12 C 70/2022-168 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne 25. 1. 2022 žalobce navrhl uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci jistinu úvěru ve výši 77.194,05 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny úvěru do 26. 11. 2020 ve výši 13,49 Kč, kapitalizovaný úrok z jistiny do 26. 11. 2020 ve výši 1.796 Kč, poplatky a smluvní pokutu 12.034,69 Kč, smluvní úrok 7,9 % ročně z jistiny 77.194,05 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně od 27. 11. 2020 do zaplacení z částky 89.228,74 Kč. 2. Dále pak žalobce požadoval zaplacení jistiny úvěru ve výši 15.246,70 Kč, smluvní pokuty ve výši 4.299,57 Kč, smluvního úroku 19,90 % ročně z jistiny úvěru ve výši 15.246,70 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky ve výši 15.246,70 Kč, sestávající z jistiny ve výši 15.246,70 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení. 3. K odůvodnění uvedl, že v prvním případě právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], dříve [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce na konsolidaci [číslo] na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěr 99.000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 7,90 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 1.395 Kč. Splátky měly být dle smlouvy hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Z důvodu nesplácení úvěru v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši banka pohledávku žalovaného s účinností ke dni 26. 11. 2020 zesplatnila. Zároveň banka uplatnila své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty. Dne [datum] byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] postoupena žalobci a toto bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Pohledávka činila ke dni postoupení (tedy ke dni 8. 6. 2021) celkem 91.038,23 Kč. Žalobce dále žádá úhradu úroku z úvěru ve výši 7,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru 77.194,05 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení a zaplacení úroků z prodlení 8,25 % ročně z částky 89.228,74 Kč, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 77.194,05 Kč a dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 12.034,69 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení. 4. V druhém případě pak žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], dříve [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentu [číslo] na jejím základě banka poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do limitu 15.000 Kč k jeho běžnému účtu č. [bankovní účet], přičemž na základě smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky na tomto účtu do debetního (záporného) zůstatku. Bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků 15.000 Kč částkou 19,90 % ročně. Ke dni zesplatnění 3. 10. 2020 činila dlužná částka na jistině 15.246,70 Kč. Dne [datum] byla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi bankou a žalobcem dne [datum] postoupena žalobci. Žalobce žádá úhradu úroku z úvěru ve výši 19,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru 15.246,70 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení a zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.299,57 Kč ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru 15.246,70 Kč od 4. 10. 2020 do 11. 7. 2021. Tato smluvní pokuta byla vyčíslena a uplatněna prostřednictvím předžalobní upomínky. Žalobce žádá úhradu úroku z úvěru ve výši 19,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru 15.246,70 Kč od 4. 10. 2020 do zaplacení a zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.299,57 Kč ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru 15.246,70 Kč od 4. 10. 2020 do 11. 7. 2021. 5. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nedoručení žalovanému. 6. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. 7. V prvním případě z předložené smlouvy o půjčce soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce na konsolidaci [číslo] z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta částka 99.000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 99.000 Kč, úrok ve výši 7,9 %, tedy celkem částku 133.651,43 Kč v 96 splátkách ve výši 1.395 Kč. 8. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že věřitel vyšel z toho, že žalovaný v době uzavírání smlouvy nebyl v insolvenci, neměl neplatný doklad, negativní záznamy v úvěrových registrech, deklaroval příjem 33.500 Kč, kdy započten byl ověřený příjem 30.610 Kč, dále byly započteny výdaje ve výši 19.896 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 10.524 Kč, výdaje na bydlení ve výši 1.962 Kč, výdaje na živobytí 3.410 Kč a ostatní výdaje 4.000 Kč. Následně přičetli žalovanému k jeho volným prostředkům splátky konsolidovaných úvěrů ve výši 2.130 Kč. 9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. V dané věci pak jednoznačně žalovaný vystupoval jako spotřebitel. 11. Dle § 9 odstavec 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by věřitel provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy jeho majetkové, sociální a osobní poměry, kdy již skutečnost, že se jedná o přeúvěrování konsolidačního úvěru, by měla vyvolat u věřitele zvýšenou obezřetnost. 13. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. 14. Skutečností však je, že žalovaný do své dispozice obdržel částku 99.000 Kč. 15. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 99.000 Kč, na kterou splatil 41.253,22 Kč. Rozdíl tak činí částku 57.746,78 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 57.746,78 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného a ve zbytku pak žaloba byla zamítnuta. 17. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K zesplatnění došlo 26. 12. 2020, k tomuto datu byl úrok z prodlení 8,25 % ročně. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Soud proto za důvodnou považuje žalobu co do úroku z prodlení z přiznané jistiny od tohoto data do zaplacení. Jako nedůvodná pak byla zamítnuta žaloba co do uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci jistinu (77.194,05 Kč – 57.746,78 Kč) ve výši 19.447,27 Kč, obchodní úrok kapitalizovaný i běžící, poplatky a smluvní pokutu 12.034,69 Kč, úrok z prodlení nezákonně požadovaný. 18. V případě kontokorentního úvěru pak soud vyšel z toho, že tento typ úvěru je běžnou peněžní službou, kterou obecně poskytují všechny bankovní instituce, smlouva o tomto druhu služby spojené s vedením běžného účtu žalovaného pak byla podle soudu uzavřena platně. Skutečností je, že na účtu vznikl debet, který žalovaný včas neuhradil, proto se tato dlužná částka podle sjednaných smluvních podmínek stala úvěrem podle § 2395 o.z., kdy smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Z předložených dokladů bylo zjištěno, že ke dni zesplatnění 3. 10. 2020 činila d