Okresní soud ve Zlíně 36 C 162/2026-41 – Náklady řízení

zaplacení 12 823 Kč s příslušenstvím

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou dle tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli dne , datum, distančním způsobem prostřednictvím internetu. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Žalovaná částka je tvořena jistinou ve výši , částka, , poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, a smluvní pokutou ve výši , částka, .Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.Žalobkyně předložila žalovaným nepodepsanou smlouvu o zápůjčce (dále jen „smlouva“) a všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“) s tvrzením, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz, na kterých si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté vyplněním žádosti o poskytnutí zápůjčky učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce, který elektronicky podepsal PIN kódem, který mu byl žalobkyní zaslán na jím uvedené telefonní číslo. Smlouva o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla po potvrzení žalovaným zaslána žalovanému elektronickou poštou na jím zadanou e-mailovou adresu. Žalobkyně sice disponuje údaji o žalovaném, z čehož lze usuzovat, že na jejích webových stránkách byly vyplněny jeho registrační údaje. Žalobkyně však, byť k tomu byla vyzvána, neprokázala, že žalovaný smlouvu tvrzeného znění uzavřel. K prokázání svých tvrzení, že žalovaný požádal o zápůjčku prostřednictvím internetu, a po seznámení se s obsahem návrhu smlouvy jej odeslal opatřený PIN kódem, který mu byl zaslán na mobilní telefonní číslo, žalobkyni a ta následně žalovanému doručila akceptaci návrhu na uzavření smlouvy, nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně sice předložila printscreen ze svého interního systému, dle kterého měla dne , datum, v 18:18 hod. odeslat na telefonní číslo , tel. číslo, SMS „, právnická osoba, pane , Anonymizováno, , pro potvrzeni zadosti vlozte kod: **** do formulare nebo později na https://, Anonymizováno, ., Anonymizováno, /, Anonymizováno, “. Nepředložila však již žádný důkaz o tom, že žalovaný tento kód použil a odsouhlasil smlouvu o zápůjčce jí předloženého znění. Uzavření smlouvy o zápůjčce tak žalobkyně neprokázala. Žalobkyně tudíž neprokázala, že byla projevena vůle uzavřít tvrzenou smlouvu o zápůjčce a že ji projevil skutečně žalovaný. Předložená nepodepsaná smlouva o zápůjčce a nepodepsané všeobecné obchodní podmínky nemohou být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen.V řízení bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla od žalobkyně dne , datum, připsána částka , částka, [sdělení , právnická osoba, .]. Žalobkyně na účet žalovaného poukázala částku ve výši , částka, , aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků, proto soud z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.) zavázal žalovaného k zaplacení částky , částka, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o zápůjčce, žalobu zamítl.Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně prokázala, že žalovanému odeslala až výzvu z , datum, , kterou žalovaného vyzvala k zaplacení do tří dnů. K dřívějším výzvám nepředložila důkaz o jejich odeslání. Výzva z , datum, byla odeslána téhož dne [výzva včetně podacího lístku] a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne , datum, (pokud poslední den lhůty připadl na sobotu, neděli nebo svátek, byl posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den). Splatnost částky , částka, nastala , datum, a počínaje , datum, je žalovaný v prodlení a tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 , právnická osoba, ,5 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, proto soud žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení zamítl.Předmětem sporu byla částka , částka, [9 540 + úrok z prodlení 1 721,90 + náklady 2 000 + smluvní pokuta 3 283], přičemž žalobkyně byla úspěšná ohledně částky , částka, [7 200 + úrok z prodlení 474,10], tedy z 46 %. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků tak byl v zásadě stejný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.