44 C 357/2025-109 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 112 588,69 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 22. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované téhož dne úvěr ve výši 90 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,31 % ročně spolu s úhradou za pojištění schopnosti splácet úvěr ve 48 měsíčních splátkách ve výši 5 985 Kč. Žalovaná svůj smluvní závazek řádně a včas nehradila, ke dni 24. 3. 2025 tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Ke dni podání žaloby dlužila žalovaná žalobkyni novou jistinu úvěru ve výši 84 384,85 Kč, smluvní pokutu před zesplatněním úvěru v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 1 600 Kč, smluvní pokutu po zesplatnění úvěru v kapitalizované výši 24 873,69 Kč, úhradu za pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 733 Kč a úrok za poskytnutí úvěru. Před zesplatněním uhradila žalovaná na úvěr celkem částku 125 685 Kč, po zesplatnění pak uhradila na úvěr celkem částku 13 850 Kč.2. K nařízenému jednání soudu se žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti žalované.3. Z provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 22. 12. 2022 podepsala žalovaná jako klientka elektronicky návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Žalobkyně zaslala žalované oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 23. 12. 2022, jímž žalované sdělila, že akceptuje návrh na uzavření Smlouvy; o akceptaci Smlouvy svědčí rovněž akceptační doložka žalobkyně uvedená přímo v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, s datem akceptace 22. 12. 2022. Součástí oznámení byl rovněž splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru (viz oznámení o schválení úvěru ze dne 23. 12. 2022, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr spolu s úrokem ve výši 64,31 % ročně a s měsíční úhradou za pojištění ve výši 733 Kč splatit ve 48 měsíčních splátkách po 5 985 Kč s tím, že každá splátka je splatná nejpozději do 20. dne příslušného měsíce. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit, činila 252 096 Kč (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Žalobkyně poskytla žalované dne 22. 12. 2022 na účet č. , č. účtu, částku 90 000 Kč (viz doklad o vyplacení úvěru, výpisy z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022).4. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z měsíčního čistého příjmu žalované ze zaměstnání ve výši 58 097 Kč, který si ověřila výpisy transakcí výplaty mzdy z účtu žalované, a z výdajů, které žalovaná uvedla, sestávajících ze životního minima ve výši 4 620 Kč, ze splátek u jiných závazků ve výši 5 000 Kč, ze splátek u žalobkyně ve výši 4 140 Kč a z nákladů za bydlení ve výši 8 366 Kč, přičemž u ostatních výdajů uvedla částku 0 Kč. Volné zdroje žalované dle výpočtu žalobkyně činily 34 971 Kč (viz hodnocení klienta, bankovní výpisy s platbou mzdy). Žalobkyně patrně disponovala výpisem z účtu žalované za období od 26. 9. 2022 do 21. 10. 2022, neboť tento výpis přiložila k žalobě. Z něj vyplývá, že bylo žalované za toto období z účtu odepsáno 50 170,28 Kč (viz výpis z účtu č. , č. účtu, za období od 26. 9. 2022 do 21. 10. 2022). Z lustrace v registru SOLUS nebyly ke dni 21. 12. 2022 zjištěny žádné dluhy po splatnosti. Z lustrace v registru NRKI bylo zjištěno CBS skóre žalované ve výši 401, znamenající menší riziko (viz výpis záznamů z registru SOLUS, výpis z NRKI).5. Soud si dle § 120 odst. 2 o.s.ř. od banky žalované vyžádal výpisy z jejího účtu č. , č. účtu, za období od září 2022 do prosince 2022. Z výpisů z účtu vyplývá, že žalovaná měla v průměru mnohem nižší příjmy, než které předložila žalobkyni (průměrný příjem žalované za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy činil cca 51 000 Kč, a to i přesto, že zahrnoval nadstandardní prosincovou mzdu), a také měla žalovaná v období tří měsíců před uzavřením smlouvy výdaje, které značně převyšují výdaje uvedené v hodnocení klienta. Zůstatek na účtu ke konci jednotlivých měsíců činil většinou jen malou částku, jenž nedosahovala ani výše splátky úvěru ze Smlouvy (viz výpisy z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 9. 2022 do 31. 12. 2022).6. Žalovaná uhradila na úvěr celkem částku 139 535 Kč (viz karta klienta). Dne 24. 3. 2025 oznámila žalobkyně zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 101 565 Kč (viz oznámení ze dne 24. 3. 2025). Předžalobní výzvou ze dne 8. 12. 2025, odeslanou téhož dne, byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobkyně k uhrazení dlužné částky (viz předžalobní výzva ze dne 8. 12. 2025, podací arch).7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná si sjednaly dne 22. 12. 2022 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit společně s úroky a úhradou za pojištění v ujednaných měsíčních splátkách.11. Předně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.12. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované na základě dokladů a informací získaných od žalované, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.), na základě čehož zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále ověřila úvěrovou historii žalované v databázích SOLUS a NRKI. Činnost žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti žalované však soud shledal v tomto konkrétním případě formální a nedostatečnou. Příjem žalované žalobkyně ověřila z vybraných pohybů na účtu žalované. Co se týče výdajů, tak zde žalobkyně vycházela z životního minima ve výši 4 620 Kč, ze splátek u jiných závazků ve výši 5 000 Kč, ze splátek u žalobkyně ve výši 4 140 Kč a z nákladů za bydlení ve výši 8 366 Kč. Tyto výdaje si žalobkyně nijak neprověřovala. Jak ale vyplývá z výpisů účtu žalované, tak žalovaná měla podstatně nižší příjmy a mnohem vyšší výdaje, než které uvedla. Žalobkyně přitom disponovala výpisem z účtu žalované za období od 26. 9. 2022 do 21. 10. 2022. Již z tohoto výpisu vyplývá, že měla žalovaná vysoké výdaje, když bylo za necelý měsíc odepsáno z jejího účtu 50 107,28 Kč. Za této situace, kdy žalobkyně měla k dispozici i výpis z účtu žalované, je tak alarmující, že výdaje žalované žalobkyně vůbec neprověřovala a vycházela pouze z informací získaných od žalované jakožto osoby, která potřebovala získat peněžní prostředky. Bez relevantního zjištění výdajové stránky hospodaření žalované si nelze utvořit relevantní závěr o množství disponibilních prostředků a její skutečné schopnosti závazek splácet. K obezřetnosti žalobkyni měla vést již skutečnost, že žalovaná již jeden úvěr u žalobkyně čerpala a dosud jej splácela. Z těchto důvodů soud shledal posuzování úvěruschopnosti nedostatečným. Ani argument žalobkyně, že žalovaná úvěr významnou dobu splácela, proto byla úvěruschopnost vyhodnocena dobře, nemůže obstát, neboť není vůbec známo, z jakých prostředků žalovaná úvěr splácela. Žalovaná mohla úvěr splácet formou dluhové spirály, tedy čerpáním jiných úvěru u jiných věřitelů (čemuž nasvědčuje množství úv