7 C 253/2021-55 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 28. 6. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 9.595 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7.268,07 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.981,14 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5.837,61 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7.268,07 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], IČO: [číslo], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o půjčce [číslo] podle které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 14.152 Kč, což byla půjčka 8.000 Kč, souhrnný poplatek 5.920 Kč a životní pojištění 232 Kč v pravidelných hotovostních splátkách tak, že zaplatí 58 týdenních splátek po 244 Kč do rukou oprávněné osoby původního věřitele, poslední splátka byla splatná 14. 9. 2017. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 23,72 % ročně. Žalovaný své závazky ze smlouvy řádně nesplnil, dostal se do prodlení se zaplacením více než jedné splátky. Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaný dluží nesplacenou jistinu 7.268,07 Kč, další úhrady za služby ve výši 2.326,93 Kč, kapitalizovaný úrok ke dni 16. 1. 2021 ve výši 5.837,61 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.981,14 Kč, úrok a úrok z prodlení v zákonné výši ode dne 16. 1. 2021. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši ke dni postoupení pohledávky, tedy 15. 1. 2021. V důsledku fúze sloučením se právním nástupcem původního věřitele stala společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne 12. 2. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu. 2. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Z písemné smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovaným jako spotřebitelem formulářová smlouva o půjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaný podepsal smlouvu o půjčce. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce, ve které původní věřitel žalovanému v hotovosti půjčil částku 8.000 Kč, žalovaný se zavázal půjčku vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 14.152 Kč v 58 týdenních splátkách po 244 Kč v hotovosti k rukám pověřené osoby, první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Z předloženého přehledu plateb bylo prokázáno, že žalovaný uhradil z titulu půjčky částku ve výši 4.557 Kč. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Smlouva byla uzavřena dne [datum], poslední splátka byla stanovena na 14. 9. 2017. Podle předloženého přehledu plateb žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný své povinnosti řádně neplnil, na dluh uhradil pouze 4.557 Kč, nereagoval na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 13. 5. 2021. 4. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalovaný poskytl osobní, výdělkové a majetkové údaje ke svým poměrům, původní věřitel prověřil úplnost a pravdivost poskytnutých údajů, dospěl k závěru, že žalovaný je schopen plnit peněžité závazky podle uzavřených smluv. Z karty zákazníka bylo prokázáno, že žalovaný pro účely uzavření smlouvy původnímu věřiteli předložil platný občanský průkaz, uvedl, že žije v nájemním bytě, měl zápůjčku u původního věřitele, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, byl svobodný, neměl vyživovací povinnost, zaměstnání bylo ověřeno podle pracovní smlouvy, jeho příjmy činily 16.700 Kč, měsíční výdaje 8.800 Kč, použitelný příjem pro splácení byl uveden ve výši 7.900 Kč. 5. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2392 odstavec 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Listinnými důkazy bylo nepochybně prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce dle § 2390 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru, dle smlouvy ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta půjčka 8.000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, žalovaný se zavázal peněžní prostředky se sjednaným souhrnným poplatkem 5.920 Kč a životním pojištěním ve výši 232 Kč splatit původnímu věřiteli v 58 pravidelných týdenních splátkách po 244 Kč v hotovosti k rukám pověřené osoby původního věřitele, souhrnný poplatek tvořil úrok 1.120 Kč, poplatek za administrativní činnost 1.600 Kč, poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 3.200 Kč, smlouvou bylo sjednáno životní pojištění s pojistným 232 Kč za období trvání smlouvy, žalovaný svoje povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, ve smyslu ustanovení § 2394 o. z. žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté plnění, včetně sjednaných poplatků. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, žalovaný byl řádně zaměstnán v hlavním pracovním poměru, byl svobodný, neměl vyživovací povinnosti, z použitelného měsíčního příjmu 7.900 Kč byl schopen hradit týdenní splátku ve výši 244 Kč. Ke dni rozhodnutí soudu žalovaný dluží nesplacenou zápůjčku ve výši 9.595 Kč, smlouvou o zápůjčce účastníci sjednali smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně v článku 1.2 smluvních podmínek, proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužné částky se smluvním úrokem. 8. Nesplacením zápůjčky se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně, který žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala do 15. 1. 2021 (účinnost postoupení pohledávek). Listinnými důkazy byla řádně prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve věci. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 1.489 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta dle § 14b odstavce 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odstavce 5 citované vyhlášky za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 900 Kč částka 189 Kč. Při stanovení výše odměny a paušálu náhrady soud vyšel z § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb., neboť z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně podává návrhy na zaplacení peněžitých plnění z titulů uzavřených smluv o půjčce na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).