36 C 248/2025-102 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 25 000 Kč představující podle žaloby zesplatněnou jistinu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 12. 8. 2025 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 750 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná se však dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 3. 2025, proto došlo k zesplatnění úvěru. Do data zesplatnění úvěru žalovaná uhradila částku ve výši 7 500 Kč, kterou žalobkyně započetla na úrok.2. Žalovaná uvedla, že uznává, že si od žalobkyně v prosinci 2024 půjčila částku ve výši 25 000 Kč, několik měsíčních splátek ve výši 3 750 Kč však uhradila. Poté se dostala do finanční tísně, proto žalobkyni několikrát formou emailu o své finanční situaci informovala a nabídla jim jiný splátkový kalendář, který by zvládla splácet. Reakce žalobkyně však byla negativní. Proto žádá soud o splátkový kalendář, který by zvládla splácet dle jejích možností.3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované, kopii řidičského průkazu žalované, potvrzení o odeslání částky , částka, ze dne , datum, s , IBAN, a poznámkou „, Jméno žalované, “ z bankovního účtu žalované na bankovní účet žalobkyně a výpisy z účtu žalované za období od , datum, do , datum, . Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovanou písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaná prokázala svou totožnost občanským průkazem, řidičským průkazem, předložila výpis ze svého účtu a zasláním částky ve výši , částka, ze svého bankovního účtu projevila svou vůli být vázána úvěrovou smlouvou [smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , výpis z účtu žalované za období od , datum, do , datum, , kopie občanského průkazu, kopie řidičského průkazu, potvrzení o odeslání , částka, , nesporná tvrzení žalované].4. Na účet žalované byla dne , datum, připsána částka 25 000 Kč [detail pohybu – bezhotovostní platba, nesporná tvrzení žalované], na kterou žalovaná dle žalobkyně uhradila částku , částka, .5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalované v registru SOLUS, Centrální evidenci exekucí a v insolvenčním rejstříku. Žalovaná neměla v registrech ani v rejstříku žádný záznam. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené příloze č. , hodnota, - posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplněno, že žalovaná je vdaná, u počtu vyživovaných dětí je uvedeno 1, příjem žalované činil, Anonymizováno, 40 000 Kč. Žalobkyně z výpisu z běžného účtu žalované za období 09-11/2024 zjistila, že žalovaná za uvedené období obdržela mzdu v průměrné výši 26 624 Kč. Žalovaná mezi svými výdaji uvedla náklady na bydlení ve výši 3 500 Kč, náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti ve výši 5 000 Kč a finanční závazky 5 000 Kč. Žalobkyně s přihlédnutím k údajům z , právnická osoba, počítala s náklady na bydlení ve výši 4 000 Kč a s náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti ve výši 4 101 Kč. Žalobkyně soudu předložila výpisy z účtu žalované za období od , datum, do , datum, , ze kterého vyplývá, že počáteční zůstatek ke dni 1. 9. 2024 činil 314,27 Kč a konečný zůstatek ke dni 30. 9. 2024 činil 0 Kč. Na účet žalované v tomto období celkem přišlo 16 992 Kč a odešlo 17 306,27 Kč. Dne 12. 9. 2024 z účtu uhradila nájem ve výši 13 000 Kč. Ke dni 31. 10. 2024 činil konečný zůstatek na účtu žalované 622,99 Kč. Na účet v období od 1. 10. 2024 do 31. 10. 2024 celkem přišlo 68 339 Kč a odešlo 67 716,01 Kč. Dne 15. 10. 2024 z účtu žalovaná uhradila nájem ve výši 13 000 Kč. Dne 24. 10. 2024 čerpala úvěr ve výši 17 000 Kč. Ke dni 30. 11. 2024 činil zůstatek na účtu 941,39 Kč. Od 1. 11. 2024 do 30. 11. 2024 na účet celkem přišlo 42 947 Kč a odešlo 42 628,60 Kč. Dne 26. 11. 2024 čerpala úvěr ve výši 5 000 Kč a ve výši 18 004 Kč.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, resp. v daném případě i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).12. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalované za období tří měsíců před poskytnutím projednávaného úvěru, ověřila z něj však pouze příjem žalované ve výši 26 624 Kč, ale výdaje žalované nijak blíže nezjišťovala a neověřovala. Žalobkyně k výdajové stránce žalované uvedla, že s přihlédnutím k údajům z , právnická osoba, byly stanoveny částkou ve výši 4 000 Kč na bydlení a částkou ve výši 4 101 Kč na náklady domácnosti. Zcela však pominula skutečnost, která byla zřejmá z výpisu z účtu za období od , datum, do , datum, , který předložila, že výdaje žalované za bydlení ve skutečnosti činí 13 000 Kč a její celkové výdaje dosahují jejích příjmů. Její účet v