38 C 104/2025-58 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 36 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za dobu od 4. 1. 2025 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, kterou měl žalovaný dne 31. 10. 2024 uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně www., Anonymizováno, .cz, na kterých si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry jako jsou výše požadovaného úvěru a termín splatnosti úvěru. Následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje. Registrací je zřízen uživatelský profil, pro vstup chráněn heslem, které zná pouze osoba provádějící registraci. K ověření identifikace zadavatele údajů je v uživatelském profilu vyžadováno provedení verifikační platby, což je převod finanční částky ve výši minimálně , částka, z bankovního účtu uživatele profilu na bankovní účet věřitele. Uzavření smlouvy proběhlo elektronicky za použití prostředků komunikace na dálku, na žádost osoby zadavatele údajů, po prověření splnění podmínek pro poskytnutí úvěru, výhradně v prostředí uživatelského profilu, za ověření identity verifikační platbou, po vygenerování návrhu smlouvy o úvěr věřitelem a následným přijetím návrhu smlouvy osobou uživatele profilu. Okamžikem přijetí návrhu a okamžikem uzavření smlouvy, je okamžik provedení verifikační platby, a to v případě prvního uzavírání smlouvy. Dále, v případě uzavírání jakékoliv další následující smlouvy je okamžikem přijetí návrhu a okamžikem uzavření smlouvy, okamžik kliknutí uživatele profilu na tlačítko „uzavřít smlouvu o úvěru“ v uživatelském profilu. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Výpis z běžného účtu předložený žalobkyní sice prokazuje, že žalovaný žalobkyni zaslal dne , datum, částku , částka, , tato platba však proběhla více než rok 4 měsíce před poskytnutím projednávaného úvěru. Poskytnutá verifikační platba tedy neprokazuje uzavření smlouvy o úvěru ze dne , datum, a žádné další relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že úvěrová smlouva uzavřena byla, však ani na výzvu soudu předloženy nebyly. Předložená nepodepsaná smlouva o úvěru a nepodepsané obchodní podmínky nemohou být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že její právní předchůdce s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřel.4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, lustrací , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a úvěrové historie, přičemž žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.5. Dne , datum, byla na účet žalovaného připsána částka 30 000 Kč od společnosti , právnická osoba, [sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, ].6. Společnost , právnická osoba, pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznam pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku].7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru postoupila společnost , právnická osoba, žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek včetně jejího dodatku č. , hodnota, a seznamu pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností , právnická osoba, dopisem ze dne , datum, . Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.13. Jak bylo uvedeno výše (bod 3 rozsudku), žalobkyně ke svým tvrzením o uzavření úvěrové smlouvy nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o úvěru a nepodepsané obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně nemohou být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřela.14. I kdyby bylo prokázáno, že smlouva uzavřena byla, byla by smlouva absolutně neplatná pro rozpor s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala, že se její právní předchůdce úvěruschopností žalovaného vůbec zabýval.15. Jelikož žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je smlouva o úvěru absolutně neplatná. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy). Z důvodu neprokázání uzavření úvěrové smlouvy i náležitého posouzení úvěruschopnosti žalovaného, si tak účastníci byli povinni vrátit, co si vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka v celkové výši 30 000 Kč, přičemž neuhradil ničeho, proto jej soud zavázal k zaplacení částky 30 000 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.16. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 30 000 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přes