) byl dostatečný k pokrytí splátek (7 007 Kč) i životních nákladů (7 830 Kč).2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne , datum, byl zjištěn úpadek žalovaného. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -B-20 oddlužení žalovaného nebylo schváleno a insolvenční řízení bylo zastaveno, proto soud věc projednal a rozhodl.4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 20. 5. 2018 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný celkem vyčerpal částku 58 146 Kč a uhradil celkem částku 56 783,30 Kč [smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , akceptační dopis ze dne , datum, , podklady pre súdne konanie, zoznam splátok úverov].5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , z něhož vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, žalovanému na něj byla pravidelně poukazována mzda v průměrné výši 5 878 Kč a měl i další příjmy v průměrné výši 6 112 Kč. V březnu 2018 mu byla vyplacena na účet jistina úvěru ve výši 40 000 Kč. Z účtu hradil své výdaje a splácel úvěr (v lednu a únoru 2018 částkou 6 007 Kč, v březnu 2018 částkou 5 007 Kč a v dubnu 2018 částkou 6 342 Kč). Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni 1. 1. 2018 činil 1 561,39 Kč, konečný zůstatek ke dni 31. 1. 2018 činil 75,74 Kč. Celkem na účet přišlo 8 921 Kč a odešlo 10 406,65 Kč. Dne 13. 1. 2018 nebylo provedeno inkaso ve výši 500 Kč z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu, dne 16. 1. 2018 nebylo provedeno inkaso ve výši 5 507 Kč z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu a dne 18. 1. 2018 nebylo provedeno inkaso ve výši 4 000 Kč z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni 1. 2. 2018 činil 75,74 Kč, konečný zůstatek ke dni 28. 2. 2018 činil -402,64 Kč. Na účet celkem přišlo 12 264 Kč a odešlo 12 742,38 Kč. Dne 2. 2. 2018 nebylo provedeno inkaso ve výši 275 Kč z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu a dne 18. 2. 2018 nebylo provedeno inkaso ve výši 4 000 Kč z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni 1. 3. 2018 činil -402,64 Kč, konečný zůstatek ke dni 31. 3. 2018 činil 21 549,60 Kč. Na účet celkem přišlo 53 471 Kč a odešlo 31 518,76 Kč. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni 1. 4. 2018 činil 21 549,60 Kč, konečný zůstatek ke dni 30. 4. 2018 činil 5 893,88 Kč. Na účet celkem přišlo 13 309 Kč a odešlo 28 964,72 Kč. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni 1. 5. 2018 činil 5 893,88 Kč,, Anonymizováno, konečný zůstatek ke dni 19. 5. 2018 činil 3 588,69 Kč. Dne 18. 5. 2018 nebyla provedena trvalá platba ve výši 5 000 Kč z důvodu nedostatečného disponibilního zůstatku účtu [výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, ].6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila.12. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.13. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby,