ECLI: ECLI:CZ:OSZL:2026:36.C.60.2026.1 Datum: 2026-05-20 Předmět: zaplacení 504 686,06 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/19 náklady řízeníneplatnost smlouvybezdůvodné obohacenílhůtysmlouva o úvěrupostoupení pohledávky
O co šlo: zaplacení 504 686,06 Kč s příslušenstvím (§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 137 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § )
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“) a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o , právnická osoba, č. , hodnota, , na jejímž základě banka žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 8,99 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto banka přistoupila dne , datum, k zesplatnění dluhu. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . smluvně postoupena žalobkyni. Žalovaná částka , částka, představuje podle žaloby zůstatek neuhrazené jistiny ve výši , částka, a dlužné poplatky ve výši , částka, . Vedle jistiny a poplatků se žalobkyně domáhala zaplacení 8,99% p.a. smluvního úroku za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a dále úroku ve výši 8,99 % p.a. z jistiny , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, a dále úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o , právnická osoba, č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, , kdy částka ve výši , částka, byla poskytnuta na splacení dluhu z úvěru, který banka poskytla na základě smlouvy o úvěru číslo , hodnota, a který je bankou evidován na účtu pro splácení úvěru č. , č. účtu, . Část úvěru ve výši , částka, byla poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu žalovaného [žádost o úvěrový produkt, návrh na uzavření smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, , akceptace návrhu o , právnická osoba, ze dne , datum, , souhrnný výpis pohybů na účtu, sdělení , právnická osoba, .]. Žalovaný ke dni , datum, uhradil částku , částka, [souhrnný výpis pohybů na účtu]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy vyzván prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne , datum, [prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, včetně přehledu podacích čísel]. Společnost , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a.s. a ta následně žalobkyni [smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla, smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího čísla].4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že banka vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, , namodelovaných výdajů ve výši , částka, a dluhového zatížení ve výši , částka, a ve výši , částka, (prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti vysvětlené zástupkyní žalobkyně u soudního jednání). V žalobkyní předloženém návrhu na uzavření smlouvy o , právnická osoba, bylo vyplněno, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem , částka, . V kolonce nezbytné měsíční výdaje je uvedeno , částka, , limity KK a kontokorentů je uvedeno , částka, a u splátek úvěrů je uvedeno , částka, . Žalobkyně dále uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze , právnická osoba, . Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala příjem žalovaného a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Žalobkyně dále předložila dokument nazvaný souhrn žádosti o úvěrových produkt, ze kterého vyplývá, že banka z registru BRKI zjistila pravidelné měsíční splátky úvěrů , částka, a celkovou výši kreditních karet a kontokorentů , částka, . Žalovaný však uvedl, že výše uvedené částky skutečným závazkům neodpovídají a vyplnil vlastní, a to , částka, pravidelné měsíční splátky úvěrů, , částka, celková výše kreditních karet a kontokorentů, hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření nemá. Banka při kalkulaci nabídky vycházela z průměrných výdajů na živobytí ve výši , částka, , žalovaný uvedl nezbytné měsíční výdaje , částka, a celkový čistý měsíční příjem , částka, .5. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , který měla banka k dispozici, a který si soud rovněž sám opatřil, vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, byla mu na něj pravidelně poukazována mzda okolo , částka, a měl i další příjmy. Žalovaný z něj hradil své běžné i mimořádné výdaje, které však po celou dobu byly vyšší než žalovaným uvedené a se kterými banka při posuzování úvěruschopnosti žalovaného počítala. Žalovaný pravidelně každý měsíc posuzovaného období hradil na účet číslo , č. účtu, částku ve výši , částka, . Žalovaný měl v září 2022 příjmy v celkové výši , částka, a výdaje v celkové výši , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil -, částka, . Celkové příjmy žalovaného v říjnu 2022 činily , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na jeho účtu ke dni , datum, činil -, částka, . V listopadu 2022 měl žalovaný celkové příjmy ve výši , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na účtu ke dni , datum, činil -, částka, . V období od , datum, do , datum, činily celkové příjmy žalovaného , částka, a celkové výdaje , částka, . Konečný zůstatek na účtu žalovaného bezprostředně před poskytnutím projednávaného úvěru činil , částka, .6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Skutkový stav zjištěný dokazováním soud právně posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem a žalovaným jako spotřebitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Aktivní věcná legitimace žalobkyně byla v řízení prokázána smlouvami o postoupení pohledávky uzavřenými ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.11. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, s ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost právního předchůdce žalobkyně posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána věřiteli (právnímu předchůdci žalobkyně), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak věřitel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé,