26 C 34/2026-46 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou 23. 1. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 117 373,48 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila nesplaceným úvěrem poskytnutým žalované ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 4. 9. 2022, ve znění jejího dodatku ze dne 21. 6. 2023 a dodatku ze dne 2. 8. 2023 (dále jen „smlouva o úvěru“). Žalovaná z poskytnutého úvěrového rámce čerpala celkem částka 219 034 Kč, splátky hradila po datu splatnosti, přičemž od července 2025 již splátky nehradila, proto z důvodu prodlení došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 111 421,82 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, poplatků za pojištění ve výši 3 895,66 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a z nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč spolu s úroky.2. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalované na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), soud v souladu s § 115a o.s.ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.3. Soud z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní do okamžiku vyhlášení rozsudku dne 30. 3. 2026 v 8:59 hodin, zjistil: Žalobkyně jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru uzavřela s žalovanou dne 4. 9. 2022 smlouvu o úvěru, ve znění dodatku ze dne , datum, a dodatku ze dne 2. 8. 2023, na základě které se zavázala žalované poskytnout úvěr s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalobkyně původně poskytla žalované účelový úvěr ve výši , částka, na koupi zboží na splátky, který se žalovaná zavázala splatit ve 24 splátkách po , částka, měsíčně, přičemž úroková sazba činila 22,20 % ročně. Dodatkem ze dne , datum, byla výše úvěrového rámce změněna na , částka, a dodatkem ze dne , datum, výše úvěrového rámce byla dále změněna na , částka, s tím, že úvěr byl již bezúčelový. Žalovaná se zároveň zavázala k placení poplatku za vedení účtu ve výši , částka, měsíčně a k placení poplatku za pojištění. Před uzavřením smlouvy provedla žalobkyně vyhodnocení úvěruschopnosti žalované z informací žalovanou poskytnutých; kdy žalovaná do potvrzení o svých poměrech uvedla, že je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti, čistý měsíční příjem , částka, , ostatní členové její domácnosti mají příjem , částka, , měsíční výdaje domácnosti činí , částka, a žalovaná splácí jiné úvěry ve splátkách celkem , částka, měsíčně. Tvrzení žalované nebylo žalobkyní nijak ověřeno. Žalobkyně rovněž provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, rejstříku NRKI, SOLUS, ISIR a CRIBIS se závěrem, že žalovaná neměla exekuci ani jiný záznam v nebankovních registrech. Žalovaná načerpala do , datum, celkem částku , částka, , k čemuž docházelo převodem dílčích částek na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná zaplatila na dluh celkem , částka, . Žalovaná se dostala do prodlení splátek za období 7-9/2025. Žalobkyní proto byla v souladu s úvěrovými podmínkami vyzvána dne , datum, k neprodlenému zaplacení celkové částky vypočtené na , částka, nejpozději do 14 dnů s upozorněním na soudní vymáhání, nedojde-li k úhradě. Výzva byla žalované zaslána dne , datum, doporučeně. Žalobkyně výzvou ze dne , datum, vyzvala žalovanou k úhradě dluhu prostřednictvím svého právního zástupce s upozorněním na soudní vymáhání (formulář, smlouva o úvěru, dodatek ze dne , datum, , dodatek ze dne , datum, , úvěrová zpráva, úvěrové podmínky, splátkový kalendář, potvrzení o prověření úvěruschopnosti žalované, karta klienta, doklad o výplatě úvěrové jistiny, sdělení banky, výpis čerpání, splátek a úhrad, poštovní podací arch, výzva ke splacení půjčky, předžalobní výzva, poštovní podací arch).Závěr o skutkovém stavu:4. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 4. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy, ve znění jejích dodatků, se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 120 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni v pravidelných splátkách spolu s úrokem a poplatky. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 178 614,15 Kč. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím informací sdělených žalovanou, která uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 17 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 30 000 Kč, výdaje domácnosti 25 000 Kč měsíčně. Před poskytnutím úvěru žalobkyně neprověřovala příjmy a výdaje žalované ani její faktickou zadluženost. Žalovaná se ocitla v prodlení se splátkou za červenec, srpen a září roku 2025 poskytnutého úvěru z předmětné smlouvy o úvěru. Žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobce vyzvána před podáním žaloby k úhradě uplatněné pohledávky s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání pro případ nezaplacení.Právní posouzení:5. Soud právně podřadil věc pod ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).6. Podle § 9 odst. 2 věty první občanského zákoníku ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. jako lex specialis mají přednost před ustanoveními obecné povahy v občanském zákoníku.7. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a recentní judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu České republiky (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) soud nejprve zkoumal, zda žalobkyně jakožto úvěrující při poskytnutí daného spotřebitelského úvěru dostatečně prověřila schopnost žalované jakožto úvěrované plánovaný úvěr splatit, protože pokud by žalobkyně dostatečně neprověřila žalovanou nebo jí poskytla úvěr i přes svá negativní zjištění, byla by úvěrová smlouva v takovém případě neplatná. Tato povinnost je žalobkyni uložena v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy navíc platí, že součástí požadované odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že nespoléhá pouze na údaje o schopnosti úvěr splácet, tvrzené samotným žadatelem, ale sám si tyto jím sdělené údaje prověří, resp. si je nechá od žadatele o úvěr doložit. V tomto směru však žalobkyně v řízení neprokázala, že by jako poskytovatelka úvěru této své zákonné povinnosti dostála, tedy že by v daném případě zjišťovala, či si nechala dostatečně prokazatelně žalovanou doložit, že její pravidelný příjem bude po dobu trvání úvěrového vztahu, dostatečný k pokrytí skutečných výdajů žalované.11. Žalobkyně při svých úvahách o úvěruschopnosti vycházela pouze z informací o příjmech a výdajích sdělených žalovanou, jež nebyly nijak doloženy, přestože lze předpokládat minimálně existenci dokladu o úhradách nákladů spojených s bydlením. Žádný doklad o tomto významném pravidelném měsíčním výdaji však předložen nebyl a tvrzená částka o výdajích zůstala neprokázaná. Žalobkyně přitom zejména při navýšení úvěrového rámce nad částku přesahující 100 000 Kč měla mít důvodnou pochybnost o tom, že žalovaná ze svého nízkého příjmu bude schopna pokrýt splátky jiných existujících závazků, o jejichž existenci žalobkyně z výpisu z registru SOLUS a NRKI věděla, navýšeny o nové splátky úvěru a při tvrzených nákladech na domácnost ve výši minimálně 25 000 Kč. Zejména navýšení úvěrového rámce, jež představuje významnou změnu závazku, vyžaduje řádné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odpovědnost za posouzení bonity spotřebitele, tedy jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatností smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučiní. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut pouze v tom případě, že z výsledku posouzení úvěruschopno