8 C 139/2025-105 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše , částka, s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s úrokem a poplatky. Žalovaný čerpal celkem , částka, a uhradil jen , částka, . Žalobkyně vedle dlužné jistiny, poplatků a úroku z prodlení požaduje smluvní pokutu ve výši , částka, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.3. Soud z jemu dostupných listin zjistil:4. Žalobkyně a žalovaný si ujednali dne , datum, Smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s poplatky a úrokem (viz Smlouva). Žalovaný před uzavřením Smlouvy uvedl, že žije sám, jeho příjem činí , částka, , měsíční výdaje na půjčky činí , částka, , měsíční výdaje na bydlení , částka, a další zbytné výdaje , částka, (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti).5. Žalobkyně měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného, ze kterého vyplývá, že žalovanému chodila každý měsíc částka , částka, s popisem „důchod starobní pro/: , jméno FO, “, dne , datum, mu bylo společností , právnická osoba, poskytnuto , částka, s popisem „vyplata pujcky“, přičemž od uvedeného data jsou z účtu patrné pravidelné platby vůči této společnosti ve výši , částka, . Z výpisu je patrné, že výdaje žalovaného činily v měsíci 3/2024 cca , částka, a v měsíci 4/2024 cca , částka, (viz výpis z účtu žalovaného).6. Dne , datum, odeslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného , částka, (viz přehled bankovních transakcí na č. l. 37, výpis z účtu na č. l. 82). Žalovaný uhradil žalobkyni , částka, , dále již neuhradil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne , datum, , ve které jej zástupce žalobkyně vyzval k úhradě částky , částka, do tří dnů (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, předžalobní výzva, podací lístek).7. Soud věc posoudil následovně:8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Pokud jde o uzavření Smlouvy, ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovaným), nýbrž musí provést sám patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným, který uvedl, že jeho příjem činí , částka, , výdaje na bydlení , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, a dále hradí splátky jiné půjčky ve výši , částka, . Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného, ze kterého je nicméně patrné, že zdrojem příjmu žalovaného byla dávka starobního důchodu ve výši , částka, měsíčně, tedy ani ne v poloviční výši, než kolik uvedl žalovaný. Jaký je zdroj ostatních příjmů žalovaného žalobkyně nezjišťovala a tyto nejsou zřejmé ani z výpisu z jeho účtu. Co se týče pravidelných výdajů žalovaného, i v tomto případě se žalobkyně spokojila toliko se sdělením žalovaného, aniž by sdělené částku ověřovala. Z uvedeného výpisu z účtu žalovaného je totiž patrné, že jeho výdaje často dvojnásobně přesahovaly jeho příjmy. Žalobkyně rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost a neprováděla lustraci žalovaného ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI), neověřovala tak existence jiných dluhů žalovaného a případné výše splátek, přitom i z výpisu z účtu, by zjistila, že žalovanému bylo jinou nebankovní institucí poskytnuto , částka, , které žalovaný splácel pravidelnými měsíčními splátkami po , částka, . Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného.14. S účinností od , datum, stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.15. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat žalovanou jistinu, poplatky či smluvní pokutu, jakož ani požadované příslušenství (zákonný úrok z prodlení).16. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku , částka, , aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný poskytl žalobkyni celkem částku , částka, , která měla sloužit jako platba splátek.17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok na vrácení částky , částka, coby poskytnuté jistiny (poskytnutá jistina ve výši , částka, mínus zaplacené částky ve výši , částka, ).18. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pokud jde o lhůtu „podle možností dlužníka“, tak žalovaný byl v řízení nečinný, proto soud vycházel ze lhůty stanovené na základě výzvy žalobkyně po postoupení pohledávky, která se v souladu s § 573 o. z. (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) dostala do sféry žalovaného , datum, . Žalovaný tak měl dle této výzvy dluh uhradit do , datum, ; ,