12 C 175/2023-53 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 10. 10. 2022 domáhal zaplacení částky celkem 18.407,87 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne 14. 9. 2020. Svou žalobu odůvodnil tím, že se uvedenou smlouvou zavázal dodávat žalované energie do odběrného místa [obec a číslo] a žalovaná se zavázala za odebranou energii zaplatit sjednanou cenu. Na základě odebrané energie pak žalobce vystavil žalované dne [datum] fakturu [číslo] na částku 7.639,24 Kč, splatnou dne 21. 9. 2021, dále pak vystavil dne [datum] fakturu [číslo] na částku 1.649,63 Kč, splatnou dne 7. 12. 2021. Žalovaná však tyto částky neuhradila, ač byla upomínána. Žalovaná se také přihlásila k pojištění, za které se zavázala platit pojistné, což nečinila, žalobce proto požaduje dlužné pojistné 219 Kč. 2. Dále pak žalobce požadoval částku 8.800 Kč se zdůvodněním, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou na dobu 36 měsíců od data 24. 9. 2020 se sjednanou automatickou prolongací smlouvy. Žalobce ukončil po předchozím upozornění dodávku plynu ke dni 9. 11. 2021. Žalobce požaduje zaplacení částky 8.800 Kč, vyúčtované fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne 22. 11. 2021, kdy byla vyfakturována částka ve výši 8.800 Kč za 22 měsíců po 400 Kč. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky ze dne [datum] (č.l. 25 spisu) soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa [obec a číslo], na základě které žalobce dodával do odběrného místa plyn. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od data účinnosti smlouvy s tím, že ji v této době nelze vypovědět ani nelze měnit zvolený produkt. Současně byly sjednány podmínky pro případnou prolongaci smlouvy. 5. Ke smlouvě samotné je třeba uvést, že graficky je smlouva koncipována tak, že pod názvem Smlouva o sdružených službách dodávky plynu jsou vyjmenovány smluvní pokuty při porušení m.j. povinnosti odběratele zaplatit smluvní pokuty uvedené v odstavci s názvem Ostatní ujednání. Zde je v jednolitém drobném textu uvedeno několik možností pokut. Tato strana je označená menším písmem jako strana 1/2. Zde je sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky do konce doby trvání smlouvy. 6. Soudu byla dále předložena smlouva o pojistném, kdy z této smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná se přihlásila k pojištění zajištěném žalobcem. 7. Soudu byly předloženy faktury, kdy žalobce vyúčtoval žalované za dodávky plynu ceny, a to dne [datum] fakturou [číslo] na částku 7.639,24 Kč, splatnou dne 21. 9. 2021, dále pak vystavil dne [datum] fakturu [číslo] na částku 1.649,63 Kč, splatnou dne 7. 12. 2021. 8. Upomínkou ze dne 29. 3. 2022 žalobce žalovanou vyzval k úhradě dluhu. 9. Fakturou ze dne [datum], [variabilní symbol], splatnou dne 22. 11. 2021, vyúčtoval žalobce smluvní pokutu ve výši 8.800 Kč za předčasné ukončení smlouvy (č.l. 30 spisu). 10. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud považuje za plně věrohodné, skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. 11. Po právní stránce soud posoudil tak, že vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodávkách plynu podle § 72 a násl. z. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, podpůrně se řídicí též ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Dále pak soud vzal za prokázané, že žalobce dodal žalované plyn, za který požadoval úhradu 32.439,24 Kč, na toto byla započtena uhrazená záloha 24.900 Kč, přičtena pak smluvní pokuta 100 Kč, žalovaná se dostala s úhradou tohoto dluhu do prodlení, dále pak žalobce oprávněně požadoval úhradu částky [číslo] kč a 300 Kč smluvní pouty za prodlení s placením záloh za dobu od 27. 8. 2021 do 9. 11. 2021, proto v tomto směru je žaloba důvodná. 12. Jiná situace pak byla ohledně požadované smluvní pokuty 8.800 Kč. 13. Podle § 72 z.č. 458/2000 Sb., smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 14. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce v daném vztahu vystupoval jako podnikatel v oblasti energetiky a dodávání energetických komodit, žalovaná pak jako zákazník, uzavírající smlouvu ve svůj osobní prospěch, tedy jako spotřebitel, je jednoznačné, že v daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu. 15. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 16. Podle § 1813 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí. 17. Podle § 1814 odst. 1 písm. l) o.z. zneužívající jsou vždy ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci. 18. Podle § 1815 o. z. se k zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, leda že se jej spotřebitel dovolá. 19. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 9.288,87 Kč (cena za odebraný plyn), dále za smluvní pokutu ve výši 100 Kč za opoždění s placením záloh a co do pojistného 219 Kč Smluvní pokuta za prodlení s úhradou záloh byla sjednána platně a přiměřeně, navíc má žalobce nárok na požadované příslušenství ve formě úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 20. Co do částky 8.800 Kč však soud žalobu zamítl. Uvedenou částku žalobce požaduje jako smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě. Jak vyplývá z textu žaloby, smluvní pokuta je účtována za odstoupení žalobce od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovanou. Žalobce smluvní pokutu požaduje ve výši 400 Kč za každý měsíc předčasného ukončení smluvního vztahu, tedy 22 měsíců po 400 Kč. 21. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, smlouva má tedy charakter smlouvy spotřebitelské. Soud dospěl k závěru, že požadavek na zaplacení uvedené částky není po právu, neboť k ujednání nelze přihlížet pro jeho nepřiměřenou a zneužívající povahu. Uvedená ustanovení na ochranu spotřebitele přitom soud aplikuje z úřední povinnosti, není třeba, aby se žalovaná takového postupu dovolávala. Žalobce po určitou dobu omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele komodit, aniž by spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy, je na spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k dodržení sjednané doby smlouvy. Sám žalobce ale podobně ve smlouvě omezován (sankcionován) není. Takové ujednání je nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. K obdobným závěrům již dospěl Krajský soud v Praze např. ve věci vedené pod sp. zn. 27 Co 99/2018, 103 Co 16/2018, 30 Co 80/2019, 22 Co 251/2019, 23 Co 336/2019 a 103 Co 7/2020. Nelze přijmout argumentaci, že smluvní pokuta kompenzuje škodu (potenciálně) vzniklou žalobci tím, že musel pro žalované s předstihem zajistit na trhu příslušnou komoditu, neboť smluvní pokuta utvrzuje jen povinnost žalované setrvat ve smluvním vztahu po předem danou dobu, navíc automaticky prolongovanou. Nepřiměřeně tak působí na to, aby spotřebitel neměnil dodavatele plynu, i kdyby nabídka jiného dodavatele pro něj byla výhodnější. Tím je právo na svobodnou volbu dodavatele oslabeno, což vyvolává nerovnováhu ve vztahu účastníků. Navíc má soud výhrady i k tomu, že smlouva soudu předložená je pro průměrného uživatele nepřehledná, velmi špatně se v ní lze orientovat, text týkající se smluvních pokut je pak zahrnut ve smlouvě na straně označené 1/2 do odstavce s názvem Ostatní ujednání, takže lze snadno přehlédnout, že v tomto odstavci je zakotvena smluvní pokuta a za co a v jaké výši. Z obecné životní praxe je pak běžné, že při uzavírání smlouvy jsou uvedeny jako první v záhlaví smlouvy (na počátku smluvního textu) nacionále účastníků a název smlouvy, kdy mezi účastníky uzavřená smlouva nese název smlouvy na obou stranách, označení smluvních stran je však až na straně označené drobně Strana 2/2, což je snadno přehlédnutelné, pouze tato strana je pak ze strany smluvních účastníků podepsána. Je proto otázk