7 C 89/2023-43 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 32.460 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25.200 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč a smluvní pokuty ve výši 7.260 Kč. K odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní za použití prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], na kterých si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, poté vyplnil na webové stránce formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje vč. tel. čísla a e-mailové adresy. Žalovaný zaškrtl řádek s textem, ve kterém potvrzuje, že se seznámil se zněním smlouvy a všeobecných obchodních podmínek, čím s nimi vyslovil souhlas. Smlouva o zápůjčce byla klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedené telefonní číslo. PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, proto je třeba mít předmětnou smlouvu za uzavřenou v písemné podobě. Žalovaný s žalobkyní uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, dle které mu byly poskytnuty na bankovní účet [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 5.200 Kč, zápůjčka byla splatná dne [datum], žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, do dne podání návrhu neuhradil ničeho. Celková výše dluhu žalovaného činí 25.200 Kč a sestává z jistiny a poplatku ve výši 5.200 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč dle čl. 2 smlouvy, kdy tomuto bylo odesláno 5 výzev, kdy bylo za každou upomínku účtováno 500 Kč). Smluvní pokuta dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce činí 0,1 % denně z dlužné částky 25.200 Kč, konkrétně od [datum], tj dne následujícího po splatnosti zápůjčky, do [datum], tj. dne vyhotovení žaloby činí 7.260 Kč, žalobkyně však uplatňuje smluvní pokutu pouze do výše nepřesahující součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, tj. 20.000Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dne 15. 11. 2022, žalovaný však na výzvu nereagoval. 2. Žalobkyně v rámci přípravy jednání na základě výzvy soudu doplnila podáním ze dne [datum], že nebude doplňovat žádná skutková tvrzení k prověření úvěruschopnosti žalovaného, žádá o rozhodnutí, že žalovaný je povinen žalobkyni vrátit vše, co podle smlouvy dostala, tj. vrátit bezdůvodné obohacení, uhradit úroky z prodlení v zákonné výši a nahradit náklady řízení. 3. Žalovaný podal odpor proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, namítl, že náklady spojené s uplatněním pohledávky jsou nepřiměřeně vysoké a požádal o splátkový kalendář. U jednání soudu dne [datum] doplnil a předložil důkazy, kterými prokázal, že pracovní neschopnost byla ukončena v březnu 2023, jeho průměrný měsíční příjem činí 32.000 Kč, manželka od [datum] pracuje, žalovaný má vyživovací povinnost vůči studující dceři [jméno], narozené [datum], náklady na bydlení jeho rodiny činí 10.000 Kč měsíčně v nájemním bytě, žalovaný navrhl zaplacení dluhu v měsíčních splátkách po 2.000 Kč. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně ohledně nesplacené jistiny a zákonného úroku z prodlení, nedůvodně ohledně smluvního poplatku, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 5. Z formuláře smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným ze dne [datum] bylo prokázáno, že obsahem je vymezení práv a povinností účastníků v souvislosti s poskytnutím zápůjčky, označené jako bezúčelové a bezhotovostní v celkové výši 20.000 Kč, žalovaný se podle smlouvy zavázal vrátit částku převodem na účet žalobkyně vč. poplatku za poskytnutí zápůjčky 5.200 Kč, s tím, že se žalovaný zavázal vrátit zápůjčku do 30 dnů společně s poplatkem, tedy do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník, které upravovaly další práva a povinnosti. Podle čl. II. odstavec 3 předložené smlouvy se pro případ prodlení zavázal žalovaný žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady. Ze smlouvy bylo prokázáno, že je v ní uvedeno jméno a příjmení žalovaného, rodné číslo, bydliště, číslo bankovního účtu, e-mailové a telefonické spojení. Smlouva, tak jak byla předložena soudu, není žalovaným podepsaná, ani opatřená žádným znakem, u jména žalovaného v kolonce Podpisy smlouvy je uvedeno jméno žalovaného, datum, hodina a PIN kód [číslo], u věřitele je uvedeno jméno společnosti, jména a podpisy dvou jednatelů. Písemnými upomínkami a opakovanými výzvami ze dne 17. 1., 24. 1., 31. 1., 9. 2. a 24. 2. 2022, a písemnou předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechal-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by prokázala, že před uzavřením smlouvy provedla šetření za účelem řádného prověření a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. 8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, do získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle § 86 odstavec 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 86 odstavec 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Dle § 87 odstavec 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle § 87 odstavec 2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 13. Dle § 87 odstavec 3 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] uzavřel s původním věřitelem prostředkem komunikace na dálku dle § 1820 a následujících o. z. smlouvu o zápůjčce vč. dodatku, dle které mu byl poskytnut bezhotovostním převodem spotřebitelský úvěr v celkové výši 12.500 Kč, který se zavázal jednorázově splatit do [datum]. Žalovaný ve sjednané lhůtě částku nesplatil. 15. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotř