7 C 286/2020-50 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 23. 7. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 7.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5.776,01 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.216,35 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6.557,31 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5.776,01 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], IČO: [číslo], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o půjčce [číslo] podle které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 17.400 Kč, což byla půjčka 10.000 Kč, souhrnný poplatek 7.400 Kč v pravidelných hotovostních splátkách tak, že zaplatí 58 týdenních splátek po 300 Kč do rukou oprávněné osoby původního věřitele, poslední splátka byla splatná 19. 3. 2015. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 23,72 % ročně. Žalovaný své závazky ze smlouvy řádně nesplnil, dostal se do prodlení se zaplacením více než jedné splátky, zaplatil pouze částku 9.900 Kč, která byla částečně započtena na jistinu 4.223,99 Kč, úrok 1.400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 2.276,01 Kč a poplatek za administrativní činnost 2.000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaný dluží nesplacenou jistinu 5.776,01 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 1.723,99 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši ke dni postoupení pohledávky, tedy [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum] a předžalobní výzvou 7. 5. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu. 2. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Z karty zákazníka ze dne 5. 2. 2014 bylo prokázáno, že žalovaný požádal původního věřitele o poskytnutí půjčky ve výši 10.000 Kč v hotovosti, v žádosti uvedl, že pracuje na hlavní pracovní poměr s příjmem 18.300 Kč, bydlí v bytě jako nájemník, nemá žádnou vyživovací povinnost, u původního věřitele a jiných poskytovatelů nečerpal žádný úvěr nebo zápůjčku, jeho měsíční výdaje za bydlení a osobní potřebu činily 9.600 Kč, pojištění 500 Kč a výdaje za telefon 200 Kč, žalovaný měl použitelný příjem ve výši 8.000 Kč, k žádosti předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, výpis z účtu, nájemní smlouvu a platný občanský průkaz. Z písemné smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovaným jako spotřebitelem formulářová smlouva o půjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaný podepsal smlouvu o půjčce. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce, ve které původní věřitel žalovanému v hotovosti půjčil částku 10.000 Kč, žalovaný se zavázal půjčku vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 17.400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč v hotovosti k rukám pověřené osoby, první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Smlouva byla uzavřena dne [datum], poslední splátka byla stanovena na 19. 3. 2015. Žalovaný své povinnosti řádně neplnil, na dluh uhradil nepravidelnými platbami pouze 9.900 Kč, nereagoval na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 7. 5. 2020. 4. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalovaný poskytl osobní, výdělkové a majetkové údaje ke svým poměrům, původní věřitel prověřil úplnost a pravdivost poskytnutých údajů, dospěl k závěru, že žalovaný je schopen plnit peněžité závazky podle uzavřených smluv. Z karty zákazníka bylo prokázáno, že žalovaný pro účely uzavření smlouvy původnímu věřiteli předložil platný občanský průkaz, uvedl, že bydlí v nájmu, nemá jiný úvěr a půjčku, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, nemá vyživovací povinnosti, původnímu věřiteli předložil výplatní pásky, výpis z účtu, a nájemní smlouvu, jeho příjmy činily 18.300 Kč, měsíční výdaje 10.300 Kč, použitelný příjem pro splácení byl uveden ve výši 8.000 Kč. 5. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2392 odstavec 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Listinnými důkazy bylo nepochybně prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce dle § 2390 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru, dle smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka 10.000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, žalovaný se zavázal peněžní prostředky se sjednaným souhrnným poplatkem 7.400 Kč splatit původnímu věřiteli v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč v hotovosti k rukám pověřené osoby původního věřitele, souhrnný poplatek tvořil úrok 1.400 Kč, poplatek za administrativní činnost 2.000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, žalovaný svoje povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, ve smyslu ustanovení § 2394 o. z. žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté plnění, včetně sjednaných poplatků. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, žalovaný byl řádně zaměstnán v hlavním pracovním poměru, z použitelného měsíčního příjmu 8.000 Kč byl schopen hradit týdenní splátky ve výši 300 Kč. Ke dni rozhodnutí soudu žalovaný dluží nesplacenou zápůjčku ve výši 7.500 Kč, smlouvou o zápůjčce účastníci sjednali smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně v článku 1.2 smluvních podmínek, proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku se smluvním úrokem. 8. Nesplacením zápůjčky se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně, který žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala do 6. 12. 2019 (účinnost postoupení pohledávek). Listinnými důkazy byla řádně prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve věci. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 1.489 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta dle § 14b odstavce 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odstavce 5 citované vyhlášky za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 900 Kč částka 189 Kč. Při stanovení výše odměny a paušálu náhrady soud vyšel z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně podává návrhy na zaplacení peněžitých plnění z titulů uzavřených smluv o půjčce na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).