39 C 58/2025-73 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobci a), b) se svou žalobou proti žalované domáhali určení svého vlastnického práva k pozemku p. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , zapsaného u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, z důvodu jeho mimořádného vydržení. V odůvodnění žaloby uvedli, že jsou vlastníci nemovitosti, a to pozemku p. č. , Anonymizováno, m2, zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům a pozemku p. č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, nacházející se v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , vše zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Žalobci nabyli tuto nemovitost do svého vlastnictví, konkrétně do společného jmění manželů, na základě kupní smlouvy uzavřené formou notářského zápisu dne , datum, , kdy předmět koupě byl v katastru nemovitostí uveden pod p. č. , Anonymizováno, , zapsán na LV č. , hodnota, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, . Na základě následných úprav ve značení pozemků je nemovitost, která byla předmětem výše uvedené kupní smlouvy, tj. pozemek p. č. , Anonymizováno, aktuálně veden v katastru nemovitostí pod p. č. , Anonymizováno, . Pozemek původně vedený v katastru nemovitostí pod p. č. , Anonymizováno, a který přímo sousedí s výše uvedeným pozemkem p. č. , hodnota, , je aktuálně v katastru nemovitostí veden jako samostatný pozemek p. č. , hodnota, , o výměře , Anonymizováno, m2, zahrada, v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , zapsaný na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, .2. V době uzavření kupní smlouvy (i do dnešního dne) byly všechny pozemky, tj. jak předmětný pozemek, tak pozemek p. č. , Anonymizováno, oplocený jako jediný pozemek. Žalobci pak v důsledku toho, že fyzicky nepřeměřili oplocenou plochu, užívali předmětný pozemek spolu s pozemky p. č. , Anonymizováno, jako zahradu již od okamžiku uzavření výše uvedené kupní smlouvy, tj. po dobu delší než 30 let, v dobré víře, že výměra pozemku, jež byl předmětem výše uvedené kupní smlouvy, odpovídá výměře tehdy reálně oploceného pozemku. Žalobci se o předmětný pozemek p. č. , hodnota, jako o svou zahradu celá desetiletí starají a udržují jej s naprosto poctivými úmysly. Držba tohoto pozemku byla ze strany žalobců vykonávána po celou dobu řádně, veřejně, pokojně, nepřetržitě a v dobré víře, že jim pozemek náleží. Žalobci jej pravidelně udržovali, prováděli na něm údržbové a hospodářské zásahy a po celou dobu byli v přesvědčení, že tvoří součást jejich vlastnického souboru nemovitostí. Stát je vlastníkem pozemku zapsán v katastru nemovitostí až od , datum, na základě nabytí po neidentifikovaném vlastníkovi, který byl v katastru nemovitostí zapsán do té doby a kterým bylo Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve , Anonymizováno, . Ukončení běhu vydržecí doby lze platně docílit jen žalobou skutečného vlastníka napadajícího držbu nebo její poctivost žalobou na ochranu vlastnického práva nebo určovací žalobou (viz rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, ). Taková žaloba v průběhu běhu vydržecí doby nebyla, ani nemohla být podána. Stejně tak se žalobci neměli vůči komu dovolat svého vlastnického práva, neboť skutečný vlastník zapsaný v katastru nemovitostí byl vlastníkem blíže neidentifikovaným. Ze všech výše uvedených důvodů lze nepochybně přisvědčit mimořádnému vydržení vlastnického práva k pozemku žalobci. Žalobci se opakovaně obraceli na žalovanou s cílem dosáhnout smírného vyřešení vzniklé situace. Přestože žalovaná původně vyjádřila vůli k součinnosti, od 25. 11. 2024 na další podněty žalobců nereaguje a ve věci nevyvíjí žádnou činnost. Vzhledem k této okolnosti nezbývá žalobcům jiná možnost než se domáhat ochrany svých práv cestou soudního řízení.3. Naléhavý právní zájem žalobci spatřují ve skutečnosti, že ačkoliv po dobu 47 let nepřetržitě, pokojně a zjevně vykonávají držbu pozemku, jako by byli jeho vlastníky, tak přesto však v katastru nemovitostí nejsou jako vlastníci zapsáni – aktuálně je zapsána Česká republika, a to na základě přechodu vlastnického práva po neidentifikovaném subjektu. Tento nesoulad mezi realitou a veřejnou evidencí vyvolává právní nejistotu a ohrožení práv žalobců – zejména tím, že žalobci nemohou se svým právem plně disponovat (např. jej převést, zatížit apod.), vystavují se riziku, že stát v budoucnu bude jejich držbu zpochybňovat nebo zpeněžovat daný pozemek, nelze provést souhlasné zápisy, rekolaudace, stavební zásahy apod. Žalobci nemají jinou možnost domoci se uznání svého práva než určovací žalobou. Neexistuje žádný jiný právní institut, který by za těchto okolností vedl k určení legitimního vlastnictví žalobců.4. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout, neboť žalobci svá tvrzení nedokládají žádnými listinnými důkazy. Žalobci k žalobě sice připojili určité fotografie, jež by měly tuto skutečnost patrně prokázat, nicméně z těchto fotografii není zřejmé, v jakém konkrétní místě byly foceny, resp. jaké pozemky a v jakém místě mají zobrazovat. V porovnání s polohou sousedního domu je patrné, že fotografie zobrazují pozemky žalobců, ale není na nich zachycen sporný pozemek. Z fotografii tedy není zřejmá např. poloha plotu, o němž žalobci tvrdí, že ohraničoval sporný pozemek společně s pozemky žalobců. Stejně tak není zřejmé, kdy tyto fotografie měly být pořízeny. Žalobci dále ani neprokazují okolnosti, za jakých se měli držby pozemku uchopit. Tvrzení žalobců prezentovaná v žalobě neodpovídají tvrzením, které uváděli v rámci dřívější vzájemné komunikace s žalovanou. V tomto ohledu totiž žalobci v dopise ze dne 25. 10. 2024 žalované tvrdili prostřednictvím své právní zástupkyně, že plot na pozemku měl být vystavěn v době, když nabyli do svého vlastnictví sousední pozemky p. č. , Anonymizováno, . S ohledem na to se žalovaná domnívá, že žalobci při uchopení držby sporného pozemku nemohli být v omylu, který měl být způsoben tím, že by tento pozemek byl společně užíván s pozemky p. č. , hodnota, a , Anonymizováno, jejich právními předchůdci, když tento plot měl být vystaven souvislosti s nabytím sporného pozemku žalobci. Žalobci přitom tvrdí, že uvedený plot zcela ohraničuje sporný pozemek. Žalobci tuto skutečnost sice nedokládají, nicméně i pokud by tomu tak skutečně bylo, pak žalovaná má za to, že žalobci museli mít dobrou představu o tom kudy vede hranice sporného pozemku, jinak by tento plot nemohli postavit na vnější hranici sporného pozemku, tak že by celý byl oplocen společně s pozemky žalobců. S ohledem na to nemohli žalobci při uchopení držby ani jednat v poctivém úmysl, neboť si museli být již v tento okamžik vědomi toho, že se ujímají majetku, který jím nenáleží.5. Žalobci ve své replice k vyjádření žalované uvedli, že námitky žalované jsou čistě spekulativního charakteru a nemohou obstát před skutkovými a právními okolnostmi. Držba žalobců započala v roce 1977 na základě nabytí sousedních pozemků, které spolu s pozemkem p. č. , hodnota, tvořily již tehdy jeden fyzicky oplocený, ucelený funkční celek. Oplocení nebylo nikdy přerušeno a pozemek byl od počátku užíván jako součást zahrady u domu č.p. , Anonymizováno, . V posledních letech došlo k výměně původního, časem zchátralého oplocení. Nový plot v témže rozsahu zbudoval soused , jméno FO, , který navazuje bez přerušení na původní linie. , jméno FO, se stal vlastníkem sousední nemovitosti, když původně plánoval stavbu v rámci pozemků, které kdysi patřily jeho babičce. V rámci přípravy této stavby narazil na nesoulad v evidenci pozemků – teprve tehdy byla situace žalobcům známa. Do té doby užívali pozemek po celé dekády bez jakékoli pochybnosti, že by jim nenáležel. Změna oplocení tak nebyla projevem přisvojovacího úmyslu, ale nutnou údržbou za účelem zajištění sousedících nemovitostí. Nový plot se nachází v totožné trase jako plot původní, což lze doložit jak výpovědí svědka, tak i vizuálním porovnáním historických a současných fotografií. Držba žalobců byla veřejná, pokojná a nepřetržitá po dobu více než 47 let, aniž by ji kterýkoliv z evidenčních vlastníků jakkoli právně zpochybnil. Skutečnost, že do roku 2024 byl v katastru uveden neidentifikovaný vlastník, jen podtrhuje, že držba probíhala bez jakékoli překážky ze strany katastrálního vlastníka. Žalovaná ve svém vyjádření nesprávně staví svou obranu na záměně dvou zásadně odlišných institutů vydržení – konkrétně poctivé držby podle § 1091 občanského zákoníku, vyžadované při řádném vydržení, a úmyslu „nikoli nepoctivého“ dle § 1095 občanského zákoníku, který je rozhodující při mimořádném vydržení. Tato právní záměna je však hrubě zavádějící, neboť pro mimořádné vydržení se nevyžaduje poctivá držba v podobě subjektivního přesvědčení držitele, že je vlastníkem věci, ale toliko to, že držitel nejednal úmyslně na újmu skutečného vlastníka. Jinými slovy – postačuje absence vědomé svévole, nik