23 C 2/2021-264 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 5. 1. 2021, doplněnou dne 2. 7. 2021, se žalobkyně domáhají určení, že jejich zemřelý otec [jméno] [příjmení] byl ke dni svého úmrtí vlastníkem pohledávky za paní [jméno] [příjmení] ve výši 1 185 169,30 Kč. Tvrzená pohledávka představuje nárok pana [příjmení] na vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo tím, že otec žalobkyň v období od ledna 2012 do dubna 2019 ukládal na vkladní knížku paní [příjmení] finanční prostředky v celkové výši 1 337 200 Kč. Otec žalobkyním za svého života sdělil, že si spoří na účtu, nejprve nesděloval, na jaké jméno je vkladní knížka založena, až posléze se dozvěděly, že vkladní knížku zakládal společně s paní [příjmení]. Žalobkyně jsou přesvědčeny, že veškeré prostředky na vkladní knížku byly vloženy jejich otcem, který kromě toho, že pobíral starobní důchod, chodil na brigády, prodával med a dosahoval i dalších výdělků. Paní [příjmení] naopak byla dlouhodobě nezaměstnaná, léčila se se závislostí na alkoholu, měla spoustu dluhů a je tak nepravděpodobné, že by prostředky spořila ze svého ona. Žalovaný nijak neprokazuje, že by otec žalobkyň v jednotlivých případech vkladů vložené prostředky daroval paní [příjmení], chybí zde právní důvod, aby si žalovaný jako dědic paní [příjmení] naspořené prostředky ponechal, neboť se jednalo o životní úspory jejich otce, které spořil sám pro sebe. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřují žalobkyně ve skutečnosti, že žaloba na plnění nemůže sama o sobě vyřešit všechny sporné otázky, neboť pohledávku pana [příjmení] je třeba nejprve projednat v pozůstalostním řízení, ve kterém se teprve vyřeší aktivní legitimace jednotlivých žalobkyň k podání případné žaloby na plnění. Je proto nejprve třeba určit existenci pohledávky, aby tato následně mohla být projednána v dědickém řízení a podle jeho výsledků mohla být podána žaloba na plnění. 2. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, neboť žalobkyně nijak nespecifikují z jakého titulu by měla vzniknout jeho zemřelé matce pohledávka za otcem žalobkyň, neuvádí žádné skutečnosti, ze kterých by měl vyplývat projev vůle otce žalobkyň a matky žalovaného ke vzniku závazkového vztahu, na základě které by matce žalovaného vznikla povinnost k plnění. Bylo zjištěno, že veškeré vklady byly prováděny na pokladně v hotovosti, nelze nijak rozlišit jaké prostředky byly na vkladní knížku vloženy otcem žalobkyň a jaké matkou žalovaného. Co je žalovanému známo, ta měla mít nějaký příjem z dědictví, ze svého účtu opakovaně prováděla výběry větších částek, je tak zcela reálné, že na vkladní knížku spořila i matka žalovaného. Tomu by nasvědčovala i výše jednotlivých vkladů, kdy v jednotlivých letech byly prováděny jednorázové vklady ve výši, která přesahovala příjmy otce žalobkyň. Žalobkyním musí být známo, že v trestním řízení, v rámci kterého se prověřovala násilná smrt otce žalobkyň a matky žalovaného, slyšená svědkyně vypovídala tak, že prostředky na vkladní knížku spořil otec žalobkyň pro matku žalovaného, což žalovanému potvrdily i další osoby. Ze strany otce žalobkyň by se tak jednalo o darování finančních prostředků motivovaných snahou matku žalovaného, která se o pana [příjmení] starala, finančně zabezpečit pro případ smrti. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně jsou právními nástupkyněmi zemřelého [jméno] [příjmení] tak, jak bylo potvrzeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a že žalovaný je jediným dědicem zemřelé [jméno] [příjmení]. Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo žalovanému potvrzeno nabytí dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení] s tím, že součástí aktiv dědictví jsou i práva a povinnosti zůstavitelky jako vkladatele vkladní knížky č. [bankovní účet] vedené u [právnická osoba] Z historie obratů na vkladní knížce a z pokladní dokladů vzal soud za prokázané, že ke dni 20. 1. 2020 činil zůstatek na vkladní knížce 1 185 169,30 Kč. Jako osoba provádějící vklady ve dnech 26. 1. 2012 ve výši 20 000 Kč, 9. 11. 2012 ve výši 50 000 Kč, 13. 12. 2012 ve výši 30 000 Kč, 10. 4. 2013 ve výši 93 000 Kč, 25. 10. 2013 ve výši 101 000 Kč, 22. 1. 2015 ve výši 100 000 Kč, 12. 10. 2015 ve výši 100 000 Kč, [datum] ve výši 15 000 Kč, 14. 1. 2016 ve výši 31 000 Kč, 10. 3. 2016 ve výši 167 000 Kč, 16. 11. 2016 ve výši 80 000 Kč, 18. 4. 2017 ve výši 102 300 Kč, 19. 9. 2017 ve výši 103 000 Kč, 10. 11. 2017 ve výši 40 200 Kč a 10. 4. 2019 ve výši 49 900 Kč je uveden [jméno] [příjmení], ten je rovněž uveden jako osoba provádějící výběr dne 29. 