14 C 39/2017-182 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou u soudu dne 12. 7. 2017 a doplněnou dne 23. 8. 2017 se žalobkyně domáhala vyklizení nemovitosti - pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, zapsáno na [list vlastnictví], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí] a určení, že výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti je žalobkyně. K odůvodnění uvedla, že dne [datum] byla mezi ní a žalovaným uzavřena darovací smlouva ve formě notářského zápisu, na základě které žalobkyně darovala žalovanému výše konkretizovanou nemovitost a pro žalobkyni bylo zřízeno věcné břenem bezplatného a doživotního užívání dané nemovitosti. Protože se chování žalovaného vůči žalobkyni za poslední půl rok výrazně změnilo, odvolala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne 19. 5. 2017 dar pro nevděk. Chování žalovaného považuje za nepřijatelné a v rozporu s dobrými mravy. Jednotlivé skutky, kterých se měl žalovaný vůči žalobkyni dopustit, blíže uvádí v žalobě, resp. v odvolání daru pro nevděk. Protože žalovaný odmítl výzvě vyhovět, obrátila se žalobkyně na soud. 2. [celé jméno původního účastníka], [datum narození] (dále jen„ původní žalovaný“) se ve věci písmeně vyjádřil prostřednictvím svého právního zástupce dne 13. 11. 2017, kdy uvedl, že s podanou žalobou nesouhlasí a žádá soud, aby byla zamítnuta. Žalovaný se nedopustil jakéhokoliv porušení dobrých mravů, natož hrubého porušení, k žalobkyni se vždy choval s úctou. Sám žalovaný se z domu odstěhoval, kdy důvodem stěhování bylo nemožnost užívání zahrady přilehlé k domu. K jednotlivým skutkům uvedl, že se vůbec nestaly nebo zcela odlišně, jak je popisuje žalobkyně. 3. Okresní soud ve Znojmě vydal dne 26. 3. 2018 rozsudek č. j. 14 C 39/2017-81, kterým žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal původnímu žalovanému náklady řízení. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl [název soudu] dne [datum] tak, že rozsudek soudu I. stupně potvrdil a původnímu žalovanému přiznal náklady odvolacího řízení. [název soudu] mimo jiné uvedl, že se ztotožňuje s úvahami soudu I. stupně, pokud jde o otázku hrubého porušení dobrých mravů a odkázal na judikaturu jak Ústavního soudu České republiky, tak na judikaturu [název soudu]. Rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 26. 3. 2018, č. j. 14 C 39/2017-81 nabyl právní moci dne 29. 4. 2019 a byl vykonatelný dne 3. 5. 2019, a to ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 4. Proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] podala žalobkyně dovolání, o kterém rozhodl [název soudu] dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudek Okresního soudu ve Znojmě ze dne 26. 3. 2018, č. j. 14 C 39/2017-81 zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu ve Znojmě k dalšímu řízení. K odůvodnění uvedl, že odvolací soud poměřoval zjištěný skutkový stav věci ustanovením § 2072 o. z., tedy posoudil věc podle právní normy, která na daný skutkový stav nedopadá. V rozsudcích ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], přijal a odůvodnil závěr, že byla-li darovací smlouva uzavřena před [datum], je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), i když k „ nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1. 1. 2014. Právo dárce žádat obdarovaného o vrácení daru je totiž úzce spjato se samotnou darovací smlouvou; pokud by tato uzavřena nebyla, resp. pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by mu - logicky vzato - nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení. Právo dárce na vrácení daru a tomu odpovídající povinnost obdarovaného dar vrátit tedy nevznikají samy o sobě (nejde o typické právo a povinnost sui generis), ale již při uzavření darovací smlouvy. Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá, a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních stran měněny novou právní úpravou mající dopad na právní poměr založený darovací smlouvou. Za situace, kdy ke vzniku právního poměru účastníků z darovací smlouvy došlo před 1. lednem 2014, vzniklo legitimní očekávání, že dárce může žádat dar nazpět jen tehdy, zachová-li se (v budoucnu) obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě poruší dobré mravy (§ 630 obč. zák.). Akceptací jiného názoru by došlo k nepřiměřenému narušení zásady ochrany nabytých práv účastníků, kteří při založení právního poměru (darování) vycházeli z určitého legitimního očekávání a nemohli jakkoli ovlivnit či předvídat, že dojde ke změně právní úpravy ve vztahu k vrácení daru. Nelze vyloučit, že v případě, že by právní úprava odvolání daru podle ustanovení § 2068 a násl. o. z., platila již v době, kdy byla darovací smlouva sjednána, neměla by některá ze stran na darovací smlouvě zájem (například obdarovaný by neměl zájem dar přijmout, mohl-li by předpokládat, že dárce může dar odvolat pro nouzi), a smlouva by proto uzavřena vůbec nebyla. 5. Původní žalovaný následně soudu sdělil, že po právní moci rozsudku Okresního soudu ve Znojmě, předmětný pozemek p. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] zcizil, není tedy nadále majitelem předmětné nemovité věci a ztratil pasivní legitimaci. 6. Dne 30. 7. 2021 navrhla žalobkyně přistoupení nového účastníka na straně žalovaného, konkrétně dle ustanovení § 92 o. s. ř. navrhla, aby pan [titul] [celé jméno původního účastníka], [datum narození] přistoupil do řízení jako druhý žalovaný. 7. Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 4. 8. 2021, č. j. 14 C 39/2017-139 návrh žalobkyně, aby do řízení na straně žalovaného přistoupil podle § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu jako další účastník [titul] [celé jméno původního účastníka], [datum narození], bytem [adresa původního účastníka a žalovaného], zamítl. K odůvodnění uvedl, že institut přistoupení dalšího účastníka dle § 92 odst. 1 o. s. ř. má tradičně procesní smysl při odstraňování mezer v žalobkyni původně vymezeném účastenství na straně žalovaného tehdy, jestliže žalobkyni až po podání žaloby vyšlo najevo, že dosavadní zaměření žaloby neodpovídá pluralitě subjektů – nositelů pasivní věcné legitimace, a to pro skutečnosti nastalé před podáním žaloby. Jinak řečeno, výše uváděné ustanovení se vztahuje na nedostatek vymezení plurality subjektů aktivně či pasivně věcně legitimovaných, který je zapříčiněn skutečností nastalou již před podáním žaloby a umožňuje tak žalobkyni navrhnout přistoupení dalšího účastníka. Soud je toho názoru, že návrh žalobkyně na přistoupení účastníka podle § 92 odst. 1 o. s. ř. (a obsahově vztažení žaloby vůči dalšímu žalovanému) není přípustný proto, že takový postup není při současné právní úpravě možný. K sepsání darovací smlouvy, resp. ke změně vlastníka předmětné nemovitosti došlo až po podání žaloby, proto nelze ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř. na danou věc vztáhnout. 8. Proti výše uvedenému usnesení Okresního soudu ve Znojmě podala žalobkyně odvolání, o kterém rozhodl [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že usnesení soudu I. stupně potvrdil. Uvedl, že jak vyplývá z výkladu ustanovení § 92 i z textu ustanovení § 92 odst. 3 o. s. ř., ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř. o přistoupení dalšího účastníka řízení na straně žalovaného v tomto případě nelze aplikovat. Pokud nastala singulární sukcese až po zahájení řízení, je možno navrhnout, aby ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka. Na shora uvedeném závěru nic nemění ani námitka odvolatelky, že předmětem řízení jsou záležitosti, jak se vůči ní choval sám žalovaný. Posouzení této skutkové otázky zůstane i nadále předmětem řízení, ať již původně žalovaný zůstane i nadále jediným účastníkem na straně žalované, nebo případně (při další procesní aktivitě žalobkyně) bude nahrazen svým otcem [titul] [celé jméno původního účastníka]. 9. Dne 29. 11. 2021 navrhla žalobkyně, aby dle ustanovení § 107a o. s. ř. pan [titul] [celé jméno původního účastníka], [datum narození], vstoupil do řízení jako žalovaný namísto původního žalovaného. 10. Okresní soud ve Znojmě usnesením ze dne 30. 11. 2021, č. j. 14 C 39/2017-160 rozhodl, že v řízení bude dále pokračováno na straně žalovaného s [titul] [celé jméno původního účastníka], narozeným [datum]. 11. Po provedeném řízení a na základě výsledku provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Při rozhodování soud bez dalšího vycházel z toho, co již bylo prokázáno v rámci původního řízení u Okresního soudu ve Znojmě s tím, že ani žádné další důkazy ze