36 C 67/2026-95 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ze smlouvy o hotovostním úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. , Anonymizováno, uzavřené mezi účastníky dne , datum, elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného. Žalovaná úvěrová pohledávka ve výši , částka, představuje neuhrazenou jistinu úvěru. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 7,99 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, , úroku ve výši 19,49 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, v kapitalizované výši , částka, , smluvního úroku z dlužné jistiny ode dne , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaného uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, [žádost o poskytnutí hotovostního úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, – předschválená nabídka, smlouva o hotovostním úvěru „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , SMS potvrzení, transakční historie účtu, historie úvěru], na který žalovaný uhradil celkem částku ve výši , částka, [historie úvěru, transakční historie účtu].4. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru na základě údajů o příjmech, výdajích, závazcích a dalších informací uvedených žalovaným. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši , částka, , což žalobkyně ověřila prostřednictvím příchozích transakcí za 6 měsíců před poskytnutím úvěru na účet žalovaného. Částka odpovídala průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Žalovaný v žádosti uvedl výdaje ve výši , částka, . Žalobkyně na základě interního ekonomického modelu stanovila orientační měsíční životní výdaje žalovaného na částku , částka, . Žalobkyně vycházela z kombinace informací uvedených žalovaným v úvěrové žádosti a interního modelového přístupu založeného na typových životních nákladech, běžné spotřebě a dalších parametrech reflektujících profil žalovaného. Žalovaný v žádosti uvedl splátky mimo žalobkyni ve výši , částka, . Žalobkyně dotazem do , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti úvěry se splátkovým zatížením ve výši , částka, [žádost o poskytnutí hotovostního úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , výpis z běžného účtu, zpráva , Anonymizováno, ]. Žalobkyně dále uvedla, že prověřila interní blacklist, registr neplatných a odcizených dokladů, centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík. V tomto směru nepředložila žádné důkazy. Za účelem finálního posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla výpočet tzv. disponibilního (čistého) příjmu, spočívajícího v rozdílu mezi čistým příjmem žalovaného a jeho životními náklady včetně měsíčních splátek jiných závazků. Na základě této kalkulace stanovila žalobkyně maximální přípustné zatížení pro novou úvěrovou splátku ve výši , částka, . Nová měsíční splátka činila , částka, . Nové splátkové zatížení tedy činilo , částka, . Celkové zatížení bylo vyhodnoceno jako přiměřené vzhledem k deklarovaným i ověřeným výdajům.5. Žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, , přičemž při posuzování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím projednávaného úvěru ověřovala žalobkyně transakce na účtu za 6 měsíců před poskytnutím úvěru. Z výpisu z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, (tj. do poskytnutí projednávaného úvěru) vyplývá, že účet žalovaného je aktivní, žalovanému na něj byla v období od června 2022 do října 2022 pravidelně poukazována platba od Úřadu práce , adresa, v průměrné výši , částka, a měl i další příjem z nájmu v průměrné výši , částka, . Dne , datum, a dne , datum, obdržel platby ve výši , částka, od společnosti , právnická osoba, . (blíže neidentifikované). Dne , datum, mu byl na účet vyplacen úvěr ve výši , částka, . Z účtu hradil své běžné i mimořádné výdaje. V období od června 2022 do srpna 2022 splácel úvěr částkou ve výši , částka, a od srpna 2022 splácel úvěry celkovou částkou , částka, . Konečný zůstatek na účtu žalovaného činil ke dni , datum, -, částka, , konečný zůstatek ke dni , datum, činil -, částka, , konečný zůstatek ke dni , datum, činil , částka, , konečný zůstatek ke dni , datum, činil , částka, , konečný zůstatek ke dni , datum, činil , částka, , konečný zůstatek ke dni , datum, činil , částka, , konečný zůstatek ke dni , datum, činil -, částka, a konečný zůstatek ke dni , datum, činil -, částka, [výpis z účtu žalovaného za období od , datum, do , datum, ].6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Povinností poskytovatele úvěru je řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).12. V dané věci, jak z výše uvedeného vyplývá (bod 4 a 5 rozsudku), žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nevyhodnotila s odbornou péčí ve smyslu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, a současně nepostupovala v souladu s § 86 odst. 1 a 2 téhož zákona, ačkoli k tomu měla dostatečné podklady. Měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za dobu šesti měsíců před poskytnutím úvěru, na který byla pravidelně poukazována platba od Úřadu práce , adresa, cca , částka, i další příjmy v průměrné výši , částka, , a z něhož žalovaný současně hradil své běžné výdaje. Z tohoto výpisu přitom vyplývá, že příjem, s nímž žalobkyně při hodn