7 C 336/2021-32 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou dne 14. 12. 2021 se žalobkyně domáhala peněžité náhrady za užívání pozemku žalovaným ve výši 903 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 12. 10. 2021. K odůvodnění uvedla, že je vlastníkem pozemku parcela [číslo] o výměře [výměra] m², zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [část obce], na pozemku stojí stavba bez č.p./ č.e. ve vlastnictví žalovaného. Na užívání předmětného pozemku žalobkyně nebyla s žalovaným uzavřena žádná nájemní smlouva, ani smluvní úprava užívacího vztahu, žalobkyně výzvou z 9. 9. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení peněžité náhrady za majetkový prospěch získaný užíváním pozemku bez právního důvodu za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 903 Kč, ve lhůtě do 11. 10. 2021, žalovaný dobrovolně svoji povinnost nesplnil. Výše náhrady za rok 2020 byla stanovena na částku 21 Kč, což představuje obvyklé nájemné podle cenové úrovně roku [rok], výměra užívaného pozemku činí [výměra] m², celkem žalobkyně požaduje 903 Kč ([výměra] [anonymizováno] x 21 Kč). Žalobkyně uvedla, že žalovaný svoji povinnost neplní dlouhodobě, za období 2016 až 2019 již bylo soudem pravomocně rozhodnuto o peněžité náhradě za užívání předmětného pozemku, naposledy rozsudkem ve věci spisová značka 4 C 123/2020. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle výsledků provedeného dokazování. 3. Dle § 2991 odstavec 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 4. Dle § 2999 odstavec 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 5. Z předložených listinných důkazů bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný v roce [rok] bez právního důvodu užíval pozemek ve vlastnictví žalobkyně, nereagoval na výzvu k zaplacení peněžité náhrady za užívání ze dne [datum rozhodnutí] číslo jednací [spisová značka] [číslo] a předžalobní výzvu ze dne 10. 11. 2021, užíváním předmětného pozemku se obohatil, výše úhrady pro rok 2020 byla řádně stanovena jako obvyklá výše nájemného ze zjištěné ceny předmětného pozemku částkou 903 Kč, což je obvyklé nájemné v daném místě a čase, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému jako vlastníkovi předmětné stavby uhradit peněžitou náhradu ve výši 903 Kč. Žalovaný se nezaplacením peněžité náhrady dostal do prodlení s plněním dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně postupovala dle § 1970 a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ode dne 12. 10. 2021 do zaplacení. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 900 Kč proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle § 1 odstavec 3 písmena a) a c) a § 2 odstavec 3 vyhlášky číslo 254/2015 Sb. za tři úkony právní služby (předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání soudu dne 7. 2. 2022) po 300 Kč. 7. Žalobkyně byla osvobozena od placení soudních poplatků dle § 11 odstavce 2 písmena a) zákona o soudních poplatcích, dle § 2 odstavec 3 zákona o soudních poplatcích přešla poplatková povinnost na neúspěšného žalovaného, který je povinen státu do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč dle položky 1 odstavec 1 písmena a) Sazebníku soudních poplatků na účet podepsaného soudu.