8. 2014 ve výši 300 000 Kč a 6. 11. 2015 ve výši 10 000 Kč. U vkladu ze dne 21. 5. 2014 ve výši 124 000 Kč je jako osoba provádějící vklad uvedena [jméno] [příjmení], u vkladů ze dne 17. 9. 2018 ve výši 105 000 Kč a 14. 11. 2018 ve výši 26 500 Kč není osoba vkladatele na pokladním dokladu uvedena. Pokladní doklady z období před rokem 2012 již byly spořitelnou skartovány. 4. Žalobkyně v rámci svých účastnických výpovědí shodně uvedly, že [jméno] [příjmení] žila s jejich otcem, který se o ní staral a vše financoval, neboť paní [příjmení] nikde nepracovala, hodně pila a kouřila, měla dluhy, které za ní hradil jejich otec. Pracovat začala až asi dva tři roky před svou smrtí. Žalobkyně rovněž uvedly, že jejich otec byl pracovitý, pomáhal sousedům, pracoval v [země] jako ošetřovatel, dle [celé jméno žalobkyně] prodával do sběru i staré železo. [celé jméno žalobkyně] uvedla, že s otcem se o úsporách nebavili, říkal jí, že nejmladší sestra chce dům prodat a on si šetří na byt. [celé jméno žalobce] vypověděla, že její otec byl spořivý, věděla, že má vkladní knížku u [banka] [anonymizováno], proč spoří a co s penězi bude po jeho smrti neprobírali. [celé jméno žalobkyně] uvedla, že jí otec říkal, že má nějaké peníze na pohřeb a kde je má. Otec chtěl koupit byt, neboť dům, ve kterém bydlel potřeboval opravu a on už do něj nechtěl investovat. Všechny žalobkyně shodně uvedly, že za svého života daroval otec polovinu domu [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně], druhou polovinu má [celé jméno žalobce] po své matce. 5. Svědkyně [jméno] [příjmení] v rámci výpovědi na Policii ČR v souvislosti s trestným řízením řešícím násilnou smrt pana [příjmení] a paní [příjmení] vypověděla, že paní [příjmení] žila s panem [příjmení], který jí šetřil peníze proto, že kdyby umřel, aby si paní [příjmení] mohla koupit byt. Vše co vydělal, dal na vkladní knížku. Stejně vypovídala i svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že jí pan [příjmení] říkal, že šetří peníze, aby paní [příjmení] měla kde bydlet, protože nemovitosti jsou napsané na dceru. Bližší podrobnosti kde spořil a zda spořila i paní [příjmení], neví. Další slyšená svědkyně [jméno] [příjmení] o vkladní knížce nic nevěděla, svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že ví, že paní [příjmení] měla vkladní knížku, ale toto se dozvěděla až od žalovaného. Kdo na ní spořil neví. Svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] shodně uvedly, že pan [příjmení] byl pracovitý, pomáhal sousedům, dle svědkyně [příjmení] chodil i na brigády, podle svědkyně [příjmení] se měl starat i o nějakou nemovitost. Všechny tři svědkyně uvedly, že dříve pan [příjmení] prodával i med, ale to už je delší dobu. O finančních vztazích mezi panem [příjmení] a paní [příjmení], o tom, zda za ní platil nějaké dluhy či jí půjčoval peníze, není svědkyním nic známo. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypovídala stran úhrad nákladů paní [příjmení] panem [příjmení] a stran výdělků pana [příjmení] shodně s účastnickými výpověďmi žalobkyň, dále pak uvedla, že pana [příjmení] potkala ve spořitelně, kde jí řekl, že nese peníze na knížku, že si ukládá. Později ji řekl, že domek, který je napsaný na holky, už nechce opravovat, že by chtěl byt, něco menšího, protože nebude už mít sílu se o všechno starat. Že by spořil na byt výslovně neřekl, pouze se to domnívá. Pan [příjmení] říkal, že bude záležet na paní [příjmení], jestli bude s ním nebo ne. Nezmiňoval se o tom, na koho by měl byt být napsán. 6. Z poštovních poukázek a z přehledu vyplacených dávek vzal soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] náležel důchod v roce 2018 ve výši 13 563 Kč a v roce 2019 ve výši 15 503 Kč, kromě toho od července 2015 pobíral příspěvek na péči částkou 800 Kč měsíčně, počínaje srpnem 2016 zvýšenou na 880 Kč měsíčně. V období září 2014 – duben 2015 mu byl vyplácen i příspěvek na mobilitu částkou 400 Kč měsíčně. Ze zprávy úřadu práce vzal soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 17. 1. 2007 do 30. 9. 2015, kdy nastoupila do zaměstnání. Sociální dávky jí vypláceny nebyly. Z výpisu z jejího účtu u [banka] [anonymizováno] bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] byla na její účet postupně připsána částka 795 277,40 Kč, vybráno bylo 334 300 Kč s tím, že další obraty byly uskutečněny prostřednictvím platební karty. Z vyúčtování pojistného, z platebního výměru OSSZ Znojmo, z dopisu [banka] [obec] [anonymizováno], z upomínky zdejšího soudu a z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí]