44 C 219/2025-76 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 998 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též „původní věřitelka“), a žalovaný uzavřeli dne 20. 2. 2023 smlouvu o povoleném debetu č. , hodnota, (dále též „smlouva“), na jejímž základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl žalovaný povinnost vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním povinností, dne 22. 11. 2024 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a dlužných poplatků ve výši 998 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 02. 2025 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným žalobkyni.2. K nařízenému jednání soudu se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl v nepřítomnosti účastníků.3. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu. Původní věřitelka a žalovaný uzavřeli dne 20. 2. 2023 smlouvu o povoleném debetu č. , hodnota, , kterou se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve formě přečerpání na běžném účtu žalovaného č. , č. účtu, , a to do celkové výše povoleného debetu 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce poskytnutou jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 21,9 % ročně (viz smlouva o povoleném debetu č. , hodnota, ).4. Původní věřitelka při posouzení úvěruschopnosti žalovaného využila interních a externích datových zdrojů a dále vycházela z údajů, které získala od žalovaného. Z protokolu o posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že byla provedena lustrace žalovaného v BRKI, v NRKI, v insolvenčním rejstříku a v SOLUS. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela původní věřitelka z příjmu ve výši 18 434 Kč, z regionálních nákladů ve výši 9 652 Kč, z celkové sumy měsíčních splátek ve výši 468 Kč a z limitu všech interních úvěrů ve výši 20 003 Kč. Příjem žalovaného byl ověřen prostřednictvím výpisu z běžného účtu, který pro něj vedla původní věřitelka, čímž zjistila průměrný příjem ve výši 18 000 Kč. Měsíční splátky byly zjištěny z CBCB zprávy. Při určení výdajů („regionálních nákladů“) žalovaného původní věřitelka porovnala žalovaným deklarované výdaje a aktuální statistická data státních úřadů, dle tvrzení žalobkyně si je též následně ověřila výpisem z účtu. Posouzením úvěruschopnosti došla původní věřitelka k závěru, že nebyly pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr (viz protokol o ověření úvěruschopnosti klienta, prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti).5. Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že byl během období tří měsíců před uzavřením smlouvy zaměstnán u společností , právnická osoba, a , právnická osoba, , od kterých dostával dohromady mzdu, která zhruba odpovídala příjmu uvedenému v protokolu o ověření úvěruschopnosti. Výdaje převyšovaly během posledních tří měsíců před uzavřením smlouvy příjmy žalovaného. Většina výdajů žalovaného je tvořena výběrem hotovosti. Měsíční výdaje žalovaného se tak za poslední tří měsíce před uzavřením smlouvy pohybovaly v rozmezí 17 868,50 Kč až 19 185 Kč (viz výpis z účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 12. 11. 2022 do 28. 2. 2023).6. Z důvodu prodlení s úhradou splatných závazků zesplatnila původní věřitelka úvěr ke dni 22. 11. 2024. K tomuto dni činila jistina úvěru 12 000 Kč (viz prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 22. 11. 2024, výpis z povoleného debetu).7. Dne 13. 12. 2023 uzavřely původní věřitelka a žalobkyně rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek č. , hodnota, . V ní bylo ujednáno, že postoupení pohledávek se stává účinné dnem řádného zaplacení úplaty za postoupení pohledávek. Na základě této rámcové smlouvy byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní uzavřena dne 26. 2. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek č. , hodnota, . V příloze smlouvy je uvedena i pohledávka, která je předmětem žaloby. Úplata za postoupení pohledávek postoupených touto smlouvou byla žalobkyní uhrazena dne 5. 3. 2025 (viz rámcová smlouva o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne 13. 12. 2023, smlouvu o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne 26. 2. 2025, potvrzení úplaty za postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2025). Dne 13. 3. 2025 odeslala původní věřitelka žalovanému vyrozumění o postoupení pohledávky ze smlouvy o povoleném debetu č. , hodnota, (viz vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 13. 3. 2025). Předžalobní výzvou ze dne 8. 4. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dluhu ve výši 19 685,76 Kč (viz oznámení o právním zastoupení a výzva k úhradě dluhu ze dne 8. 4. 2025).8. Žalovaný je v současné době veden na úřadu práce, nepobírá podporu v nezaměstnanosti a žije s matkou, která pobírá starobní a vdovský důchod. Musí splácet více úvěrů, dle jeho tvrzení asi čtyři až pět. V nedávně době se dohodl na splátkách u jiného dluhu ve výši 3 000 Kč měsíčně od ledna 2026. V nejbližší době, v závislosti na výsledcích lékařského vyšetření, by měl nastoupit do zaměstnání. V říjnu mu bylo soudem uloženo splácení dalších dluhů, a to ve splátkách, které dohromady činí 1 000 Kč (viz protokoly z jednání z připojených spisů zdejšího soudu sp. zn. 19 C 187/2025 a 19 C 197/2025).9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Podle § 1882 odst. 1 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že původní věřitelka a žalovaný si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se původní věřitelka zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve formě přečerpání, tedy tak, že umožnila žalovanému jít do debetu na běžném účtu, který pro něj vedla, a to nejprve do výše 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě.16. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami smlouvy o povoleném debetu č. , hodnota, byli žalovaný a společnost původní věřitelka. Ta jako postupitel uzavřela s žalobkyní dne 13. 12. 2023 rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek. Dle této smlouvy je postoupení pohledávek účinné zaplacením úplaty. Následně uzavřela původní věřitelka a žalobkyně dne 26. 2. 2025 smlouvu o postoupení pohledávek, v jejíž příloze je uvedena i pohledávka za žalovaným, přičemž bylo prokázáno uhrazení úplaty za postoupení pohledávek postoupených touto smlouvou. Bylo navíc i prokázáno, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného ohledně postoupení pohledávky za ním žalobkyni. Žalobkyně tudíž prokázala svou aktivní věcnou legitimaci.17. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákon