44 C 189/2025-110 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 32 007,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 776 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že mezi ní a žalovaným byla dne 17. 6. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a zaplatit celkové náklady zápůjčky ve výši 37 977 Kč, celkem tedy 62 977 Kč ve 41 měsíčních splátkách. Žalovaný však hradil pouze částečně, v důsledku čehož došlo k zesplatnění zápůjčky ke dni 4. 5. 2024. Žalovaná částka představuje zůstatek neuhrazené jistiny ve výši 12 885 Kč (žalovaný uhradil na jistině do zesplatnění pouze 12 115 Kč), zůstatek neuhrazeného úroku ve výši 2 691 Kč (žalovaný uhradil na úrok pouze 17 585 Kč), zůstatek neuhrazeného poplatku za správu zápůjčky ve výši 3 200 Kč (žalovaný uhradil na poplatku pouze 10 800 Kč), neuhrazeného úroku z prodlení kapitalizovaného do zesplatnění ve výši 854,84 Kč, neuhrazeného úroku z prodlení kapitalizovaného od zesplatnění do 30. 6. 2025 ve výši 345,68 Kč, neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 7 480 Kč, neuhrazené smluvní pokuty po zesplatnění ve výši 1 051,46 Kč a neuhrazených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 3 500 Kč.2. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 17. 6. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve formě bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku spolu s celkovými náklady zápůjčky ve výši 37 977 Kč zahrnující úrok ve výši 21 177 Kč a administrativní poplatek ve výši 16 800 Kč, tj. celkem částku 62 977 Kč splatit ve 42 měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč s výjimkou 42. splátky, která je ve výši 1 477 Kč, vždy ke 2. dni v měsíci, počínaje dnem 2. 8. 2022. Ve smlouvě byla vyčíslena pevná roční úroková sazba ve výši 39 % (viz smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , splátkový kalendář).4. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč převodem na jeho osobní bankovní účet dne 17. 6. 2022 (viz přehled obratů u , právnická osoba, , výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 3. 2022 do 30. 6. 2022). Žalovaný uhradil celkem částku 40 500 Kč (viz vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy č. , hodnota, ke dni 30. 6. 2025).5. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet zápůjčku, žalobkyně uvedla, že posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčku provedla nahlédnutím do insolvenčního rejstříku a do centrální evidence exekucí, z nichž zjistila, že žalovaný zde neměl žádný záznam, a dále provedla hodnocení na základě informací získaných od žalovaného, který předložil výpisy z účtu a výplatní pásky za poslední tři měsíce předcházející žádosti o zápůjčku. Žalobkyně vyhodnotila příjmy žalovaného na částku 103 429,51 Kč. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného žalobkyně vyhodnotila pomocí skóringového systému, a to na částku 100 589,90 Kč, kdy největší výdajovou položkou byly splátky úvěru ve výši 66 715 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji činil dle výše uvedeného vyhodnocení částku 2 839,61 Kč, po započtení průměru všech splátek by pak činil částku 1 255,11 Kč. Tato částka je pak dle žalobkyně dostačujícím finančním obnosem k pokrytí zbývajících nutných a běžných výdajů (domácnost, strava, doprava apod.). Dále žalobkyně uvedla, že jako nebankovní poskytovatel úvěrů nemá přístup do bankovních evidencí. Dle výpisu žalobkyně byla provedena dne 17. 6. 2022 lustrace v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí, ze které vyplynulo, že žalovaný nebyl v insolvenci ani proti němu nebyla vedena exekuce (viz elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra).6. Žalobkyně na podporu svých tvrzení soudu předložila čestné prohlášení žalovaného o příjmech a výdajích ze dne 15. 6. 2022, kde žalovaný uvedl, že má příjem z jeho činnosti jako OSVČ, a to ve výši 50 000 Kč, že jeho měsíční výdaje tvoří pravidelné splátky půjček ve výši 2 000 Kč, průměrné měsíční výdaje ve výši 2 000 Kč a alimenty ve výši 5 200 Kč a že jeho náklady na bydlení činí 10 000 Kč, přičemž žije ve vlastním bydlení (viz čestné prohlášení o příjmech a výdajích). Dále žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného typu „, produkt, “ č. , č. účtu, za období od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2022, ze kterého vyplývá, že byl žalovaný ke dni 31. 5. 2022 v debetu ve výši 76 489,32 Kč. V dubnu 2022 přesahovaly výdaje žalovaného jeho příjmy. Z výpisu vyplývá, že byla proti žalovanému v období tří měsíců před uzavřením smlouvy vedena exekuce, neboť je v něm uvedeno několik transakcí označených jako „Převod na techn. účet exekuce“, konkrétně ze dne 16. 3. 2022, 18. 3. 2022, 29. 3. 2022 a 19. 5. 2022 a dále byl žalovanému vrácen dne 8. 4. 2022 přeplatek z exekuce označené ve výpisu jako „, spisová značka, “ (viz výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 1. 3. 2022 do 31. 5. 2022). Dále žalobkyně předložila několik faktur, které žalovaný vystavil v období od ledna 2022 do května 2022 různým odběratelům, ze kterých vyplývá celkem částka k úhradě ve výši 371 298,99 Kč, což za pět měsíců činí částku 74 259,80 Kč za měsíc (371 298,99 Kč / 5) (viz předložené faktury žalovaného).7. Soud si vyžádal od banky výpis z účtu č. , č. účtu, , vedený na žalovaného, ze kterého vyplývá, že žalovaný neměl téměř žádný disponibilní zůstatek na účtu, a že v období tří měsíců před uzavřením smlouvy byla proti němu vedena exekuce vedená pod sp. zn. , spisová značka, , v rámci které byla dne 24. 5. 2022 převodem z uvedeného účtu uhrazena exekučně vymáhaná jistina ve výši 35 948,60 Kč. Žalovaný dne 6. 6. 2022 uhradil na výživném částku 5 200 Kč.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Při právním hodnocení skutkového stavu má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 4. 6. 2019 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a zaplatit úrok a poplatek v celkové částce 62 977 Kč. Pokud jde o argument žalobkyně vznesený při jednání po provedeném dokazován, že žalovaný vystupoval v pozici podnikatele a žalobkyně nebyla povinna úvěruschopnost zkoumat vůbec, tato skutečnost z dokazování nevyplynula. Smlouva samotná hovoří o bezúčelovém spotřebitelském úvěru a úvěr byl vyplacen na osobní účet žalovaného. Ostatně, žalobkyně k tomuto tvrzení žádný důkaz nenabídla, a to ani po poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř.14. Povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele lze mít za splněnou jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spot