44 C 211/2025-52 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 62 226 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně“), uzavřel dne 9. 1. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva“), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se zavázal žalovaný společně s poplatkem v částce 26 146 Kč vrátit ve sjednaných splátkách. Žalovaný nehradil řádně a včas předepsané splátky, čímž se dostal do prodlení. Dne 28. 1. 2022 uzavřela právní předchůdkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla na žalobkyni dne 1. 2. 2022, tj. dnem nabytí účinnosti postupní smlouvy uhrazením úplaty, postoupena pohledávka za žalovaným ze Smlouvy. Dne 1. 2. 2022 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky. Žalovaná pohledávka je složena z jistiny ve výši 25 218,96 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 19 307,04 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč a sankčních poplatků ve výši 2 700 Kč. Žalobkyně na příslušenství požaduje úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 25 218,96 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 502,82 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 218,96 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.2. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.3. Po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní byla dne 9. 1. 2019 uzavřena Smlouva, kterou se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku ve výši 56 146 Kč, sestávající z uvedené jistiny a z poplatku ve výši 26 146 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 3 120 Kč s tím, že poslední splátka činí 3 106 Kč. Ve Smlouvě bylo sjednáno, že bude úvěr poskytnut v hotovosti, a že bude v hotovosti i splácen (viz Smlouva). Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 11 620 Kč (viz karta plateb žalovaného). Dne 28. 1. 2022 uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právní předchůdkyně postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 postupní smlouvy, přičemž dle čl. II odst. 3 této smlouvy dojde k postoupení okamžikem připsání úplaty na účet právní předchůdkyně. V příloze postupní smlouvy je pod položkou č. , hodnota, uvedena pohledávka s číslem smlouvy , hodnota, , což je číslo smlouvy, která byla uzavřena mezi žalovaným a právní předchůdkyní (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, příloha č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek). Dne 1. 2. 2022 oznámila právní předchůdkyně žalovanému, že byla pohledávka za ním postoupena žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2022). Dne 11. 2. 2022 odeslala žalobkyně žalovanému výzvu k okamžitému splacení dluhu (viz výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022). Dne 24. 3. 2025 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, ve které jej vyzval k úhradě dluhu (viz předžalobní upomínka ze dne 21. 3. 2025 + potvrzení podání).4. Žalovaný ve své žádosti o spotřebitelský úvěr ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, má středoškolské vzdělání, nemá žádné vyživované osoby, má čistý měsíční příjem ve výši 35 080 Kč, odhadované měsíční výdaje ve výši 10 000 Kč, splátky u právní předchůdkyně ve výši 1 632 Kč a nemá zápůjčky u jiných společností (viz zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr). Uvedené údaje byly dle zákaznické karty doloženy pracovní smlouvou, výplatními páskami a výpisy z bankovního účtu, SIPO a nájemní smlouvou. Žalobkyně ve svém vyjádření k soudu uvedla, že právní předchůdkyně provedla lustraci žalovaného v BRKI, v NRKI, v SOLUS, insolvenčním rejstříku, v Centrální evidenci exekucí, v databázi neplatných dokladů a ve své interní databázi, přičemž žalovaný v uvedených registrech neměl žádný negativní záznam. Důkazy, kterými by tuto lustraci doložila, žalobkyně nepředložila.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.12. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že právní předchůdkyně a žalovaný si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout hotovostní úvěr v částce 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě.13. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami Smlouvy byli žalovaný a právní předchůdkyně. Ta jako postupitel uzavřela s žalobkyní dne 28. 1. 2022 smlouvu o postoupení pohledávek. Pohledávky, které byly touto postupní smlouvou postoupeny, jsou uvedeny v příloze č. 1 této smlouvy. Mezi uvedenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení. V souladu s čl. II postupní smlouvy je postoupení pohledávek účinné připsáním úplaty na účet právní předchůdkyně. Žalobkyně sice neprokázala, že by došlo k uhrazení úplaty, doložila nicméně oznámení o postoupení pohledávky, kterou právní předchůdkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky za ním na žalobkyni. Žalobkyně tudíž prokázala svou aktivní věcnou legitimaci.14. Soud poté zkoumal, zda je Smlouva, kterou uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní, platná, resp. zda právní předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus žalovaného a právní předchůdkyně být smlouvou vázáni, má soud za to, že je Smlouva neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, posoudila.15. I když úprava obsažená v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která byla platná v době uzavření smlouvy, naznačuje, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti by mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, které se v tomto případě žalovaný nedovolal, je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolve