7 C 46/2024-105 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou dne 14. 2. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 50.599 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 28. 11. 2020 do zaplacení z částky 36.597 Kč, úroku ve výši 59,84 % ročně z částky 30.000 Kč od 28. 11. 2020 do 21. 12. 2020 ve výši 1.152,96 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 30.000 Kč ode dne 22. 12. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78.192 Kč a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , smlouva byla uzavřena dne , datum, , žalovanému byl poskytnut úvěr 30.000 Kč převodem na jeho bankovní účet, žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 59,84 % ročně v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 2.063 Kč, která zahrnovala i pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr podle přílohy č. 1 smlouvy, vždy k 22. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2020 podle splátkového kalendáře. Žalovaný neprovedl žádnou úhradu, v důsledku prodlení žalovaného o délce 65 dnů došlo k zesplatnění celého úvěru automaticky ke dni 26. 11. 2020. Podle bodu 6. 4. smlouvy se stala splatnou celá nezaplacená jistina a veškeré nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 34.440,53 Kč. Ve smlouvě byla v článku 6. 1. sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení žalovaného ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátky č. 1, 2 ve výši 998 Kč. Podle článku 6. 2. žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů v celkové výši 400 Kč, což jsou náklady ve výši 200 Kč za splátku č. 1, 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Podle článku 6. 5. smlouvy pro případ nezaplacení dluhu po zesplatnění vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Žalobkyně požadovala pouze přiznání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 34.440,53 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení, pouze částku 14.002 Kč, žalobkyně požadovala zaplacení úroku 59,84 % ročně od 28. 11. 2020 do 21. 12. 2020 ve výši 1.152,96 Kč a úroku 8,25 % ročně za období od 22. 12. 2020 do zaplacení, maximálně do dosažení maximální částky 78.192 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování.3. Žalobkyně v písemném doplnění uvedla, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného všemi dostupnými prostředky a navrhla, aby soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Žalobkyně odkázala na konstantní judikaturu, zejména rozhodovací praxi senátu 30 Cdo Nejvyššího soudu, věřitelka je oprávněna ověřovat příjmy dlužníka a dle toho vyhodnocovat jeho úvěruschopnost, v případě žalovaného byl řádně prokázán měsíční příjem, žalobkyni nepřísluší a není oprávněna zkoumat výdajovou stránku dlužníka, ověřování úvěruschopnosti znamená nespoléhat se na pouhá tvrzení dlužníka o jeho příjmu, ale jeho příjem řádně ověřit, žádná další povinnost v rámci ověřování úvěruschopnosti věřiteli uložena není a nelze ji extenzivně dovozovat. Žalovaný doložil měsíční příjem 24.200 Kč, jeho výdaje činily 10.516 Kč, takže měl volné zdroje ke splácení po odečtení rezervy 1.000 Kč ve výši 12.684 Kč, žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost a žádala, aby soud žalobě vyhověl. Žalovaný doložil platný občanský průkaz, informativní výpis z bankovního účtu, žalobkyně provedla výpis z NRKI, z registru SOLUS, žalovaný se přihlásil do pojištění a souhlasil se všemi podmínkami poskytovaného úvěru. Žalovaný v předsmluvních dokumentech uvedl, že má měsíční výdaje na bydlení 3.886 Kč, žije ve společné domácnosti s 1 dítětem s vyživovací povinností 2.770 Kč, s žalobkyní neměl uzavřenou žádnou další souběžnou úvěrovou smlouvu a neuvedl žádné další výdaje spojené se splátkami. Žalobkyně odkázala na závěry Ústavního soudu k postavení spotřebitele.4. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze částečně.5. Z písemného návrhu smlouvy o úvěru ze dne , datum, a písemného oznámení o schválení úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , jehož součástí byl splátkový kalendář, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, s roční procentní sazbou nákladů ve výši 79,31 %, zápůjční úrokovou sazbou ve výši 59,84 % ročně, žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit celkovou částku 65.160 Kč tak, že zaplatí 36 měsíčních splátek po 2.063 Kč, splátka bez měsíční úhrady bez pojištění činila 1.810 Kč, počínaje dnem 22. 