11 C 277/2022-44 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 30. 12. 2022. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo ], [anonymizováno 5 slov] – bytový dům na adrese [adresa], [ulice], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce je jedním ze spoluvlastníků a využívá předstižného práva vedle ostatních věřitelů, neboť žalovaná je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [číslo ] a na základě vyúčtování záloh ke dni 9. 4. 2021 dluží na vyúčtování 18 765,88 Kč. Zákonným důvodem plnění je zákonná povinnost vlastníka bytové jednotky podílet se na správě domu, v němž je jednotka umístěna a přispívat na náklady spojené se správou tohoto domu. Žalobce prokázal všechny tvrzené skutečnosti listinnými důkazy. Po provedeném dokazování a právní úvaze podřadil soud situaci pod ustanovení § 1180 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 1181 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala. Podle § 1127 občanského zákoníku z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Podle § 1116 občanského zákoníku vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. Aktivní legitimace žalobce k vymáhání částky je potom dána ustanovení § 1877 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první, soud tedy žalobci přisvědčil a návrh uznal za oprávněný. Ježto žalovaná je s placením svého dluhu v prodlení, požaduje žalobce úrok z tohoto prodlení, ten je dán ustanovením § 1970 téhož obč. zák. ve spojení s nařízením vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy i v nároku na úrok z prodlení žalobci přitakal. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně předvolána, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřila, byla použita fikce doručení pro její nezvěstnost. Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšným, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 1 860 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3 - příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 8 840,80 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.