12 C 284/2020-51 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 23. 7. 2020 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 12.352 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba ] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] poskytl žalovanému půjčku ve výši 8.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s částkou ve výši 6.152 Kč sestávající z úroku ve výši 23,72 % ročně v částce 1.120 Kč, z poplatku v částce 1.600 Kč, pojistného 232 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek v částce 3.200 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel, poslední splátku zaplatil dne 19. 5. 2017, celkem uhradil pouze 1.800 Kč a ničeho dalšího již právnímu předchůdci žalobce neuhradil. [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným dne [datum] na žalobce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 8.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto půjčku spolu s částkou 6.152 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 1.120 Kč, z poplatku ve výši 1.600 Kč, pojistného 232 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek v částce 3.200 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že částku převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. 4. [právnická osoba ] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO] postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce na žalobce. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne [datum]. 5. Soudu byla dále předložena karta zákazníka, z níž soud zjistil, že žalovaný předložil věřiteli před uzavřením smlouvy pracovní smlouvu a výplatní pásky, nebylo přezkoumáno, jaké další závazky má, náklady na bydlení. Na základě uvedeného má soud za to, že nebyla dostatečně přezkoumána úvěruschopnost žalovaného. 6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 7. Podle § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 9. Podle § 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 10. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 12. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 13. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Při rozhodování soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -79/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobce jako věřitel řádně nezjistil a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování se vůbec nezabýval výší jiných výdajů žalovaného, nezkoumal peněžní závazky žalovaného, které v evidenční kartě uvedl, od doložených příjmů žalovaného ve výši 15.250 Kč pouze odečetl výdaje. 16. Podle § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Na základě uvedeného pak soud dospěl k závěru, že žalovanému vzniklo na základě neplatně uzavřené smlouvy bezdůvodné obohacení ve výši 8.000 Kč. Ve vztahu k výše uvedenému pak soud vzal za prokázané, že žalovaný od žalobce převzal a byl povinen vrátit 8.000 Kč, zaplatil 1.800 Kč, dluží tedy 6.200 Kč. Splatnost nastala nejpozději dne 12. 5. 2018. 18. Soud proto žalovaného zavázal k úhradě částky 6.200 Kč, kdy k vrácení této částky byl již žalovaný vyzván, on sám pak věděl, že je povinen dluh vrátit do 12. 5. 2018, je tedy v prodlení s plněním dluhu. Nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti se žalovaný následujícího dne po splatnosti dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Žalobce z tohoto titulu požadoval 1.055,89 Kč jako zákonný úrok z prodlení z částky 8.000 Kč za dobu od 20. 5. 2018 do 9. 11. 2019. Soud přiznal úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 6.200 Kč od 20. 5. 2018 do 9. 11. 2019 ve výši 778,22 Kč, zamítnut byl nárok žalobce co do částky (1055 – 778,22 =) 1.277,60 Kč. Dále pak byl přiznán úrok z prodlení do doby zaplacení dluhu od 30. 11. 2019. Jako důvodný byl také přiznán nárok na odměnu za poskytnutí zápůjčky – nárok na částku 1.120 Kč, a to v souladu s § 3004 o.z., kdy obohacený vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků; rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal, což je nepochybně částka 1.120 Kč. Z obsahu uzavřené smlouvy o půjčce vyplývá, že úrok byl mezi smluvními stranami sjednán jako odměna za poskytnutí finančních prostředků pevnou částkou. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem žalobce, že žalobci přísluší obohacení za smluvní úrok z úvěru za dobu od data původní splatnosti zápůjčky do jejího úplného zaplacení. 19. Soud má tedy za to, že žalobci nevznikl nárok na procentní smluvní úrok 23,72 % ročně do zaplacení, a to ani v kapitalizované, ani v běžící podobě, a žalobu tak v této části zamítl. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že zvážil míru poměru úspěchu a neúspěchu obou stran ve sporu, kdy žalovaný byl úspěšný ve větší míře, náklady mu však nevznikly a proto nebyly přiznány nikomu.