12 C 263/2023-32 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 6. 6. 2023 domáhal zaplacení částky celkem 33.970,43 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne 2. 12. 2021. Svou žalobu odůvodnil tím, že se uvedenou smlouvou zavázal dodávat žalované plyn do odběrného místa [jméno] [příjmení] [číslo], [obec] a žalovaná se zavázala za odebraný plyn zaplatit sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou na dobu 36 měsíců se sjednanou automatickou prolongací smlouvy. Žalovaná neuhradila sjednané zálohy za měsíc duben a květen 2022, proto žalobce ukončil po předchozím upozornění dodávku plynu ke dni 13. 7. 2022. Žalobce požaduje zaplacení částky 9.070,43 Kč, vyúčtované fakturou ze dne [datum] [číslo] splatnou dne 8. 8. 2022, kdy byla vyfakturována částka ve výši 9.670,43 Kč za fakturační období od 7. 2. 2022 do 13. 7. 2022 a smluvní pokutu za nezaplacení zálohy 100 Kč, na toto byly započteny zálohy ve výši 800 Kč, uhrazené žalovanou stranou. Celkem tedy bylo požadováno 9.070,43 Kč, z uvedené částky žalobce požaduje rovněž úrok z prodlení v zákonné výši. Dále žalobce požaduje zaplacení částky 24.800 Kč jako smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované odebírat energie po dobu sjednanou ve smlouvě, kdy tuto pokutu vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne 14. 7. 2022 splatnou dne 25. 7. 2022 ve výši 24.800 Kč za 31 měsíců po 800 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz následně zrušený pro nedoručení žalované. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (č.l. 5 spisu) soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa [jméno] [příjmení] [číslo], [obec], na základě které žalobce dodával do odběrného místa plyn. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od data účinnosti smlouvy s tím, že ji v této době nelze vypovědět ani nelze měnit zvolený produkt. Současně byly sjednány podmínky pro případnou prolongaci smlouvy. 5. Ke smlouvě samotné je třeba uvést, že graficky je smlouva koncipována tak, že pod názvem Smlouva o sdružených službách dodávky plynu jsou vyjmenovány smluvní pokuty při porušení m.j. povinnosti odběratele zaplatit smluvní pokuty uvedené v odstavci s názvem Ostatní ujednání. Zde je v jednolitém drobném textu uvedeno několik možností pokut. Tato strana je označená menším písmem jako strana 1/2. Zde je sjednána smluvní pokuta ve výši 800 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky do konce doby trvání smlouvy. 6. Upomínkou ze dne žalobce žalovanou vyzval k úhradě splatné zálohy s upozorněním na možnost ukončení smluvního vztahu. 7. Dopisem ze dne 17. 7. 2022 oznámil žalobce žalované, že z důvodu opakovaného porušení platebních povinností odstupuje od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, tato smlouva zanikne dnem doručení odstoupení zákazníkovi (prokázáno odstoupením od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny včetně poštovního podacího archu – č.l. 9 spisu). 8. Soudu byly předloženy faktury výše označené, kdy soud z těchto zjistil skutečnosti tvrzení žalobcem v žalobě. 9. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud považuje za plně věrohodné, skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. 10. Po právní stránce soud posoudil tak, že vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodávkách plynu podle § 72 a násl. z. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, podpůrně se řídicí též ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). 11. Podle § 72 z.č. 458/2000 Sb., smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. 12. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce v daném vztahu vystupoval jako podnikatel v oblasti energetiky a dodávání energetických komodit, žalovaná pak jako zákazník, uzavírající smlouvu ve svůj osobní prospěch, tedy jako spotřebitel, je jednoznačné, že v daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu. 13. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 14. Podle § 1813 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí. 15. Podle § 1814 odst. 1 písm. l) o.z. zneužívající jsou vždy ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci. 16. Podle § 1815 o. z. se k zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, leda že se jej spotřebitel dovolá. 17. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 9.070,43Kč (cena za odebraný plyn), dále za smluvní pokutu ve výši 100 Kč za opoždění s placením záloh. Smluvní pokuta za prodlení s úhradou záloh byla sjednána platně a přiměřeně, navíc má žalobce nárok na požadované příslušenství ve formě úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. Co do částky 24.800 Kč však soud žalobu zamítl. Uvedenou částku žalobce požaduje jako smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě. Jak vyplývá z textu žaloby, smluvní pokuta je účtována za odstoupení žalobce od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovanou. Žalobce smluvní pokutu požaduje ve výši 800 Kč za 31 měsíců. 19. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, smlouva má tedy charakter smlouvy spotřebitelské. Soud dospěl k závěru, že požadavek na zaplacení uvedené částky není po právu, neboť k ujednání nelze přihlížet pro jeho nepřiměřenou a zneužívající povahu. Uvedená ustanovení na ochranu spotřebitele přitom soud aplikuje z úřední povinnosti, není třeba, aby se žalovaná takového postupu dovolávala. Žalobce po určitou dobu omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele komodit, aniž by spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy, je na spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k dodržení sjednané doby smlouvy. Sám žalobce ale podobně ve smlouvě omezován (sankcionován) není. Takové ujednání je nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. K obdobným závěrům již dospěl Krajský soud v Praze např. ve věci vedené pod sp. zn. 27 Co 99/2018, 103 Co 16/2018, 30 Co 80/2019, 22 Co 251/2019, 23 Co 336/2019 a 103 Co 7/2020. Nelze přijmout argumentaci, že smluvní pokuta kompenzuje škodu (potenciálně) vzniklou žalobci tím, že musel pro žalované s předstihem zajistit na trhu příslušnou komoditu, neboť smluvní pokuta utvrzuje jen povinnost žalované setrvat ve smluvním vztahu po předem danou dobu, navíc automaticky prolongovanou. Nepřiměřeně tak působí na to, aby spotřebitel neměnil dodavatele plynu, i kdyby nabídka jiného dodavatele pro něj byla výhodnější. Tím je právo na svobodnou volbu dodavatele oslabeno, což vyvolává nerovnováhu ve vztahu účastníků. Navíc má soud výhrady i k tomu, že smlouva soudu předložená je pro průměrného uživatele nepřehledná, velmi špatně se v ní lze orientovat, text týkající se smluvních pokut je pak zahrnut ve smlouvě na straně označené 1/2 do odstavce s názvem Ostatní ujednání, takže lze snadno přehlédnout, že v tomto odstavci je zakotvena smluvní pokuta a za co a v jaké výši. Z obecné životní praxe je pak běžné, že při uzavírání smlouvy jsou uvedeny jako první v záhlaví smlouvy (na počátku smluvního textu) nacionále účastníků a název smlouvy, kdy mezi účastníky uzavřená smlouva nese název smlouvy na obou stranách, označení smluvních stran je však až na straně označené drobně Strana 2/2, což je snadno přehlédnutelné, pouze tato strana je pak ze strany smluvních účastníků podepsána. Je proto otázkou, jak byla žalovaná seznámena s obsahem celé smlouvy, kdy v dokumentu s názvem Informace pro zákazníky – spotřebitele ani v Plánu záloh a plateb (čl. 10 spisu) se již o smluvních pokutách nehovoří. Soud se proto zabýval zejména přiměřeností těchto ujednání z hlediska ochrany spotřebitele a zda tato ujednání nemají charakter zneužití postavení žalobce ve vztahu ke spotřebiteli – žalované, kdy smluvní pokuty za opožděné platby záloh podle soudu nej