9. 2020, žalovaný se zavázal splátky hradit na bankovní účet žalobkyně. Každá měsíční splátka zahrnovala splátku úroků, splátku jistiny v poměru uvedeném ve splátkovém kalendáři a měsíční úhradu pojištění v pevné výši 253 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť i části kterékoli měsíční splátky vzniklo žalobkyni právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku (článek 6. 1.), v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 15 dnů vzniklo žalobkyni právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku (článek, Anonymizováno, 6. 2.). Pro případ prodlení žalovaného s úhradou byť i části kterékoli splátky bylo sjednáno automatické zesplatnění úvěru u prodlení žalovaného o délce 65 dní (článek 6. 3.). V případě zesplatnění závazku se veškeré dosavadní závazky staly novou jistinou, v případě, že po zesplatnění úvěrovaný nezaplatil dlužnou částku, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny (článek 6. 5.).6. Ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že žalovaný se zavázal žalobkyni úvěr splácet v měsíčních splátkách po 2.063 Kč s tím, že každá z měsíčních splátek zahrnovala pohyblivou platbu na sjednaný úrok a na jistinu. Z dokladu o vyplacení úvěru žalobkyně bylo prokázáno, že úvěrová částka 30.000 Kč byla poukázána na bankovní účet žalovaného. Z karty klienta bylo prokázáno, že žalovaný řádně a včas nezaplatil žádnou splátku. Z písemné informace o pojištění, přihlášky do pojištění a přílohy č. 1 smlouvy ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný se přihlásil k pojištění schopnosti splácet úvěr za měsíční úhradu ve výši 253 Kč, která byla součástí celkové sjednané splátky úvěru. Z písemného dodatku č. , hodnota, ke smlouvě bylo dohodnuto, že účastníci sjednali uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Z písemných upomínek ze dne 23. 10. a 23. 11. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný byl opakovaně upomínán o zaplacení dlužných splátek s odkazem na sjednané smluvní sankce, oznámením ze dne 26. 11. 2020 mu bylo oznámeno zesplatnění dluhu ke dni 26. 11. 2020 a žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 10 dnů ode dne odeslání dopisu. Předžalobní výzvou ze dne 25. 1. 2024 byl vyzván k zaplacení dluhu před podáním žaloby.7. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila provedený výsledek lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, výpis z nebankovního registru klientských informací a výpis z registru SOLUS, kartu klienta, kopii občanského průkazu, výpis z bankovního účtu žalovaného u , právnická osoba, ., a hodnocení klienta. Žalobkyně dále předložila předsmluvní formulář standartních informací o spotřebitelském úvěru, kterým prokazovala poskytnutí veškerých informací o spotřebitelském úvěru před uzavřením smlouvy. Žalovaný doložil, že je zaměstnancem s měsíčním příjmem 24.200 Kč, z této částky bylo odečteno životní minimum 3.860 Kč, náklady na bydlení 3.886 Kč, výdaj na 1 dítě v domácnosti ve výši 2.770 Kč, po odečtení rezervy 1.000 Kč činily volné zdroje žalovaného 1.164 Kč. Žalovaný byl svobodný a neuvedl žádné další výdaje spojené se splátkami jiných úvěrů, neměl uzavřenou žádnou další souběžnou úvěrovou smlouvu s žalobkyní. Pro účely uzavření smlouvy žalobkyni předložil výpis ze svého bankovního účtu u , právnická osoba, za období měsíce června , hodnota, , na který byl úvěr vyplacen. Z výpisu z účtu bylo osvědčeno, že , právnická osoba, prováděla z účtu inkasa splátek úvěru ve výši 225 Kč a 330 Kč, žalovaný spořitelně splácel anuitu úvěrů ve výši 2.047 Kč, 3.884 Kč a 500 Kč, u , právnická osoba, čerpal povolený kontokorent s úvěrovým rámcem 1.000 Kč, hradil energie částkou 3.000 Kč a provedl tuzemskou platbu nájmu ve výši 7.500 Kč, bance hradil za pojištění úvěrů další částku 555 Kč. Z předložených příchozích úhrad bylo prokázáno, že zaměstnavatel žalovanému vyplatil v dubnu 2020 mzdu 25.753 Kč a v květnu 2020 mzdu 24.902 Kč.8. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěro