7 C 59/2023-66 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 2. 11. 2022 ve znění doplnění žaloby se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 17.400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4.351,47 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12.821,98 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], IČO: [číslo], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) smlouvu o půjčce [číslo] podle které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 17.400 Kč, což byla půjčka 10.000 Kč a souhrnný poplatek 7.400 Kč v pravidelných hotovostních splátkách tak, že zaplatí 58 týdenních splátek po 300 Kč do rukou oprávněné osoby původního věřitele, poslední splátka byla splatná 9. 9. 2016. Účastníci ve smlouvě sjednali úrokovou sazbu 23,72 % ročně. Žalovaný své závazky ze smlouvy řádně nesplnil, dostal se do prodlení se zaplacením více než jedné splátky. Smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku nabyla žalobkyně, která je aktivně procesně legitimována. Žalovaný dluží nesplacenou jistinu 10.000 Kč, poplatek za administrativní činnost 1.200 Kč, úhrady za služby ve výši 7.400 Kč, kapitalizovaný úrok 12.821,98 Kč, smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala smluvní úrok a úrok z prodlení v zákonné výši ke dni postoupení pohledávky, tedy [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dne 3. 2. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 10. 10. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dluhu. 2. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala a vyhodnotila úvěruschopnost žalovaného, žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr s doloženým příjmem 18.000 Kč, byly řádně doloženy měsíční výdaje jeho domácnosti ve výši 11.100 Kč, takže použitelný měsíční příjem žalovaného na úhradu splátek činil 6.900 Kč. 3. Žalovaný se k návrhu písemně nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. 4. Z písemné smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] bylo prokázáno, že byla uzavřena s žalovaným jako spotřebitelem formulářová smlouva o půjčce, jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, žalovaný podepsal smlouvu o půjčce. Předloženou listinou bylo prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o půjčce, ve které původní věřitel žalovanému v hotovosti půjčil částku 10.000 Kč, žalovaný se zavázal půjčku vrátit se souhrnným poplatkem v celkové výši 17.400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč v hotovosti k rukám pověřené osoby, první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy, žalovaný na úhradu dluhu neposkytl žádné plnění. Podle článku 1.2 smluvních podmínek smlouvy byl sjednán úrok ve výši 23,72 % ročně, úroková sazba byla stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy, v případě, že by došlo ve smyslu článku 9.3 smluvních podmínek k prodloužení doby trvání smlouvy, bylo sjednáno, že nebude do období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ve znění příloh a z písemného oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Smlouva byla uzavřena dne [datum], poslední splátka byla stanovena na 9. 9. 2016, podle článku 9.7 smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky, pro případ prodlení dlužníka v okamžiku splatnosti poslední splátky se účinnost smlouvy prodlužovala do řádného uhrazení celkové dlužné částky. Žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 10. 10. 2022. 5. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2392 odstavec 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Listinnými důkazy bylo nepochybně prokázáno, že mezi původním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena písemná smlouva o zápůjčce dle § 2390 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru, dle smlouvy ze dne [datum] byla žalovanému poskytnuta půjčka 10.000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, žalovaný se zavázal peněžní prostředky se sjednaným souhrnným poplatkem 7.400 Kč splatit původnímu věřiteli v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč v hotovosti k rukám pověřené osoby původního věřitele, souhrnný poplatek tvořil úrok 1.400 Kč, poplatek za administrativní činnost 2.000 Kč, poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 4.000 Kč, žalovaný svoje povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, ve smyslu ustanovení § 2394 o. z. žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnuté plnění, včetně sjednaných poplatků. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně zkoumal a vyhodnotil úvěruschopnost žalovaného, žalovaný byl řádně zaměstnán v hlavním pracovním poměru, z použitelného měsíčního příjmu 6.900 Kč byl schopen hradit týdenní splátku ve výši 300 Kč. Ke dni rozhodnutí soudu žalovaný dluží nesplacenou zápůjčku ve výši 17.400 Kč, proto soud žalobě vyhověl. 8. Smlouvou o zápůjčce účastníci sjednali smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně v článku 1.2 smluvních podmínek, nárok na smluvní úrok upravoval článek 1.2 s odkazem na článek 9.3, doba trvání smlouvy byla upravena v článku 9.7 smluvních podmínek, dle kterého byla smlouva uzavřena na dobu určitou do 9. 9. 2016, s ohledem na prodlení žalovaného, který v době trvání smluvního vztahu neprovedl žádnou úhradu na půjčku se účinnost smlouvy prodloužila do řádného uhrazení celkové dlužné částky a v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy se jistina neúročila, proto žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení smluvního úroku, v tomto rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 9. Nesplacením zápůjčky se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně, který žalobkyně pro účely řízení částečně kapitalizovala do 7. 1. 2022 (účinnost postoupení pohledávek). Listinnými důkazy byla řádně prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve věci. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 3 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému, neboť byla neúspěšná pouze v poměrně nepatrné části uplatněného nároku. Na nákladech řízení byla přiznána částka 2.252 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 citované vyhlášky za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 1.200 Kč částka 252 Kč. Při stanovení výše odměny a paušálu náhrady soud vyšel z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně podává návrhy na zaplacení peněžitých plnění z titulů uzavřených smluv o půjčce na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).