7 C 244/2020-32 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 8. 6. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 35.549,28 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23.463,67 Kč od 19. 11. 2017 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaná dne [datum] uzavřela s žalobkyní smlouvu o zápůjčce [číslo] podle které poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 35.000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 60.694 Kč, což byla zápůjčka 25.000 Kč a souhrnný poplatek 25.694 Kč v pravidelných hotovostních splátkách tak, že zaplatí 15 měsíčních splátek po 4.047 Kč do rukou oprávněné osoby původního věřitele, první splátka byla splatná do jednoho měsíce od uzavření smlouvy, to je ode dne 15. 9. 2015. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze splátky ve výši 25.144,72 Kč a nadále dluží 35.549,28 Kč, žalovaná zaplatila 9 splátek, zaplacené splátky byly započteny částečně na jistinu a částečně na smluvní poplatky. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalované splácet zápůjčku tak, že v zákaznické kartě byly uvedeny osobní a výdělkové poměry žalované, žalovaná předložila občanský průkaz, pracovní smlouvu, 3 výplatní pásky a platební doklad SIPO, obchodnímu zástupci žalobkyně objasnila a doložila výši příjmů a výdajů její domácnosti, v době uzavírání smlouvy byla řádně zaměstnána, její příjem činil 19.900 Kč, hradila měsíčně inkaso 2.200 Kč, telefon 300 Kč, splátky ze zápůjček 3.500 Kč, výdaje domácnosti 4.000 Kč, neměla jiné závazky a neměla vydanou kreditní kartu, byla svobodná a neměla žádnou vyživovací povinnost, potvrdila, že jí byla poskytnuta náležitá vysvětlení k zápůjčce podle zákona o spotřebitelském úvěru a prohlásila, že reálně disponuje s příjmem, který ji umožňuje zápůjčku splácet, její použitelný příjem pro účely vyhodnocení úvěruschopnosti činil 8.100 Kč. Žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. K doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána a vyhodnocena úvěruschopnost žalované, údaje o osobních, majetkových a výdělkových poměrech žalovaná uvedla v zákaznické kartě, v centrální evidenci exekucí nebyl zjištěn žádný záznam. Žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr s výpůjční úrokovou sazbou 27,96 % ročně, sjednané poplatky byly za poskytované služby, které si vyžádala, nejednalo se o mandatorní poplatky, žalované byly poskytnuty transparentně veškeré rozhodné informace o zápůjčce, žalovaná podmínky smlouvy akceptovala svým podpisem. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží nesplacenou jistinu 23.463,67 Kč, nesplacený úrok 2.735,43 Kč a poplatky za administrativní činnost a hotovostní režim splátek 9.350,18 Kč. 3. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu dne 14. 12. 2020 se bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle výsledků provedeného dokazování. 4. Z písemné smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovanou jako spotřebitelkou formulářová smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaná podepsala smlouvu o zápůjčce, podpisem smlouvy potvrdila převzetí zápůjčky v hotovosti. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou jako dlužnicí byla uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které žalobkyně žalované v hotovosti půjčila částku 35.000 Kč, žalovaná se zavázala půjčku vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 25.694 Kč v 15 měsíčních splátkách po 4.047 Kč v hotovosti k rukám pověřené osoby, první splátka byla splatná do 1 měsíce od data uzavření smlouvy, každá další splátka nejpozději do konce dalšího následujícího měsíčního období. Ze smluvních podmínek bylo prokázáno, že účastníci smlouvy sjednali výpůjční úrokovou sazbu 27,96 % ročně. Z předložené tabulky umoření bylo prokázáno, že žalovaná uhradila pouze 9 splátek v celkové výši 25.144,72 Kč, z uhrazených splátek byla částka 9.470,82 Kč započtena na úhradu jistiny, zbývající část byla započtena na úrok a smluvní poplatky. V zákaznické kartě uvedla příjem ve výši 19.900 Kč, životní měsíční výdaje ve výši 11.722 Kč a použitelný příjem pro účely uzavření smlouvy ve výši 8.178 Kč, žalovaná předložila zástupci žalobkyně občanský průkaz, pracovní smlouvu na hlavní pracovní poměr, 3 výplatní pásky, platební doklad SIPO s tím, že je svobodná, má středoškolské vzdělání a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalovaná bydlela v nájmu, byla majitelkou motorového vozidla a pracovala v hlavním pracovním poměru jako vedoucí střediska. Předžalobní výzvou ze dne 9. 7. 2019 byla vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 5. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2392 odstavec 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Listinnými důkazy bylo nepochybně prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou jako dlužnicí byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce dle § 2390 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru, dle smlouvy ze dne [datum] byla žalované poskytnuta zápůjčka 35.000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, žalovaná se zavázala peněžní prostředky se sjednaným souhrnným poplatkem 25.694 Kč splatit žalobkyni v 15 pravidelných měsíčních splátkách po 4.047 Kč v hotovosti k rukám pověřené osoby žalobkyně, souhrnný poplatek tvořil úrok 6.873 Kč, poplatek za administrativní činnost 5.346 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek 13.475 Kč, žalovaná svoje povinnosti ze smlouvy řádně neplnila, ve smyslu ustanovení § 2394 o. z. žalované vznikla povinnost vrátit poskytnuté plnění. Žalovaná z titulu poskytnuté zápůjčky provedla částečné plnění ve výši 25.144,72 Kč, po výzvě zástupce žalobkyně a podání žaloby žádné částečné úhrady na dluh neprovedla, proto soud žalobě vyhověl. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalované, provedenými šetřeními nebyly zjištěny žádné negativní skutečnosti, které by zpochybnily schopnost žalované splácet měsíční splátku ve výši 4.047 Kč. 8. Nesplacením zápůjčky se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně ode dne 19. 11. 2017 z nesplacené jistiny 23.463,67 Kč do zaplacení. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odstavec 1 o. s. ř., žalovaná je povinna dlužnou částku s příslušenstvím žalobkyni zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.422 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odstavec 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 500 Kč a paušální náhrada výdajů dle § 14b odstavec 5 uvedené vyhlášky v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a podání návrhu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1.800 Kč částkou 378 Kč. Soud přiznal sníženou sazbu odměny a náhrad advokáta, neboť z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně podává návrhy na zahájení řízení na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, ve kterých tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšné žalobkyni je přiznávána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).