7 C 134/2022-106 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou dne 22. 6. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 28.116 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 32.116 Kč od 23. 12. 2021 od 21. 2. 2022 ve výši 454,98 Kč, z částky 30.116 Kč od 22. 23. 2022 do 21. 3. 2022 ve výši 199,10 Kč a z částky 28.116 Kč od 22. 3. 2022 do zaplacení, smluvní pokuty 4.285,62 Kč, úroku ve výši 49,94 % ročně z částky 23.179,65 Kč od 23. 12. 2021 do 15. 1. 2022 ve výši 746,40 Kč, úroku ve výši 8,5% ročně z částky 23.179,65 Kč od 16. 1. 2022 do 21. 3. 2022 ve výši 336,70 Kč a úroku ve výši 8,5% ročně z částky 22.023,06 Kč od 22. 3. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 98.424 Kč a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] smlouva byla uzavřena dne 26. 3. 2019, žalované byl poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč převodem na její bankovní účet, žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 63,12 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1.367 Kč vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem dubnem 2019 podle splátkového kalendáře. Žalovaná provedla pouze částečné úhrady, zaplatila 30 měsíčních splátek, celkem 41.010 Kč, v důsledku prodlení žalované o délce 65 dnů došlo k zesplatnění celého úvěru automaticky ke dni 21. 12. 2021. Podle bodu 6. 4. smlouvy se stala splatnou celá nezaplacená jistina a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 22.023,06 Kč. Ve smlouvě byla v článku 6. 1. sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalované ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky číslo 20, 21, 22 - 27 ve výši 3.493 Kč. Podle článku 6. 2. žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů v celkové výši 2.600 Kč, což jsou náklady ve výši 200 Kč za splátku číslo 20 – 32, u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů. Podle článku 6. 5. smlouvy pro případ nezaplacení dluhu po zesplatnění vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Žalobkyně požadovala pouze přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 22.023,06 Kč od 22. 3. 2022 do 22. 6. 2022 (den podání žaloby), pouze částku 4.285,62 Kč. Žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, žádala její zamítnutí, podle jejího názoru je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobkyně s odbornou péčí neprověřila její úvěruschopnost v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná je nízkopříjmovou osobou, což žalobkyně věděla, v době uzavření smlouvy měla příjem 8.022 Kč měsíčně, žalované není zřejmé, jakým způsobem žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna poskytnutý úvěr řádně splácet. 3. Žalobkyně uvedla, že po podání žaloby nedošlo k žádným změnám, žalovaná neprovedla ani částečnou úhradu na žalovanou částku, žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované všemi dostupnými prostředky a navrhla, aby soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Žalobkyně odkázala na konstantní judikaturu, z předložených dokladů bylo prokázáno, že čistý měsíční příjem žalované činil 8.022 Kč, měsíční náklady 5.485 Kč a po odečtení rezervy 500 Kč měla volné zdroje ke splácení ve výši 2.037 Kč. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a ponížila výši smluvního úroku na 35% ročně a v rozsahu provedeného částečného zpětvzetí navrhla zastavení řízení. 4. S ohledem na provedené částečné zpětvzetí žaloby před zahájením jednání ve věci samé, bylo řízení dle § 96 odstavec 2 o. s. ř. částečně zastaveno tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. 6. Z písemného návrhu smlouvy o úvěru ze dne [datum] a písemného oznámení o schválení úvěru [číslo] 2019 ze dne [datum], jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 63,12 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 63,12 % ročně, žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit celkovou částku 82.020 Kč tak, že zaplatí 60 měsíčních splátek po 1.367 Kč, počínaje dnem 17. 4. 2019 do 17. 3. 2024, žalovaná se zavázala splátky hradit na bankovní účet žalobkyně. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků a splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři. Pro případ prodlení žalované s úhradou byť i části kterékoli měsíční splátky vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku (článek 6. 1.), v případě prodlení žalované s úhradou splátky o délce 15 dnů vzniklo žalobkyni právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku (článek 6. 2.). Pro případ prodlení žalované s úhradou byť i části kterékoli splátky bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalované o délce 65 dní (článek 6. 3.). V případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaná nezaplatila dlužnou částku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek 6. 5.). 7. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaná se zavázala žalobkyni úvěr splácet v měsíčních splátkách po 1.367 Kč s tím, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok a na jistinu. Z dokladu o vyplacení úvěru žalobkyně bylo prokázáno, že úvěrová částka 30.000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalované. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaná řádně a včas zaplatila splátky číslo 1 -30, počínaje 31. splátkou splatnou 17. 10. 2021 se dostala do prodlení s úhradami, poslední splátku zaplatila 25. 10. 2021, po tomto datu a zesplatnění úvěru provedla úhradu částky 2.000 Kč dne 21. 2. 2022 a částky 2.000 Kč dne 21. 3. 2022. Z písemných upomínek za období od 18. 12. 2020 do 19. 7. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná byla opakovaně upomínána o zaplacení dlužných splátek s odkazem na sjednané smluvní sankce, oznámením ze dne 21. 12. 2021 jí bylo oznámeno zesplatnění dluhu ke dni 21. 12. 2021 a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dluhu do 10 dnů ode dne odeslání dopisu. Předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2022 byla vyzvána k zaplacení dluhu před podáním žaloby. 8. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila provedený výsledek lustrace žalované v insolvenčním rejstříku, výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, kartu klienta, kopii občanského průkazu, potvrzení ČSSZ Praha o důchodu, výpis z běžného účtu žalované ze dne 28. 2. 2019 a hodnocení klienta. Žalobkyně dále předložila předsmluvní formulář standartních informací o spotřebitelském úvěru, kterým prokazovala poskytnutí veškerých informací o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy. 9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne [datum], žalované byla úvěrová částka na její bankovní účet po akceptaci smlouvy vyplacena dne [datum] ve výši smluvní částky 30.000 Kč. 12. Dle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Dle § 86 odstavec 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy,