46 C 115/2025-52 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobce se domáhal po žalovaném vyklizení jednotky č. , Anonymizováno, , způsob využití byt, vymezenou dle zákona o vlastnictví bytů, zapsanou na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , umístěnou v budově č. p. , Anonymizováno, , zapsané na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , a stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „jednotka“). Žalobu odůvodnil tím, že coby vlastník jednotky přenechal na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, do nájmu jednotku, a to od , datum, do , datum, . Nájemní vztah zanikl uplynutím dne , datum, , nicméně žalovaný jednotku nevyklidil a nepředal, od , datum, ji užívá bez právního důvodu a jednotku nevyklidil ani po opakovaných výzvách ze strany žalobce.2. Žalovaný uvedl, že nárok žalobce zcela neuznává, neboť neodpovídá sjednaným skutečnostem a žalobce se jej podvodem snaží připravit o jeho majetek. Dále uvedl, že žalobci nenáleží vlastnické právo k jednotce, neboť jednotka byla na žalobce převedena dočasně na dobu 5 let a po uplynutí doby měla být převedena zpět do vlastnictví žalovaného, za což byla žalobci vyplacena smluvená odměna. K prokázání těchto skutečností žalovaný navrhl výslech pana , jméno FO, a , jméno FO, , kteří se na zprostředkování převodu podíleli. Na výzvu soudu ze dne , datum, k doplnění tvrzení ohledně zpětného převodu jednotky na žalovaného, žalovaný nereagoval.3. Žalobce ve své replice uvedl, že s tvrzením žalovaného, že jednotka měla být na žalovaného převedena po uplynutí 5 let, nesouhlasí a toto tvrzení nemá oporu ani ve smluvní dokumentaci. Žalobce nabyl jednotku na základě kupní smlouvy za cenu stanovenou znaleckým posudkem a v souvislosti s tímto prodejem mu nebyla vyplacena žádná smluvní odměna. Žalovaný nedisponuje právním titulem k užívání jednotky. Nadto tvrzená dohoda mezi žalobcem a žalovaným není předmětem tohoto řízení a měly by být předmětem řízení na určení vlastnického práva k jednotce, který žalovaný nicméně nepodal. Výslech svědků navržených žalovaným by vedl pouze ke zcela neúčelnému prodlužování řízení.4. Dne , datum, v 8:04 hod. byla zdejšímu soudu žalovaným doručena námitka podjatosti soudce , tituly před jménem, , jméno FO, , a to vhledem k blízkým vazbám mezi ním a právním zástupcem žalobce, které jsou v současné době předmětem širšího šetření., právnická osoba, jednání se žalovaný nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).Závěr o skutkovém stavu6. Dle výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, je žalobce s účinností od , datum, evidován jako vlastník jednotky, přičemž nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne , datum, (viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 12 a na č. l. 20, kupní smlouva ze dne , datum, na č. l. 36, souhlas se zřízením zástavního práva na č. l. 40). Žalobce jakožto evidovaný vlastník jednotky uzavřel s žalovaným dne , datum, nájemní smlouvu, na jejímž základě přenechal žalovanému do dočasného užívání jednotku od , datum, do , datum, a žalovaný se zavázal za užívání jednotky platit nájemné ve výši , částka, a zálohy na úhradu služeb spojených s užíváním jednotky (viz nájemní smlouva na č. l. 6 vč. příloh). Dopisem ze dne , datum, vyzval žalobce žalovaného k vyklizení jednotky do , datum, , a to z důvodu ukončení nájmu uplynutím sjednané doby (viz výzva k vyklizení bytu na č. l. 14). Žalovaný jednotku nevyklidil a nepředal, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne , datum, odeslané téhož dne (viz předžalobní upomínka na č. l. 11, podací lístek na č. l. 10, sledování zásilek na č. l. 13).Právní posouzení věci7. Podle § 15a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“) (1) mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni. (, právnická osoba, námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.8. Podle § 15b odst. 1 o.s.ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu. V řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Dle odst. 2 téhož § ustanovení odst. 1 neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná.9. Soud se nejprve zabýval námitkou podjatosti vznesenou žalovaným proti soudci , tituly před jménem, , jméno FO, . Námitka podjatosti je procesním úkonem, který musí mít dle § 15a o. s. ř. jak obecné náležitosti, tak i náležitosti zvláštní, mezi které patří mimo jiné i uvedení důvodu pochybnosti o nepodjatosti soudce a označení důkazů, kterými má být tento důvod prokázán. Žalovaný však jako důvod podjatosti soudce uvedl pouze „jeho blízké vazby s advokátem protistrany“, které jsou „předmětem širšího šetření“, což jsou pouze obecná tvrzení. Soudce právního zástupce nezná, nikdy s ním nehovořil a ani zástupce neviděl. S ohledem na uvedené a fakt, že námitka žalovaného neobsahovala konkrétní vysvětlení vztahu mezi soudcem a advokátem protistrany, ani označení důkazů, které by jakýkoliv vztah prokazovaly, posoudil ji soud jako nedůvodnou a postupoval dle § 15b odst. 2 o.s.ř.. a věc rozhodl, aniž by námitku podjatosti předkládal odvolacímu soudu. Soud nadto podotýká, že vzhledem k přístupu žalovaného v rámci celého řízení, vnímá jeho námitku jako snahu o obstrukce, prodlužování řízení a oddalování rozhodnutí.10. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.11. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.12. Podle § 2235 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu (odst. 1). Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu (odst. 2).13. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.14. Žalobce své vlastnické právo k jednotce nabyl na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni , datum, a je doposud evidován v katastru nemovitostí jakožto vlastník jednotky. Soud tak nepřisvědčil námitce žalovaného, že žalobci nenáleží vlastnické právo k jednotce, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem jednotky a je aktivně věcně legitimován k uplatnění nároku na její vyklizení.15. Žalobce jakožto vlastník jednotky uzavřel s žalovaným coby nájemcem dne , datum, nájemní smlouvu ve smyslu § 2235 a násl. o. z., na jejímž základě přenechal žalovanému k dočasnému užívání jednotku na dobu určitou od , datum, do , datum, a žalovaný se zavázal platit žalobci sjednané nájemné a náklady za služby spojené s bydlením. Nájem tak v souladu s dohodou stran dne , datum, zanikl a žalovaný byl dle § 2292 o. z. povinen k tomuto dni byt vyklidit a odevzdat zpět žalobci. Žalovaný nicméně tuto svou smluvní povinnost vyplývající z úpravy nájemního vztahu i přes následnou výzvu ze dne , datum, a , datum, doposud dobrovolně nesplnil, tedy byt doposud žalobci neodevzdal. Tím žalovaný rovněž neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobce, který se tak může i podle § 1040 o. z., upravujícího reivindikační nárok, domáhat ochrany svého vlastnického práva. Jelikož soud shledal žalobní nárok zcela důvodný, uložil vyklizení jednotky žalovanému svým rozhodnutím.16. Žalovaný namítal, že převod jednotky na žalobce byl pouze dočasný a po uplynutí 5 let mělo dle dohody stran dojít ke zpětnému převodu na žalovaného. K této obraně žalovaného však soud nemohl přihlédnout, neboť tvrzení jsou realizována pouze v obecné rovině a žalovaný i přes opakované výzvy soudu a poučení dle § 118a odst. 1 o. s. ř. (v písemné podobě, neboť jednání ve věci se žalovaný nezúčastnil) nedoplnil tvrzení tak, aby se soud jeho obranou mohl věcně zabývat. I kdyby totiž byl mezi stranami dohodnut zpětný převod vlastnického práva, není vůbec patrno z jakého důvodu se tak nestalo. Případná nerealizace tvrzeného zpětného převodu nemůže