21 C 175/2025-81 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 7. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 90 021 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 60 000 Kč. Předmětem žaloby je dluh z dané smlouvy, a to částka odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 67 571,19 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 68 721,19 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 58 217,39 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10 503,80 Kč), smluvní pokuta dle bodu 6. 1. smlouvy v celkové výši 1 996 Kč vzniklá za prodlení s úhradou 3., 4., 8. a 9. splátky vždy po 499 Kč, poplatek za náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6. 2. smlouvy v celkové výši 1 400 Kč odůvodněný prodlením žalované s úhradou třetí až deváté splátky vždy po 200 Kč, smluvní pokuta dle bodu 6. 5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 26. 9. 2024 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 68 721,19 Kč od 26. 9. 2024 do 7. 10. 2024 ve výši 824,64 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 68 521,19 Kč od 8. 10. 2024 do 7. 11. 2024 ve výši 2 124,12 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 68 371,19 Kč od 8. 11. 2024 do 6. 12. 2024 ve výši 1 982,73 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 68 171,19 Kč od 7. 12. 2024 do 7. 2. 2025 ve výši 4 294,71 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 67 971,19 Kč od 8. 2. 2025 do 8. 4. 2025 ve výši 4 078,20 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 67 771,19 Kč od 9. 4. 2025 do 9. 5. 2025 ve výši 2 100,87 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 67 571,19 Kč od 10. 5. 2025 do 2. 7. 2025, tedy smluvní pokuta celkem ve výši 19 054,05 Kč. Dále je žádáno o zaplacení úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 58 217,39 Kč ode dne 26. 9. 2024 do zaplacení, a to v nominální roční úrokové sazbě 76,04 % p. a. a za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 20. 10. 2024) žalobkyně tento úrok uplatnila v zápůjční úrokové sazbě ve výši 12.75 % p. a., a to do výše úroků za dobu od 20. 10. 2024 v částce 231 091 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z nové jistiny úvěru, smluvní pokuty ve výši 1996 Kč a poplatků 1 400 Kč ve výši 12,75 % ročně z částek odpovídajících postupným úhradám, kdy celková žalovaná částka včetně příslušenství činí dosud neuhrazený dluh žalované.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, bylo tak jednáno v její nepřítomnosti pouze na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listin.3. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru z č. l. 40 potvrzeného žalovanou dne , datum, , jejich příloh a dodatku, k čemuž se váže akceptace žalobkyně z č. l. 38, vyplynulo uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky ze dne , datum, na částku úvěru 60 000 Kč, splatnou spolu s navýšením o úrok v sazbě 76,03 % ročně ve 48 měsíčních splátkách ve výši 4 012 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 109,01 %.4. Z karty klienta z č. l. 36 bylo zjištěno, že žalovaná vzala na vědomí akceptaci dané smlouvy žalobkyní, když tato dne , datum, čerpala úvěr v plné výši, tj. 60 000 Kč (shodně jako dle výpisu o čerpání z č. l. 17), na což splatila celkem 29 734 Kč.5. Z oznámení ze dne 24. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila daný úvěr za okamžitě splatný.6. Z hodnocení klienta z č. l. 25 ze dne , datum, , se kterým ohledně osobních údajů koresponduje předložený sken občanského průkazu žalované, bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy vycházela z toho, že čistý měsíční příjem žalované činí 22 700 Kč, částka životního minima 4 860 Kč, že nemá žalovaná děti, není s ní žádná osoba v domácnosti, na bydlení a inkaso vynaloží 4 000 Kč, na dopravu či záliby nemá vynakládat žádnou částku, celkem její výdaje činí 8 860 Kč, je zaměstnána ve , adresa, na hlavní pracovní poměr, bydlí u rodičů, nemá splátky jiného úvěru, kdy tak byl učiněn závěr o úvěruschopnosti žalované.7. K tomu byl předložen výpis z účtu žalovaného z č. l. 20 – 22, z něhož je jednotlivě patrné připsání příjmu, a to v , Anonymizováno, ve výši 21 658 Kč, v , Anonymizováno, ve výši 22 279 Kč a v , Anonymizováno, ve výši 24 844 Kč. Z výpisu NRKI z č. l. 60 se u žalované podává provedený skóring, z listiny z č. l. 68 lustrace žalované před poskytnutím úvěru v registru SOLUS.8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětný úvěr, kdy měla doložený tvrzený příjem žalované ve výši okolo 22 700 Kč za tři předcházející měsíce. Zcela absentovalo doložení konkrétních výdajů žalované, jí tvrzené výdaje přitom bez bližšího vysvětlení nebudily důvěru, kdy uváděla, že nevydává nic na dopravu, ačkoli sídlo jejího zaměstnavatele bylo ve , adresa, a místo jejího pravděpodobného bydliště v , Anonymizováno, , které uváděla ve smlouvě, kdy z hodnocení klienta se dále podává, že finanční potřeba žalované byla 150 000 Kč, tj. podstatně vyšší, než činil jí poskytnutý úvěr. To vše za situaci, kdy žalovaná usilovala o to, aby se u žalobkyně zadlužila s úrokem ve výši závratných 76,03 % ročně, což objektivně budilo dojem, že žalovaná je ve finanční tísni, popř. jedná uvážlivě či lehkomyslně.17. Žalovanou tvrzené informace byly za dané situace nespolehlivé a žalobkyně byla povinna zcela konkrétně doložit jednotlivé výdaje žalované a jednotlivě je posuzovat s řádně doloženým příjmem, což žalobkyně neučinila. Žalobkyně tak neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná.18. Pokud žalobkyně poukazovalo na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 22. 6. 2021 č. j. I. ÚS 1543/2021 či ze dne 30. 4. 2025 sp. zn. IV. ÚS 3510/2024, popř. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 39 Co 63/2023-112, tyto se týkají zcela jiného důkazního stavu, kdy poskytovatel úvěru nevycházel z toho, že spotřebitel při sjednávání úvěru nejspíše uvádí neúplné či nepravdivé informace.19. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště te