44 C 317/2025-90 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 59 827,76 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále též „smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému ve třech platbách částku 28 129 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni splatit společně s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě v pravidelných denních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, důsledkem toho žalobkyně vypověděla smlouvu a žalovaný se tak ocitl dne 13. 2. 2025 v prodlení s úhradou celého úvěru. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 27 999,43 Kč, z poplatků v celkové výši 571,16 Kč, ze smluvního úroku ve výši 31 026,06 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 231,11 Kč.2. Žalovaný navrhl, aby mu bylo umožněno plnění ve splátkách, neboť není v jeho možnostech dluh uhradit. Proti žalovanému existují vykonatelné tituly a někteří věřitelé přistoupili k bezodkladné exekuci. Bydlí ve společném domě se svou matkou a sestrou, ale nikoliv ve společné domácnosti, náklady na provoz domu si rozdělují. Příjmy žalovaného jsou v závislosti na rozsahu vykonané práce mezi 20 000 Kč a 40 000 Kč. Žalovaný splácí hypotéku ve výši cca 13 000 Kč měsíčně a vlastní pozemky v k.ú. , adresa, . Na prvním jednání žalovaný uvedl, že maximální možná výše splátky pro něj činí 3 500 až 5 000 Kč. Žalovaný se zdržuje v zahraničí, kde pracuje jako živnostník, a příjmy má dle zakázky v průměru 35 000 Kč – 45 000 Kč měsíčně. Splácí hypotéku v částce 13 000 Kč, kterou nedoložil.3. Podáním ze dne 5. 1. 2026 žalobkyně sdělila, že žalovaný celkem uhradil částku 14 033,75 Kč. Dále popsala bližší skutečnosti ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a předložila výpis z běžného účet žalovaného, který měla pro zkoumání úvěruschopnosti k dispozici.4. Ke skutečnostem uvedeným a důkazům předloženým spolu s podáním žalobkyně ze dne 5. 1. 2026 soud přihlédl přesto, že byla učiněna po proběhnuvším prvním jednáním ve věci. Soud má za to, že účinky koncentrace řízení dle § 118b o.s.ř. nenastaly, neboť materiální obsah prvního jednání dne 16. 12. 2025 nebyl vyčerpán, tj. nebyly provedeny všechny úkony, které zákon předpokládá v § 118a odst. 1, 2 o.s.ř., konkrétně nebyly sděleny výsledky přípravy jednání a vymezeny sporné a nesporné skutečnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 4616/2010).5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný si ujednali dne 10. 8. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to prostřednictvím internetových stránek , webové stránky žalobkyně, . Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 80 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, který lze čerpat postupně i opakovaně, a žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VII. smlouvy, a to v pravidelných denních splátkách (viz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ). Dne 10. 8. 2024 odeslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku 17 000 Kč, následně pak dne 11. 9. 2024 odeslala na stejný účet částku 11 039 Kč a dne 16. 10. 2024 částku 90 Kč, tj. celkem 28 129 Kč (viz výpis z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 6. 2024 do 31. 10. 2024, přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli).6. Žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB, kdy nejprve nahlédla do databází vedených spol. , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále nahlédla do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden v insolvenčním rejstříku ani v evidenci exekucí. Listiny k prokázání těchto tvrzení žalobkyně nepředložila. Žalobkyně dále vycházela z informací získaných od žalovaného, který uvedl, že počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti jsou 3, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti majících příjem jsou 3, jeho čistý měsíční příjem činí 49 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje činí 1 000 Kč na bydlení, ostatní zbytné výdaje činí 1 075 Kč a výdaje na půjčky činí 13 000 Kč (viz výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, .). Žalobkyně dále předložila výpisy z účtu žalovaného, ze kterých vycházela. Dospěla tak k závěru, že příjem žalovaného umožňuje bezproblémové splácení úvěru.7. Z výpisů z účtu, které si soud vyžádal od banky žalovaného, vyplývá, že neměl žalovaný v období dvou měsíců žádný disponibilní zůstatek na účtu, a že měl ke konci června a července 2024 na účtu záporný zůstatek. Příjem žalovaného, který vyplývá z výpisů z účtu, neodpovídá příjmu, který žalovaný uvedl před uzavřením úvěrové smlouvy (viz výpis z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 6. 2024 do 31. 10. 2024).8. Z výpisu z běžného účtu, který předložila žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný nadužíval her a sázek v naprosto masivním měřítku. (viz výpis z běžného účtu č. , č. účtu, ).9. Žalovaný uhradil na úvěr celkem 14 033,75 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Jelikož žalovaný nehradil řádně splátky, oznámila mu žalobkyně dne 12. 2. 2025, že vypovídá smlouvu a že se celý úvěr tak stal splatným. Dne 19. 6. 2025 zaslal právní zástupce žalobkyně předžalobní výzvu žalovanému, ve které jej vyzval k uhrazení dluhu (viz předžalobní výzva + podací lístek).10. Z potvrzení o příjmu a spolupráci, vydaného , jméno FO, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , soud zjistil, že žalovaný vykonává pro uvedenou podnikající fyzickou osobu činnost na základě smluvního vztahu od 1. 1. 2025 a příjem činí 35 000 Kč do 45 000 Kč (viz potvrzení o příjmu a spolupráci OSVČ).11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně a žalovaný si sjednali smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky až do výše 80 000 Kč a žalovaný se zavázala tyto finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím sjednaným ve smlouvě. Žalovaný načerpal celkem částku 28 129 Kč.15. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být touto smlouvou vázány, má za to, že výše specifikovaná smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud v souladu s § 87 odst. 1 věty druhé cit. zákona v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti k neplatnosti přihlédne i bez návrhu účastníků.16. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud shledal nedostatečným. Pokud žalobkyně ověřovala příjmy a výdaje žalovaného z běžného účtu, který soudu předložila, pak se jednalo o zcela nesprávné vyhodnocení této listiny. Tímto výpisem z účtu má soud za prokázáno, že žalovaný byl v rozhodném období gambler, a úvěr mu jednoznačně neměl být poskytnut. Za této situace nelze než uzavřít, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí, jak vyžaduje § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť posouzení úvěruschopnosti patrně proběhlo víceméně formálně, vedené snahou žalobkyně úvěr poskytnout.17. Jestliže je předmětná smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z obligačního vztahu založeného touto smlouvou. Dle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok toliko na nesplace