11 C 106/2022-44 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 26. 5. 2022. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobce je vlastníkem budovy, v níž se nachází byt [číslo] o který v řízení běží. Na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků pronajat žalované, a to na dobu neurčitou. Tato nájemní smlouva byla později upravena a došlo k situaci, kdy žalovaná však porušila své povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, kdy se chovala závadovým způsobem, neboť neodstranila velké množství nahromaděných věcí v tomto bytě, neodstranila taktéž zápach linoucí se z bytu v důsledku zanedbaného úklidu a neodstranila plíseň ze zdí bytu, jejichž omítka byla taktéž ve špatném stavu. V souladu s ust. § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla žalované zaslána výpověď bez výpovědní doby ze dne 14. 4. 2020. Žalovaná následně dne 4. 5. 2020 podala návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, návrh žalované byl rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zamítnut. Žalovaná byla poté vyzvána k vyklizení předmětného bytu přípisem žalobce ze dne 13. 4. 2022. Nájemní vztah dle tvrzení žalobce skončil, avšak předmětný byt žalovaná užívá nadále. Žalovaná tak užívá předmětný byt bez právního důvodu, a tudíž dle právního názoru žalobce neoprávněně. Žalovaná i přes výzvu žalobce ze dne 13. 4. 2022 předmětný byt nevyklidila. Byt tak žalovaná užívá bez právního důvodu a zároveň za jeho užívání dluží žalobci částku ve výši minimálně 6 884 Kč. Žalobce se nyní domáhá vyklizení bytu podanou žalobou. Tvrzené skutečnosti vlastnictví nemovitosti soud zjistil z listu vlastnického, někdejší nájemní vztah byl prokázán z předložené nájemní smlouvy a z listiny s vyslovením výpovědi soud zjistil existenci řečené výpovědi z nájmu bytu. Tyto listiny byly podkladem pro rozhodnutí v následujících rozsudcích zdejšího soudu a soudu odvolacího krajského. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že byl zamítnut návrh, aby soud určil, že výpověď z nájmu bytu doručená žalované doručena dne 14. 4. 2020, je neplatná. Rozsudek byl napaden odvoláním a [název soudu] svým rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Z obsahu obou rozsudků soud zjistil, že důvodem výpovědi z bytu bylo chování žalované a její zavinění nesnesitelných podmínek v domě, kdy zatěžovala dům nesnesitelným zápachem, kočičími exkrementy, nebezpečím požáru, šířením plísně a pokračující zkázy nemovitosti, tedy byly vrchovatě naplněny podmínky ustanovení § 2207 a 2213 občanského zákoníku, kdy tehdejší žalobkyně a nyní žalovaná porušovala své povinnosti nájemce, o byt nepečovala, neposkytovala tehdejšímu žalovanému a nynějšímu žalobci součinnost co do údržby bytu, byl nalezen široce rozvinutý pokračující protiprávní stav. Odvolací soud právního názoru soudu I. stupně přitakal a rozsudek takto potvrdil. Pokud se nyní žalobce domáhá vyklizení nemovitosti, soud podřadil situaci směrem od obecného ku zvláštnímu pod ustanovení čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vtělené do Ústavy České republiky skrze čl. 3 Ústavy, v tomto článku 11 odst. 1 Listiny je dáno právo každého vlastníka chránit svůj majetek. Dle § 1012 věta první občanského zákoníku vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dle § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Z provedeného dokazování a z předchozích citovaných rozsudků soud zjistil, že žalovaná nastolila protiprávní stav z nájemní smlouvy a z tohoto důvodu byla po právu z bytu vypovězena. Žalovaná ve svém vyjádření namítla, že nárok žalobou uplatněný neuznává, neboť nebyly splněny podmínky ustanovení § 2291 odst. 3 občanského zákoníku, že této nebyla dána přiměřená lhůta k odstranění závad a výpověď nebyla dána po právu a je tedy neplatná, neboť chybí výzva dle § 2291 odst. 3 obč. zák., k nápravě odstranění závadového stavu. Tuto argumentaci soud nepřipustil a odmítl, neboť otázky oprávněnosti a zákonných náležitostí výpovědi z nájmu bytu byly autoritativně a pravomocně zodpovězeny shora citovanými rozsudky a soudu v tomto řízení nepřísluší do těchto otázek zasahovat, neboť výpověď z nájmu bytu je v očích zákona závazná a nezměnitelná. Nyní je soud v situaci, kdy žalovaná zasahuje do vlastnického práva žalobce bez právního důvodu a pokud je ze strany žalované argumentováno korektivem dobrých mravů, soud míní, že dobré mravy byly trvale porušovány ze strany žalované, dlouhodobě a intenzivně, toto porušování bylo ostatně podkladem pro samu výpověď z bytu. Argumentace o tom, že žalovaná nemá kam odejít a přitakání této argumentaci by znamenalo přitakání pokračování v protiprávním stavu, přivolením s pokračováním zkázy a přivolením k protiprávním zásahům do vlastnického práva žalobce, zamítnutím žaloby by se vytratil smysl samotné výpovědi z nájmu. Z tohoto důvodu soud žalobě vyhověl. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3, příprava, převzetí věci, podání žaloby, účast u jednání soudu, právnímu zástupci přísluší prokázaná 21 % DPH, celkem tedy náklady řízení činí 11 534 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.