14 C 95/2022-41 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou podanou dne 22. 9. 2022 se žalobkyně domáhala peněžité náhrady za užívání pozemku žalovanou z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 66 311 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši. K odůvodnění uvedla, že je vlastníkem pozemku parcela [číslo] ostatní plocha, jiná plocha o výměře [číslo] m² v k. ú. [obec] u [obec], který užívala pro účely svého živnostenského podnikání žalovaná, po skončení podnikání žalovaná pozemek nevyklidila a nepředala žalobkyni, v období od 1. 1.2021 do 31. 12. 2021 pozemek užívala v rozsahu výměry [výměra] [anonymizováno] m², kdy se na části pozemku nacházely různé dřevěné přístřešky, které byly pevně spojeny se zemí a pod kterými měla žalovaná uložené movité věci, které užívala k provozování živnostenského podnikání. Na užívání předmětného pozemku žalobkyně nebyla s žalovanou uzavřena žádná nájemní smlouva, ani smluvní úprava užívacího vztahu. K vyklizení pozemku par. [číslo] ze strany žalované došlo až ke dni 31. 12. 2021. Žalobkyně výzvou ze dne 20. 5. 2022 vyzvala žalovanou k zaplacení peněžité náhrady za majetkový prospěch získaný užíváním pozemku bez právního důvodu za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 66 311 Kč, ve lhůtě do 30. 6. 2022, žalovaná dobrovolně svoji povinnost nesplnila. Výše náhrady za rok 2021 byla stanovena na částku 48,34 Kč, což představuje obvyklé nájemné, kdy výše úhrady byla stanovená ve stejné výši jako pro roky 2019 a 2020, výměra užívaného pozemku činí 1 371,76 m², žalobkyně požaduje za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 částku 66 311 Kč (48,34 Kč x 1 371,76). Žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala, peněžitou náhradu za užívání nezaplatila a nereagovala na předžalobní upomínku ze dne 25. 7. 2022. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, soud proto věc rozhodl v její nepřítomnosti podle výsledků provedeného dokazování. Dle § 2991 odstavec 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2999 odstavec 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Z předložených listinných důkazů bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná v roce 2021 bez právního důvodu užívala pozemek ve vlastnictví žalobkyně, pozemek po ukončení podnikatelské činnosti nevyklidila, na pozemku do 31. 8. 2020 provozovala svoji podnikatelskou činnost, konkrétně stavební bazar podle živnostenského oprávnění, po ukončení podnikatelské činnosti pozemek nevyklidila a nepředala žalobkyni zpět, tak učinila až dne 31. 12. 2021. Z předložené fotodokumentace bylo prokázáno, že na pozemku se nacházely různé přístřešky, ve kterých je uložen stavební materiál, který sloužil k podnikání žalované, z následných fotografií pak vyplývá, že pozemek byl již vyklizen. Žalovaná v období roku 2021 pozemek užívala bez nájemní smlouvy, právní vztahy nebyly upraveny žádným smluvním ujednáním, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 66 311 Kč za majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, žalovaná nereagovala na výzvu k zaplacení peněžité náhrady za užívání, užíváním předmětného pozemku se obohatila, výše úhrady pro rok 2021 byla řádně stanovena jako obvyklá výše nájemného ze předmětný pozemek částkou 66 311 Kč, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované uhradit peněžitou náhradu ve výši 66 311 Kč. Žalovaná se nezaplacením peněžité náhrady dostala do prodlení s plněním dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně postupovala dle § 1970 a § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ode dne 1. 7. 2022 do zaplacení. Z předložených rozsudků podepsaného soudu spisová značka 4 C 69/2020 bylo prokázáno, že rozsudkem ze dne 14. 10. 2020 týchž účastníků soud žalobkyni přiznal bezdůvodné obohacení žalované ve výši 42 449 Kč za první pololetí roku 2019 s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně ode dne 30. 11. 2019 do zaplacení, ve věci spisová značka [spisová značka] bylo prokázáno, že rozsudkem ze dne 16. 2. 2021 soud žalobkyni přiznal bezdůvodné obohacení ve výši 42 449 Kč za druhé pololetí roku 2019 s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 7. 2020 do zaplacení a věci spisová značka [spisová značka] bylo prokázáno, že rozsudkem ze dne 18. 5. 2022 soud žalobkyni přiznal bezdůvodné obohacení ve výši 78 675 Kč za rok 2020 s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 27. 11. 2021 do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 900 Kč proti neúspěšné žalované. Na nákladech řízení byla přiznána paušální náhrada nezastoupeného účastníka dle § 1 odstavec 3 písmena a) a c) a § 2 odstavec 3 vyhlášky číslo 254/2015 Sb. za 3 úkony (předžalobní výzva, podání žaloby, účast u jednání soudu dne 4. 1. 2023) po 300 Kč. Žalobkyně byla osvobozena od placení soudních poplatků dle § 11 odstavec 2 písmena a) zákona o soudních poplatcích, dle § 2 odstavec 3 zákona o soudních poplatcích přešla poplatková povinnost na neúspěšnou žalovanou, která je povinna státu do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit soudní poplatek ve výši 3 316 Kč dle položky 1 odstavec 1 písmena b) Sazebníku soudních poplatků (5 % z žalované částky). Soudní poplatek je žalovaná povinna zaplatit na účet podepsaného soudu.