23 C 18/2022-89 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 28. 3. 2022 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 300 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 22. 1. 2022 do zaplacení. Uplatněný nárok žalobce odůvodnil tím, že na základě usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] mu z vypořádání pozůstalosti po jeho zemřelé manželce [jméno] [příjmení] připadla částka 300 000 Kč, která byla po úmrtí jeho manželky nalezena v domě v hotovosti. Tyto peníze si po nálezu ponechal žalovaný, který, ač si musel být vědom toho, že peníze budou předmětem pozůstalostního řízení a že tedy s nimi není do doby vypořádání pozůstalosti oprávněn jakkoliv disponovat, si peníze ponechal a disponoval s nimi podle své úvahy. Žalovaný následně tvrdil, že s peněz uhradil náklady pohřbu a náklady na renovaci hrobového místa a že se tak stalo na základě dohody se žalobcem. K žádné takové dohodě však nikdy nedošlo, žalobce měl v úmyslu přenechat peníze svým vnoučatům, což sdělil i žalovanému v době nálezu peněz. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že z částky 300 000 Kč uhradil náklady pohřbu ve výši 30 942 Kč a náklady na renovaci hrobového místa ve výši 206 350 Kč a že se tak stalo se souhlasem žalobce. Se záměrem renovace hrobového místa byla seznámena širší rodina, původní dohoda byla taková, že na nákladech se budou podílet i ostatní rodinní příslušníci, následně však žalobce projevil úmysl hradit celou renovaci sám, proto bylo ostatním rodinným příslušníkům sděleno, že není potřeba jejich finanční spoluúčasti. Zbývající částka byla žalobcem spotřebována za cestovní výdaje vynaložené v souvislosti se zařizováním pohřbu a jednáním na úřadech, odměnu notářky, urnu, porcelánové fotografie na pomníku a led svíčky, celkem šlo o částku 10 609 Kč, a na platby za vedení domácnosti žalobce a žalovaného. Tento zůstatek měl jít dle dohody se žalobcem na úhradu jeho budoucího pohřbu, žalovaný je proto připraven tyto budoucí náklady hradit ze svého. Jelikož s penězi bylo naloženo s vědomím žalobce a podle jeho přání, je jeho současný požadavek na jejich vrácení nepoctivým výkonem práva a nemůže mu být přiznáno žádné právní ochrany. 3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že po úmrtí [jméno] [příjmení] – manželky žalobce a matky žalovaného, byla v její domácnosti nalezena částka 300 000 Kč. Rovněž tak nebylo sporu o tom, že s touto částkou disponoval žalovaný. Tato shodná skutková tvrzení účastníků tak vzal soud za základ i svých skutkových zjištění. Z usnesení Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 12. 11. 2021, bylo soudem zjištěno, že soud tímto usnesením provedl mimo jiné vypořádání zaniklého společného jmění zemřelé [jméno] [příjmení] a žalobce tak, že žalobci přikázal do jeho výlučného vlastnictví mimo jiné peněžní hotovost nacházející se k datu úmrtí v domě [adresa] v [obec] ve výši 300 000 Kč 4. Soud dále provedl důkaz výslechem účastníky navržených svědků. Svědkyně [jméno] [příjmení], vnučka žalobce, uvedla, že se jí babička svěřila, že má na učtu přes 100 000 Kč, kdyby se jí něco stalo a dalších 300 000 Kč má schovaných. Když umřela, děda je požádal, aby peníze našli. Našel je [jméno], děda říkal, aby se peníze rozdělily vnoučatům, s tím [jméno] nesouhlasil a nakonec je odnesl nahoru. Děda pak říkal, že z těch peněz se dá [jméno] na pohřeb, když se ho pak ptala, zda mu [jméno] dal zbytek, tak ne. [jméno] říkal, že zbytek peněz se dá do pozůstalosti, aby nebyly hádky, pak ale přišel s tím, že objednal nový hrob za 200 000 Kč, abychom se nehádali skrz peníze. Děda chtěl jen, aby se hrob opravil, protože byl prasklý, tak aby to vypadalo pěkně. [jméno] dědovi neustále tvrdil, že to nejsou jeho peníze, až z rozhodnutí soudu zjistil, že ty peníze jsou jeho. 5. Svědek [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení] uvedli, že s nimi nikdo neprobíral, že se bude dělat nový hrob a jak bude vypadat, svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že se to dozvěděla až z SMS, ve které ji strýc (žalobce) psal, že kdyby po ní chtěl [jméno] nějaké peníze na pomník, ať mu nic nedává, že to platil ze svého. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že o novém hrobě se dozvěděl od švagra (žalobce), až když mu poslal fotky, jak to bude vypadat. Pak mu švagr volal, jestli dával [jméno] nějaké peníze a že mu nic dávat nemá, že si to zaplatí sám. 6. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že po pohřbu se s [jméno] bavili o tom, že by nechali opravit hrob, počítalo se, že by to stálo kolem 50 000 Kč a že by se na tom podíleli. Víc se o tom nebavili, pak mu najednou přišly fotky, když už to bylo hotové. Bylo to z granitového mramoru, cena byla rapidně vyšší. Počítal s tím, že se to bude jen rekonstruovat a že by každý dal jen něco kolem 7 000 Kč. Asi za 14 dní poté, co mu přišly fotky volal strejda (žalobce), že kdyby po něm [jméno] chtěl nějaké peníze, nemá mu nic dávat. Pak od [jméno] slyšel, že strejda s tetou měli nějaké peníze, které údajně [jméno] vzal a zaplatil z toho hrob. 7. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že věděl, že si jeho matka spoří peníze, chtěla, aby se peníze použily na pohřeb její a otce, na důstojný odchod ze života. V den úmrtí matky otec ještě večer chtěl, aby se peníze našly, když se našly, otec chtěl, aby se peníze rozdaly vnoučatům, i když věděl, že matčino přání bylo jiné. Není pravdou, že by peníze odnesl, dal je do krabice od léků a tu pak na skříň v otcově pokoji. Druhý den se s otcem domluvil, že s peněz zaplatí pohřeb a nechá se opravit pomník. Byli dohodnuti, že to bude do 200 000 Kč a že zbytek se nechá na jeho pohřeb. On si pak z peněz vzal 15 000 Kč, aby měl na zálohu na pohřeb. Na pohřební hostině řešil s příbuznými, zda by se na opravě hrobu podíleli i ostatní, v té době se ještě nevědělo, co vše se bude dělat, jak to bude vypadat a kolik to bude stát. Oni s tím souhlasili. Otec věděl, jak bude nový pomník vypadat, všechny fotky mu ukázal, co měl v papírech, tak ty mu taky ukázal. Měl několik nabídek na nový pomník, někteří se nevyjádřili, některé byly bez DPH, nakonec vybral tu nejlevnější. Otec proti tomu nic nenamítal, k ceně se nijak nevyjadřoval, až pak v prosinci, kdy vznikly problémy kvůli péči o otce. Z peněz dále hradil výdaje při vyřizování pohřbu a dědictví a výdaje na vedení domácnosti. Otci ukazoval jaké mají měsíční příjmy a jaké mají výdaje a že jsou v mínusu, otec nechtěl, aby šel do práce, musel se starat o otce, neměl jiný příjem. 8. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že věděl, že manželka spoří peníze, spořili společně. Byly to peníze pro vnoučata, byly rozdělené do tří obálek, v každé bylo 100 000 Kč. V souvislosti s pohřbem synovi žádné pokyny nedával, on si všechno rozhodoval sám. Že to zařizuje věděl. Nevěděl, že se syn bavil s ostatními, aby přispěli na opravu hrobu. Fotky nového pomníku mu syn zasílal, nikdy mu neřekl, kolik to bude stát, když se dozvěděl, kolik to stálo, tak mu hned řekl, že s tím nesouhlasí. Jím by s manželkou stačilo něco do 30 000 Kč. Měl příspěvek na péči a důchod, měl dost peněz, aby si zaplatil své výdaje. 9. Žalovaný dále soudu předložil daňový doklad [číslo] vystavený [právnická osoba ] [anonymizováno] [právnická osoba] na částku 30 942 Kč a výpisy ze svého účtu o úhradě této částky, smlouvu o dílo, kterou žalovaný uzavřel s firmou [právnická osoba] na odstranění původního dvojhrobu a výrobu nového za 206 350 Kč a daňový příjmový doklad ze dne 9. 11. 2021 o úhradě této částky žalovaným. Pokud se týká provedení důkazu předloženými zvukovými nahrávkami pořízenými bez vědomí žalovaného, tento důkaz soud neprovedl, neboť dle judikatury lze zvukový nebo obrazový záznam, který se týká člověka nebo jeho projevů osobní povahy a který byl pořízen soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby, použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak (pro srovnání rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2018, sp.zn. 21 Cdo 1267/2018). Tento důkaz byl předložen k prokázání skutečností, ke kterým již vypovídala svědkyně [jméno] [příjmení] a navíc za situace, kdy důkazní břemeno ohledně toho, zda žalovaný měl souhlas žalobce k nakládání s penězi, stíhá toho, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy žalovaného. Zvukové nahrávky by tak měly být použity v situaci, kdy žalobce vůbec netíží důkazní břemeno a kdy by jimi maximálně mohla být potvrzena věrohodnost výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vypovídající k stejným okolnostem. Ze této situace soud seznal, že nejsou splněny podmínky pro to, aby soud mohl zvukové nahrávky použít jako důkaz v soudním řízení. 10. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Z provedeného dokazování je nepochybné, že po smrti [jméno] [příjmení] byla v domě, který obývá žalobce se žalovaným, nalezena v hotovosti částka 300 000 Kč. V tom nebylo mezi účastníky sporu. Rovněž tak nebylo sporné, že se jednalo o částku, kterou naspořila [jméno] [příjmení] za svého života společně se svým manželem. Na